Řecko: Zakynthos - želví ráj

Geologicky je ostrov tvořen mohutnými vrstvami vápenců a dolomitů s vložkami z pískovců a břidlic. Na členitosti terénu včetně pobřeží se podílelo alpínské vrásnění, eroze i sesuvy půdy po zimních deštích a početných zemětřeseních. Centrální nížina s mokřady (zvlášť v oblasti mezi Laganás a hlavním městem) byla vysušena a zkultivována pro zemědělské účely. Část plochy zabírá letiště.

O zemětřeseních...

V srpnu roku 1953 ani sv. Dionýsios nedokázal odvrátit pohromu, která nadlouho ochromila život na ostrově. Před polednem 12. srpna přišlo zemětřesení o síle 7,3 stupně Richterovy škály (epicentrum bylo poblíž jižního cípu ostrova Kefalónia) a změnilo kompletně tvář ostrova. V hlavním městě z celé nádhery zůstal bez poškození stát jen kostel Ág. Dionýsios v blízkosti přístavu a kostel Ág. Nikólaos tou Mólou s budovou Národní banky na náměstí D. Solomóse. Přesto obyvatelé dokázali centrum města obnovit do původní podoby a podnikli nezbytné kroky, aby následkům podobnch událostí v budoucnosti předešli. Osvědčený systém výstavby pomocí železobetonových konstrukcí, umně skrytých pod líbivými fasádami moderních domů, byl naposled prověřen při sérii otřesů v dubnu 2006.

O zemědělství...

Mimo turistický ruch (a vše, co s ním souvisí) je hlavním motorem ostrovní ekonomiky zemědělství. Exportním zbožím je olivový olej, rozinky, vína a citrusy. Další kulturní plodiny dávají mandle, ořechy, pistácie, fíky, kaštany a bavlnu. V některých oblastech se pěstují pícniny, obilniny, luštěniny a některé druhy zeleniny. Co se týká domácího zvířectva, velkochovu se tu moc neholduje. Typické jsou volně se pasoucí kozy (hojně cestou na sever ostrova), stáda ovcí, dobytek, vepříci, většina obyvatel má králíky a drůbež, na práci si drží muly a oslíky, pro turisty koně...

O flóře...

Typická nízká středomořská hradba neproniknutelných houštin (macchie) je mimo myrtové, cesmínové a vavřínové keře tvořena i olejnatými, aromatickými a koření poskytujícími polokeři a bylinami, z jejichž sběru profitují hlavně horské vesničky na severozápadě ostrova. K vzrostlejší vegetaci patří několik druhů borovic, platany, duby, blahovičníky, cypřiše, jalovce a tamaryšky. Exotický nádech dodávají okrasně pěstované banánovníky, marhaníky, kdouloně, opuncie, agáve a některé druhy palem. Mimo luční květy (a ne ledajaké!) se můžete potěšit vůní a pohledem na všudypřítomné jasmínové keře, oleandry, ibišky, plamének, zimolez, vistárie, magnólie a kaskády nádherně zbarvené buganvílie...

O fauně...

Divoké savce se na Jónských ostrovech podaří spatřit jen zřídka. Omezené jsou stavy lišek, zajíců, kun, lasiček a ježků, hojně jsou naopak zastoupeni drobní hlodavci (netřeba jmenovat) a ptáci (racci, vrabci, vlaštovky, sýčci, sojky, straky, dudci a malé zpěvné druhy ptáků). Vzácně jsou vidět větší dravci (káně a sokol), sezónně se vyskytují brodivé druhy ptáků (třeba v oblasti laguny v Límni Kerí). Z hmyzu upoutají pozornost motýli, cikády - a vzhledem k mírně vlhkému klimatu i komáři. Často jsou vidět ještěrky, gekoni, žije zde několik druhů hadů a želvy. Stavy ryb jsou poměrně zdecimovány masivním rybolovem (ještě donedávna i za pomoci dynamitu). Nejčastějšími zástupci jsou sapíni, pražmy a pražmani, bělice, mořské jehly, štiky (soltýni) a okouni, ropušnice a trnuchy, objevují se i tresky, tuňáci, mečouni, murény a rejnoci. K obyvatelům moře patří i krabi, hvězdice, malé chobotnice, olihně, sépie, mořští ježci a medúzy. Máte-li štěstí, můžete se setkat i s delfíny.

Dva zástupce ostrovní fauny však nelze opomenout. Je to vážně ohrožená Kareta obecná (Caretta caretta), mořská želva, kterou sem rok co rok v letním období přivádí staletími posilovaný rozmnožovací pud, a vzácný Tuleň středomořský (Monachus monachus), v západním Středomoří dnes prakticky vyhubený mořský savec.

Ekologie po řecku

Národní mořský park (