Spalovna odpadu by se na Vysočině mohla stavět nejdřív za pět let

Na Vysočině by se v roce 2015 mohla začít budovat velká spalovna komunálního odpadu. O stavbě zařízení, které by mělo z odpadků vyrábět teplo a elektřinu, ale ještě nebylo rozhodnuto. Potřebné analýzy a studie by měly být vypracovány během dvou let, pak se ke spalovně budou vyjadřovat města a obce, řekl dnes ČTK krajský radní Zdeněk Ryšavý.

Možnost energetického využívání komunálního odpadu je součástí právě uzavíraných dohod mezi 15 největšími městy Vysočiny a krajem o společném budování integrovaného systému nakládání s odpady. V Česku jsou spalovny na komunální odpad v Praze, Brně a Liberci. Na Vysočině by takové zařízení mohlo podle Ryšavého začít fungovat nejdřív v roce 2018. Podle radního ale ještě nebylo rozhodnuto ani o možném umístění. V tisku se objevily debaty o krajském městě Jihlavě a o Žďáru nad Sázavou.

Proti budování spalovny v se už staví zástupci Strany zelených i ekologičtí aktivisté. Obávají se dopadu na životní prostředí i toho, že se do kraje začnou odpady na spálení dovážet odjinud. Podle kraje by ale energetické využívání odpadu mohlo ekonomicky únosnou cestou zastavit rozrůstání skládek.

Na Vysočině ročně vzniká kolem 160 000 tun komunálního odpadu, objem stále stoupá. Podle požadavku Evropské unie by ale měl platit opačný trend. Odpadu na skládkách přibývá přes to, že obyvatelé kraje jsou v třídění odpadu nad republikovým průměrem. Recykluje se asi pětina odpadu.

Podle krajského předsedy Strany zelených Jiřího Pykala by bylo potřeba podíl recyklovaného odpadu výrazně zvýšit, ale postavením spalovny by k tomu lidé mohli ztratit motivaci. Na Vysočině podle něj také není dost odpadu pro velkou spalovnu, která by měla mít roční kapacitu minimálně 100 000 tun. Další problém vidí Pykal ve složitém svážení odpadu, protože Vysočina je venkovský kraj bez velkých městských aglomerací. Odpůrci spalovny varují také před nebezpečnými emisemi a struskou.

"Energetické využití odpadů je podle nás ekologické i ekonomické," míní naopak Ryšavý. V Evropě podle něj funguje přes 380 spaloven, například i v Paříži a ve Vídni. Podle Energetické agentury Vysočiny je spalování odpadu ve specializovaném zařízení šetrnější k životnímu prostředí než výroba energií z hnědého uhlí a biomasy.