Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Tichomořský odpadkový vír

29.08.2009  |  zdroj: EKONOM  |  393× přečteno      vytisknout článek

Masa odpadků velká jako Španělsko pluje Tichým oceánem. Zkoumat ji chtějí vědci z lodi New Horizon.

Oceánské proudy a větry působí na odpadky jako bájná Magnetová hora. Staré nylonové rybářské sítě. Kontejnery na odpadky. Polystyrénové krabice. Plastové lahve. Všechno, co se dostane do moře z pobřeží, ropných plošin i lodí, se sbíhá v Pacifiku dohromady a tvoří obrovský plastový koberec. Americký oceánograf Curt Ebbesmeyer jej kdysi pojmenoval Velkou tichomořskou plastovou skvrnou. Vědci jí přezdívají i Tichomořský odpadkový vír.
Větry a proudy zahánějí neustále rostoucí masu odpadků velkou přibližně jako Španělsko do blízkosti Havajských ostrovů do vod, které patří k biologicky nejbohatším zónám planety a které zrovna před několika měsíci vyhlásily Spojené státy za největší mořskou rezervaci.
Vědci zatím jen odhadují, jak je plastová skvrna veliká, z čeho se skládá, kolik zabije ročně mořských savců, ryb či ptáků a jaké jedy přidává do potravního řetězce mořských živočichů.
Plasty se postupně rozpadají na stále menší části a ty plavou skryty pod hladinou. Proto není možné plastovou skvrnu hlídat a měřit z letadel, není viditelná ani na satelitních snímcích. "Přes obrovskou masu, kterou tyto odpadky tvoří, je téměř nemožné miliardy malých kousků plastů a jiného odpadu spatřit na hladině," vysvětluje Curt Ebbesmeyer ve Fox News.
Skvrna se navíc pohybuje. Proudy ji unášejí v průběhu roku tisíce kilometrů jižně či na sever, a během periodicky se objevujícího jevu El Niňo, kdy dochází k oteplení oceánu, ještě dál.

Najít a prozkoumat
Počátkem srpna vyplula do vod Pacifiku výzkumná loď New Horizon. Dvacítka vědců na palubě věří, že se jí podaří obří smetiště najít a zmapovat.
"Během expedice se budeme snažit nalézt nejzamořenější oblasti a studovat nejen mechanismy pohybující se skvrny, ale i to, jak ovlivňuje i nejnepatrnější mořský život, fytoplankton, zooplankton i ryby," vysvětlila před odjezdem lodi šéfka výzkumného týmu Miriam Goldsteinová ze Scrippsova oceánografického institutu při Kalifornské univerzitě v San Diegu.
"Nabírali jsme vodu z hloubky 210 metrů a narazili jsme na půlmilimetrové kousíčky zelenomodrého plastu. Bylo to docela depresivní, neboť to znamená, že plasty mohu být přítomné všude, i v hloubi oceánů," popisuje již z paluby lodi její kolegyně Meg Rippyová.
Jak vysvětluje, plasty se do hloubek dostávají vícero způsoby. Mohou klesnout samovolně, mohou se potopit vlivem větru a jiných fyzikálních procesů, ale mohou je tam zanést i mořské organismy, které migrují z hladiny do hlubin.
"Většina vylovených kousků má stejnou velikost jako větší zástupci mořského planktonu, třeba rybí larvy," dodává další účastník výpravy Jim Leichter. Snímky, které pořídil, ukazují pestrou směs drobných medúzek a plastových úlomků - a vajíčka létající ryby nalepená na plastovou lahev.

Zabijácké plasty
Vědci budou zkoumat početnost, pohyb i velikost odpadků na trase dlouhé 2200 kilometrů. Doufají mimo jiné, že přijdou i na to, zda kusy sítí neslouží jako přepravní plavidla pro invazní organismy. Vědci již našli kousky umělé hmoty, na níž se "vezou" nejrůznější mořské řasy, krabi, mořští plži a další organismy.
Budou sbírat nejen vzorky plastů, ale též živočichů a rostlin a zkoumat, zda se do jejich tkání neuvolňují chemikálie obsažené v odpadech. Nebo zda třeba v trávicím traktu albatrosů, kteří hnízdí na Havajských ostrovech, najdou kousky umělých hmot. Cílem těchto postupů je zjistit, jak Velká tichomořská plastová skvrna a jiné pozůstatky lidské činnosti v dalších mořích ovlivňují mořský život.
A že jej ovlivňují, o tom už dávno není sporu. Americká NOAA, Národní úřad pro oceán a atmosféru, sleduje v rámci Marine Debris Programu mořské smetí již mnoho let.
"Shluky kousků plastu, skla, polyuretanové pěny a zbytků sítí či plavidel jsou pohromou pro všechny živočichy od nepatrných polypů po největší mořské tvory - modré velryby," varují odborníci NOAA. Odpadky zahubí odhadem ročně nejméně 50 tisíc lachtanů medvědích a více než sto tisíc dalších mořských savců.
Do ztracených rybářských sítí, které plují oceány, se chytají a hynou v nich tisíce želv, ryb, delfínů a dalších živočichů. Odborníci tomu říkají "ghost fishing".
Mnoho studií se již věnovalo i chemickému složení odpadů. Podle zjištění Richarda Thompsona, mořského ekologa z Univerzity v Plymouthu, plastový odpad obsahuje až stonásobné koncentrace organických jedů, například polychlorovaných bifenylů (PCB).
Do oceánů se dostávají odpadky všeho druhu. Hlavní podíl zřejmě budou tvořit plasty, především všudypřítomné PET lahve. Na druhém místě odborníci uvádějí polystyrénové kelímky, na třetím nylonová vlákna používaná v rybářských sítích. Přesné složení odpadkových skvrn či podíl plastů však známé není, navíc se může v různých částech světa a moří lišit.

Eva Bobůrková

Co působí plast
- Škody estetické a ekonomické
Hromady odpadu lemují pobřeží celého světa, znečištěné pobřeží neláká turisty.
Škody na prostředí Plasty mohou ničit korálové útesy, a tak i tisíce druhů organismů, pro něž jsou domovem.

- Past na zvířata
Početní mořští živočichové se chytají do plastových pastí. Mohou se přitom poranit, onemocnět, udusit, hladovět a v nejhorším případě i uhynout.

- Falešné sousto
Mnoho zvířat, jako želvy, mořští ptáci a savci, si splete kus odpadku s potravou. Velmi často následuje smrt.

- Invaze vetřelců
Mořský odpad může sloužit jako dopravní prostředek pro nepůvodní druhy. Ti mohou v nové zemi způsobit ekologickou pohromu.

- Škody na zdraví
Odpady ohrožují nakonec i lidské zdraví. Toxické látky se uvolňují do vody a přes potravní řetězec se mohou dostat až do lidského organismu.

Vědci našli kousky umělé hmoty, na níž se vezou různé mořské řasy, krabi, mořští plži a podobně.

2200 kilometrů
je délka trasy, na které vědci chtějí zkoumat odpadky.

EKONOM.IHNED.CZ Autor/ři: Eva Bobůrková


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Asekol s.r.o.EKOLAMP s.r.o.ELEKTROWIN a.s.EKO-KOM a.s.Inisoft s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist