Majitelé sběren: Bezhotovostní platba za šrot krádeže neomezí

Za odevzdaný kovový šrot by lidé od neděle neměli dostat zaplaceno takzvaně na ruku. Nová vyhláška totiž od prvního března zakazuje výkup kovů od fyzických osob za hotovost. Omezení výkupu pouze na bezhotovostní platby má podle ministerstva životního prostředí zabránit krádežím kovů. Proti zlodějům kovů dlouhodobě bojují především obce na Karvinsku. Provozovatelé tamních sběren ale dnes ČTK řekli, že opatření ničemu nepomůže.

"Je to totální nesmysl, který vůbec ničemu nepomáhá," míní Jan Rangl, který je majitelem sběrny v Petrovicích u Karviné. Podle něj opatření pouze povede k výraznému navýšení pouliční kriminality sociálně slabých, kteří si přivydělávali odevzdáváním šrotu. Osobně by se nebránil ještě přísnějším kontrolám sběren a vysokým pokutám v případě odhalení výkupu kradeného zboží. "Je pravda, že některé sběrny si to dělaly samy, vykupovaly kanály a podobné věci. Ať přijde kontrola a napaří jim pokutu, protože to nemá co kdo vykupovat," uvedl Rangl.

Osobně je na opatření připraven. Lidem chce nabízet možnost platby převodem na účet, složenkou nebo šekem. "Je to ale taková administrativa, že to je něco šíleného," řekl Rangl. Dodal, že pro řadu menších sběren bude opatření likvidační.

Podle Rangla navíc sběrači kovů začnou vše vozit za nedaleké hranice do Polska, kde je podle majitelů sběren výkup kovů nekontrolovaný. "Pokud pojedou deset kilometrů s plným vozíkem a tam dostanou peníze na ruku, tak proč by tam nejeli. V Polsku to mají nastavené tak, že mohou vzít všechno - kanály, svodidla, úplně všechno," podotkl Rangl. Podle něj jsou navíc s bezhotovostními platbami spojené poplatky, takže lidé fakticky za odevzdaný šrot dostanou méně peněz a řada z nich má navíc obavy dávat čísla svých účtů. Rangl tvrdí, že zintenzivnit by se měla hlavně práce policie.

Podle Richarda Pletnického ze společnosti JK RIMEX, která provozuje sběrnu v Karviné, je systém evidence lidí, kteří donášejí odpad do sběren, dokonalý. "Když je policie denně u nás na dvoře, tak zjistí, kdo co přinesl, chytne člověka a stejně ho nemůže potrestat, ta jejich práce je trochu marnivá," uvedl Pletnicki s poukazem na to, že krádeže kovů se obtížně prokazují. Stát by se podle něj měl spíše zabývat tím, jak trestat ty, kteří kradou.

Také podle něj bezhotovostní platba znamená výraznou administrativu a obrovskou práci navíc. "V příhraničních městech jako je Karviná či Bohumín začnou lidé jezdit do Polska, kde po nich nechtějí ani občanský průkaz a tím pádem začnou krást ve velkém," míní Pletnicki, podle něhož opatření nebude fungovat. "Já jsem šest kilometrů od polské hranice a první chytrý Polák si tu sběrnu otevře hned na té hranici v rodinném domku."

Právě na Karvinsku některá města kvůli problémům s krádeží kovů přijala od nového roku kontroverzní vyhlášky, podle nichž by lidé měli kovový odpad bezplatně odevzdávat do městských sběren nebo na konkrétní městem určená místa.

Mezi tato města patří právě i Karviná. Náměstek primátora Lukáš Raszyk nové opatření sice vítá, ale považuje ho pouze za dílčí. Města stále volají po razantnějším a systémovém řešení. "Optimální by byl zákaz úplný, kdy by fyzické osoby nesměly prodávat odpady do komerčních sběren vůbec a vozily by je jen do našeho sběrného dvora. Tohle funguje v některých evropských státech," řekl ČTK Raszyk.

Na území města je celkem devět sběren. Každou podle mluvčí Šárky Swiderové prověří karvinský magistrát minimálně jedou ročně, strážníci přibližně dvakrát. "Vloni měla každá nějaký problém a udělili jsme několik pokut. Nejčastější jsou chyby v evidenci přijatého sběru. Na jediný občanský průkaz bývá v evidenci třeba stokrát za rok napsáno - šrot ze sklepa, šrot ze zahrady," uvedla mluvčí. Podle ní navíc hrozí, že se někteří majitelé snaží najít cestu, jak nové nařízení obejít a první takové náznaky už karvinští úředníci zaznamenali.

Martina Helánová