Šumava: zmenšení národního parku by byl bezprecedentní krok

Zmenšení národního parku by bylo ranou nejen pro šumavskou přírodu, ale i pro ekonomiku regionu," komentuje včerejší vyjádření krajského radního Plzeňského kraje Petra Smutného náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

Národní park Šumava byl vymezen na základě vědeckých podkladů. Tvoří společně se sousedním Národním parkem Bavorský les unikátní souvislý lesní komplex ve střední Evropě, který je mimořádně cenný i právě pro svou rozlohu - poskytuje totiž dostatek prostoru pro život řady vzácných rostlin a živočichů. "Zmenšení mezinárodně uznávaného národního parku by bylo v celé Evropě bezprecedentním krokem. Národní parky se účelově zmenšovaly v minulosti v některých rozvojových zemích - například v Keni," připomíná František Pelc.

"Považuji argumentaci kůrovcem za ryze účelovou. S kůrovcem se  totiž dnes po Kyrillovi a Emmě potýká celá střední Evropa, včetně tuzemských hospodářských lesů.  A kůrovec v šumavském národním parku se na ní podílí pouhými několika procenty.  Na těch nejcennějších místech Šumavy, kde se kůrovcem napadané stromy nechávají stát, ale probíhá velmi intenzivní přirozená obnova a pod suchými stromy vyrůstají mladé semenáčky [1]. Bezzásahový režim platí zhruba na pouhé pětině území,  na 70 % parku se uplatňuje standardní, mnohdy velmi intenzivní lesnický management. Ten zajišťuje, aby kůrovec ze Šumavy neohrožoval okolní hospodářské lesy," konstatuje František Pelc.

Národní parky všude ve světě chrání to nejcennější z místní přírody, ale také pomáhají rozvoji obcí. Stejný trend dokládají i údaje z České republiky. Příjmy obcí v šumavském národním parku na obyvatele jsou zhruba dvakrát vyšší, než příjmy srovnatelných obcí mimo území parku [2]. Obce mají lepší přístup k dotačním titulům, ale především těží z toho, že národní park je atraktivním cílem turistů. Zmenšení mezinárodně uznávaného národního parku je v celé Evropě bezprecedentním krokem.

"Poslední měsíce intenzivně jednáme jak s kraji, tak s obcemi o společné dohodě, která stanoví, jak by se Šumava měla rozvíjet do roku 2020. Mám pocit, že u všech zúčastněných je na dohodě zájem a věřím a že i s Plzeňským krajem jeho postoj vyjasníme. MŽP už některé slíbené kroky udělalo - například vyhlásilo speciální dotační program pro obce v národních parcích [3]," uzavírá František Pelc.

Poznámky:

[1] Aktuální monitoring na Šumavě  zjistil, že v průměru zde roste 2540 mladých stromků na každý hektar. Přitom k obnově pralesa by stačilo jen asi 500 kusů.
[2] www.mzp.cz
[3] www.sfzp.cz

Petra Roubíčková
tisková mluvčí