Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Odpadové hospodářství a obec

12.01.2010  |  zdroj: Moderní obec  |  871× přečteno      vytisknout článek

Výkon veřejné správy v oblasti komunálních odpadů je svěřen zejména do samostatné působnosti obcí. Podle zákona o odpadech platí, že na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud zákon nestanoví jinak.

I. ZÁKON Č. 185/2001 SB., O ODPADECH A ZMĚNĚ NĚKTERÝCH DALŠÍCH ZÁKONŮ 1. POVINNOSTI OBCE, POJMY

Výkon veřejné správy v oblasti komunálních odpadů je svěřen zejména do samostatné působnosti obcí. Podle zákona o odpadech platí, že na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud zákon nestanoví jinak.

Původcem odpadů je ve smyslu ustanovení § 4 písm. p) zákona o odpadech: >>právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů.<<

Komunálním odpadem je podle ustanovení § 4 písm. b) zákona o odpadech: >>veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.<<

Oprávněnou osobou je podle § 4 písm. r) zákona o odpadech: >>každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů.<<

Podle ustanovení § 12 odst. 3 zákona o odpadech je obec za podmínek uvedených v § 17 zákona o odpadech oprávněna k převzetí komunálního odpadu do svého vlastnictví.

Nakládáním s odpady je podle § 4 písm. d) zákona o odpadech: >>jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava a odstraňován.<<

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů ve svém ustanovení § 10 písm. d) umožňuje obcím ukládat povinnosti v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou, stanoví-li tak zvláštní zákon. Tím je zákon o odpadech, který umožňuje obcím stanovit obecně závaznou vyhláškou systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených. Obec může umožnit na základě písemné smlouvy využití systému pro nakládání s komunálním odpadem původcům (právnickým nebo fyzickým osobám oprávněným k podnikání), kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu. Smlouva musí vždy obsahovat výši ceny za sjednanou službu.

Povinnosti obce jako původce komunálních odpadů (§ 16 odst. 1, § 17 odst. 3 zákona o odpadech) jsou:

zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 11 zákona o odpadech;

shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií;

zařazovat odpady podle druhů a kategorií podle § 5 a 6 zákona o odpadech;

v souladu se zvláštními právními předpisy určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují;

zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu;

zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem;

převádět odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,

převádět odpady do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3 zákona o odpadech;

umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady;

vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady (za podmínek v § 39 odst. 2 zákona o odpadech) a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem;

zpracovat plán odpadového hospodářství v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a zajišťovat jeho plnění - (podmínky v § 44 odst. 1 zákona o odpadech);

vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového hospodářství;

platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném v tomto zákoně (další podrobnost viz § 46 odst. 4 zákona o odpadech).

2. TŘÍDĚNÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU

Z ustanovení zákona o odpadech plyne obci odpovědnost za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, pokud toto zajišťuje sama jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí, kterou může být např. svozová firma za předpokladu, že splní povinnosti dle zákona o odpadech.

Obec má povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. S touto povinností úzce souvisí povinnost původce zařazovat odpady podle druhů a kategorií. Na fyzické osoby se vztahuje ustanovení § 17 odst. 4 zákona o odpadech ukládat odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, jsou povinny komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu se zákonem o odpadech a zvláštními právními předpisy. To je příklad odpadů rostlinného a živočišného původu, které si občan může dávat do svého kompostu, hnojit s nimi svou zahradu, dávat zkrmovat svým zvířatům atd. V žádném případě sem nemůže být zahrnuto např. spalování některých druhů odpadů v kamnech apod., neboť to již není využitím, ale odstraněním odpadu a nelze to bez dalšího považovat za p ostup, který je v souladu se zákonem o odpadech a dalšími předpisy (např. se zákonem o ochraně ovzduší). Toto ustanovení však nelze vykládat tak, že se fyzická osoba nemusí podílet na systému obce stanoveném pro nakládání s komunálním odpadem, a tudíž neplatit obci.

3. SBĚRNÁ MÍSTA

Zákon o odpadech nestanoví a ani z praktických důvodů nemůže stanovit minimální vzdálenost umístění kontejneru na komunální odpad od sídel. Obec je podle ustanovení § 17 odst. 3 zákona o odpadech povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují. Ve chvíli, kdy fyzická osoba odloží komunální odpad na místě k tomu určeném, se obec stává původcem odpadů, zároveň i jeho vlastníkem a je odpovědná za další nakládání s ním a musí plnit řadu povinností pro ni jako původce ze zákona vyplývající.

4. NEBEZPEČNÉ SLOŽKY KOMUNÁLNÍHO ODPADU

Obec je povinná zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou.

Nebo zřízením zařízení pro shromažďování nebezpečných složek komunálního odpadu tzv. sběrného dvora. Umístění, počet sběrných dvorů žádný právní předpis neupravuje. Vzhledem k relativně vysokým provozním nákladům je metodickým pokynem doporučeno, umísťovat sběrné dvory v lokalitách s vyšší hustotou obyvatel s dojezdovou vzdáleností do 4 km.

5. STAVEBNÍ ODPAD

Stavební odpad není součástí komunálního odpadu. Obec může uložit všem původcům stavebních odpadů, aby využívali nebo odstraňovali tento odpad v souladu s ibecně závaznou vyhláškou. Úhrada za nakládání se stavebním odpadem nemůže být příjmem obce. Výjimkou je případ, kdy obec provozuje sběrný dvůr, na kterém lze odevzdat stavební odpad od fyzických a právnických osob, a tato služba je zpoplatněna (zajištění sběru, dotřídění, odstranění...). Stavební odpady jsou až na výjimky schopné recyklace a dalšího využití podle platných norem. Stavební odpad znečištěný nebezpečnými složkami je nebezpečný odpad a musí s ním být takto nakládáno.

6. PLATBY ZA KOMUNÁLNÍ ODPAD OD OBČANŮ

Pro stanovení platby za komunální odpad platí, že obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit pouze jeden ze tří níže uvedených způsobů, jelikož platby mezi sebou nelze vzájemně kombinovat. Dva způsoby plateb upravuje zákon o odpadech a třetí je upraven zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen <
Jednotlivé způsoby plateb za komunální odpad jsou:

A) Úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Jde o tzv. smluvní poplatek, neboli úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle ustanovení § 17 odst. 5 zákona o odpadech. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Ve smlouvě je také upraven způsob fakturace za dané období. Zákon o odpadech pouze stanoví, že tato smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. To jsou tedy jediné náležitosti, které zákon o odpadech ukládá. Ostatní náležitosti pokud jde o obsah smlouvy, vychází z občanského, popř. obchodního zákoníku.

B) Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen >>místní poplatek<<). V tomto případě, jako u jediného ze tří druhů poplatku, je zákonem stanovena jeho horní hranice, tj. maximálně 500,- Kč za osobu a kalendářní rok. Místní poplatek je upraven zákonem o místních poplatcích, který má ve své správě Ministerstvo financí. V praxi je v České republice nejrozšířenější.

Podle zákona o místních poplatcích (§ 10b) platí místní poplatek:

a) fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt; za domácnost může být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí,

b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu.

Tento místní poplatek, který je dvousložkový a který může maximálně dosáhnout výše 500,- Kč za osobu a za kalendářní rok, stanoví obecně závazná vyhláška obce a platí se obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci.

Možnosti osvobození

Zákon o místních poplatcích dává obci v ustanovení § 14 odst. 2 možnost, aby obecně závaznou vyhláškou osvobodila od placení poplatku určité kategorie osob (např. osoby ve starobním či invalidním důchodu, tělesně postižené, děti do určitého věku apod.). Jestliže tak obec v obecně závazné vyhlášce neučinila, lze využít ustanovení § 16 zákona o místních poplatcích a požádat obec z důvodu odstranění tvrdosti zákona o prominutí nebo snížení místního poplatku. Záleží však pouze na konkrétní obci, zda žádosti vyhoví. V této věci vykonává svou samostatnou působnost.

Ministerstvo financí uvádí, že účel místního poplatku je především fiskální tj. získání finančních prostředků na zajištění provozu přijatého systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Povinnost platit poplatek mají tedy všechny fyzické osoby bez ohledu na množství vyprodukovaného odpadu. Sběr a přeprava netříděného komunálního odpadu je pouze částí fungování nakládání s komunálním odpadem na území obce. Případná námitka fyzických osob o neprodukování komunálního odpadu je neopodstatněná vzhledem k tomu, že obec zajišťuje na tomto úseku souhrn činností ve prospěch všech svých obyvatel.

C) Poplatek za komunální odpad. Tento třetí způsob platby upravuje podobně jako první zákon o odpadech (§ 17a). Obec ho může stanovit obecně závaznou vyhláškou, vykonává správu tohoto poplatku a je jejím příjmem. Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky.

II. BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY

V roce 2010 by měl podíl biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládku činit jen 75 % z množství v roce 1995. Podle statistických údajů je současný trend právě opačný. To je hlavní důvod, proč v novém návrhu zákona o odpadech je zakotvena povinnost separace biologicky rozložitelných odpadů (BRO) ve všech městech a obcích.

Současná legislativa umožňuje několik základních způsobů nakládání s biologicky rozložitelným materiálem:

domovní kompostování;

komunitní kompostování;

malé zařízení - kompostárna;

kompostárna a další zařízení s procesem kompostování;

bioplynové stanice a další zařízení s procesem anaerobní digesce.

1. DOMOVNÍ KOMPOSTOVÁNÍ

Domovní kompostování, ať už v průmyslově vyráběných kompostérech nebo vlastních kompostérech, je z ekonomického hlediska nejlepším způsobem vzhledem k tomu, že se jedná se o využití přímo v místě vzniku. Není možné však takto vyřešit veškerý produkovaný biologicky rozložitelný materiál.

2. KOMUNITNÍ KOMPOSTOVÁNÍ

Jedná se o jeden z možných způsobů předcházení vzniku odpadů. V komunitních kompostárnách nejsou zpracovávány odpady, ale rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad na území obce. Obec si stanoví vyhláškou systém nakládání s tímto materiálem, z vlastní produkce a od občanů, kompostováním. Kompostovací proces musí probíhat za aerobních podmínek a vzniklý kompost se musí použít na údržbu a obnovu veřejné zeleně na území obce.

Výhodou tohoto způsobu zpracování biologického materiálu je realitně nízká ekonomická náročnost, minimální legislativní požadavky na zřízení a provoz kompostárny. Nevýhodou je, že v takovém zařízení nelze zpracovat například kuchyňský bioodpad nebo odpad od jiných původců na území obce (podnikatelé, sportovní kluby atd.) ani od subjektů mimo území obce.

3. MALÁ ZAŘÍZENÍ - KOMPOSTÁRNY

Tzv. malá zařízení jsou kompostárny s roční kapacitou do 150 tun. Zároveň je vyhláškou definováno, které odpady lze v malém zařízené zpracovávat. Na rozdíl od komunitního kompostování se již jedná o zařízení k nakládání s odpady a lze zde zpracovávat i odpad od jiných původců, než je obec. Podmínky zřízení a provozování malého zařízení jsou definovány vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR, jsou však mírnější než u klasických zařízení k nakládání s odpady.

4. KOMPOSTÁRNY A BIOPLYNOVÉ STANICE

Jedná se o zařízení k nakládání s biologickými odpady, která obsluhují větší spádové oblasti. V těchto zařízeních lze zpracovávat veškeré druhy bioodpadu, které jsou v souladu s vyhláškou MŽP a schválené příslušným krajským úřadem. Výstupem je buď certifikované hnojivo, nebo v případě bioplynových stanic elektrická energie a teplo.

Tato zařízení musí splňovat poměrně přísná pravidla pro technologické postupy i pro výstupní materiály. Jejich provoz je podrobován přísným kontrolním měřením a pravidelnému vzorkování.

5. ROZHODOVÁNÍ O SYSTÉMU

Zásadním kritériem pro výběr systému nakládání s BRO pro konkrétní obec je především výše nákladů, a to nejen investičních, ale především provozních, které mohou významně a dlouhodobě zatížit obecní rozpočet.

Je nutné především analyzovat skutečnou produkci biologicky rozložitelného odpadu v obci. Včas rozhodnout, zda bude systém otevřen i pro ostatní potenciální producenty bioodpadu, nebo bude-li nastaven pouze pro odpad, u kterého je původcem obec (tedy odpad obce a občanů). A samozřejmě zvážit technické a personální možnosti v obci.

Teprve po vyčíslení předpokládaných nákladů se lze objektivně rozhodnout. Zavedení systému nakládání s bioodpady vždy, zejména v první fázi, přinese náklady navíc. Po zavedení a optimalizaci systému lze předpokládat, že se systém vyplatí a to snížením nákladů na skládkování.

Výhodou provozování vlastního zařízení obce jsou minimální náklady na dopravu a nezávislost na tržních cenách. Nevýhodou je nutnost zajištění provozu zařízení a s tím související provozní náklady.

6. VYUŽITÍ KOMPOSTU

V obcích lze kompost využít většinou pouze na hnojení obecní zeleně a k různým terénním úpravám. Pokud je kompostu více, je třeba hledat další způsoby využití. V současnosti je bohužel kompost jako kvalitní hnojivo nedoceněn a v zemědělství se prakticky nevyužívá. Další možností je nabídnout jej zahrádkářům a zahradníkům. Je pravdou, že i u nich panuje ke kompostu z obecních kompostáren určitá nedůvěra.

III. PLATNÁ LEGISLATIVA V ODPADOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ

1. ZÁKONY:

185/2001 Sb., Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů (úplné znění)

477/2001 Sb., Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) úplné znění

2. VYHLÁŠKY:

41/2005 Sb., Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

116/2002 Sb., Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o způsobu označování vratných zálohovaných obalů

124/2006 Sb., Vyhláška č. 124/2006 Sb., kterou se ZRUŠUJE vyhláška č. 95/2006 Sb., kterou se stanoví seznam odpadů, na které se vztahuje postup podle § 55 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb.

168/2007 Sb., Vyhláška č. 168/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb.

237/2002 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků

294/2005 Sb., Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

294/2005 Sb., Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady)

341/2008 Sb., Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady)

351/2008 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů

352/2005 Sb., Vyhláška o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady)

352/2008 Sb., Vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky)

353/2005 Sb., Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2004 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů

374/2008 Sb., Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů

376/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

381/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)

382/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě

383/2001 Sb., Vyhláška MŽP o podrobnostech nakládání s odpady

384/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifnyl- metanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoli z těchto látek v koncentraci větší než 60 mg/kg (o nakládání s PCB)

478/2008 Sb., Vyhláška č. 478/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů

502/2004 Sb., Vyhláška MŽP a MZ, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

503/2004 Sb., Vyhláška MŽP, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)

504/2004 Sb., Vyhláška MŽP, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě

505/2004 Sb., Vyhláška MŽP, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků

641/2004 Sb., Vyhláška MŽP o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence

3. NAŘÍZENÍ:

111/2002 Sb., Nařízení vlády, kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů

184/2002 Sb., Nařízení vlády, kterým se zrušuje nařízení vlády číslo 31/1999 Sb., kterým se stanoví seznam výrobků a obalů, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru, a podrobnosti nakládání s obaly, obalovými materiály a odpady z použitých výrobků a obalů

197/2003 Sb., Nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství České republiky

Převzato po krácení z materiálu Legislativa odpadového hospodářství a obec, který v srpnu 2009 vydala společnost MYLAND s. r. o. a jehož správnost ověřil odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Inisoft s.r.o.ELEKTROWIN a.s.Asekol s.r.o.EKO-KOM a.s.EKOLAMP s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist