Čtvrtek, 25. dubna 2024

Drahomíra Mandíková: Důležitý je nejen byznys, který děláme teď, ale i ten, který budeme dělat za dvacet let

TÉMĚŘ NULOVÉ ODPADY. V plzeňském pivovaru vzniklo loni při výrobě celkem 165 tun odpadů. Z toho 98,8 procenta druhotně využili.

Drahomíra Mandíková: Důležitý je nejen byznys, který děláme teď, ale i ten, který budeme dělat za dvacet let

Plzeňský Prazdroj se dlouhodobě zaměřuje na zavádění nových technologií do výroby, jejichž prostřednictvím snižuje náklady, ale i svou ekologickou stopu. Zároveň se stará i o rozvoj regionů, kde podniká. A i když pomyslné žezlo pro vítěze v hlavní kategorii soutěže TOP velká odpovědná firma včera získal nový vítěz, odborná porota soutěže ocenila i letos přístup k odpovědnému podnikání vítěze loňského, jímž byla právě společnost Plzeňský Prazdroj.

"Pivo je přírodní produkt, a proto je oblast životního prostředí, na které máme vliv, naprosto přirozenou firemní filozofií," říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny ředitelka firemních vztahů a komunikace Drahomíra Mandíková, která má CSR ve firmě na starosti.

OTÁZKA: HN: Proč jste investovali tolik do technologií, které zajišťují, že má vaše firma téměř nulové odpady?

Pro nás je důležité, aby náš byznys byl dlouhodobě udržitelný a zároveň bral ohled na okolí, s nímž jsme v interakci. Ať už jsou to příroda, naši dodavatelé, spotřebitelé, ale také komunita, v níž fungujeme. Chceme být prostě dobrým sousedem. Důležitý je nejen dnešní byznys, ale i ten, který budeme dělat za dvacet let, a to souvisí právě s životním prostředím. Ačkoliv patří investice do těchto technologií, jako jsou například jímání CO2, úspora vody, zpracování odpadních etiket při kompostování nebo výroba energie z mláta, k největším.

OTÁZKA: HN: Jaká je návratnost investic do ekologického provozu?

Jsou to sice obrovské investice, ale stejně tak je zajímavá jejich návratnost. Vezměte si jen spotřebu vody. Její zdroje nejsou rozhodně nevyčerpatelné, s čímž souvisí, že její cena neustále roste. Takže když se snažíme spotřebovávat co nejméně vody (nemluvím o vodě varné, ale o té, kterou využíváme na oplachy či mytí), je to dobré pro životní prostředí, ale i pro náš byznys, protože kdybychom spotřebovávali více a více vody a energií, bylo by naše pivo velmi drahé. Takže když investujeme do technologií, které vodu a energie šetří, znamená to, že za těch dvacet let na tom budeme, co se týče konkurenceschopnosti, mnohem líp než firmy, které na tyto investice nemyslí.

OTÁZKA: HN: O kolik se vám podařilo snížit spotřebu vody?

Například nošovický Radegast, který je součástí skupiny SABMiller, patří k evropské špičce v co nejmenší spotřebě vody. Na výrobu jednoho hektolitru piva se použijí tři hektolitry vody. V Prazdroji je to 3,5 hektolitru vody. V Plzni jsme například zavedli nový způsob proplachu membrán pro filtraci piva. Na jeden proplach nyní spotřebujeme o polovinu méně vody než u původního systému. V jiných pivovarech je stále běžné, že na stejné množství piva se použije pět i více hektolitrů vody. A před dvaceti lety, kdy voda byla laciná a o její vzácnosti se nemluvilo, nebyl problém spotřebovat i deset hektolitrů. Celoevropským cílem skupiny do roku 2015 je 3,2 hektolitru vody na jeden hektolitr uvařeného piva ve všech jejích pivovarech.

OTÁZKA: HN: Kolik jste zatím právě do snižování spotřeby vody investovali?

Celkem do udržitelného rozvoje investujeme ročně přes sedmdesát milionů korun a osmdesát procent jde právě do environmentální oblasti - samozřejmě nejen do technologií na snižování spotřeby vody, ale i na úsporu energií, odpadů a obalů.

OTÁZKA: HN: Pořád nechápu, jak může mít výrobní firma téměř nulové odpady.

Máme velkou výhodu v tom, že pivo se vyrábí z přírodních surovin, žateckého chmele, vody, sladu, kvasnic. Takže odpad, který při výrobě vzniká, se dá dále použít, třeba v rámci zemědělství na zkrmování. Ale samozřejmě takto nejde zpracovat vše. Například etikety z vratných lahví při umývání zůstávají a dlouho jsme nevěděli, jak tento odpad zpracovat. Ale kolegové loni vymysleli, že se etikety dají využít ke kompostování.

OTÁZKA: HN: Jak se dá z etiket udělat kompost?

Samozřejmě že nejde o kompost na zahrádky. Čtyři sta tun odpadních etiket ročně putuje do kompostárny, kde se během devadesáti dnů promění v průmyslový substrát. Ten se využívá při rekultivaci skládek, úpravě okolí cest. Know-how na kompostování etiket je navíc do budoucna využitelné jako ekologické řešení pro řadu potravinářských firem, které dosud vyvážely odpad z čištění lahví na skládku. Kromě toho, že je tento způsob šetrnější k životnímu prostředí, je kompostování navíc ekonomičtější. Pivovar ročně ušetří zhruba dvě stě tisíc korun.

OTÁZKA: HN: Jak dlouho se věnujete životnímu prostředí jako součásti odpovědného podnikání?

Této oblasti se věnujeme dlouhodobě, jen se tomu na začátku neříkalo CSR nebo trvale udržitelný rozvoj, jak tuto oblast označujeme u nás v Prazdroji. Posledních deset let se zaměřujeme na tuto oblast intenzivně a je i součástí naši firemní strategie.

OTÁZKA: HN: Loni jste zavedli technologii na zpracování etiket, letos máte také nějakou novinku?

Pro výrobu části energie využíváme od jara odpadní pivovarské mláto, onu "populární" biomasu. Mláto se spaluje v kotlích Plzeňské teplárenské, s níž spolupracujeme, a ta nám zpětně dodává zelenou energii ve formě páry. Výhoz mláta na obou plzeňských varnách je navíc řešen šetrně a namísto tlakovým vzduchem je realizován za pomoci dmychadel, která mají nižší spotřebu energie. Mláto ze scezovací kádě je gravitačně "vyhozeno" do takzvaného mezimlátníku na varně, z něj se následně dopravuje do mlátových sil poblíž varny, kde se akumuluje tak, aby ho mohlo odvézt nákladní auto do teplárny.

OTÁZKA: HN: Kdo vymýšlí nové technologie?

Naši specialisté, technici. Není to rozhodně o tom, že tyhle věci vymýšlejí na klíč nějaké cizí firmy. Naši zaměstnanci nejlíp vědí, jaký má firma záměr, a hlavně mají znalosti ze samotného provozu. Takže s těmito "zlepšováky" přicházejí oni. I to je bohatství firmy, že má takové lidi a dokáže je do CSR projektů zapojit.

OTÁZKA: HN: Podařilo se vám "prodat" některý z vašich projektů i do dalších pivovarů ve skupině?

Například jímání CO2 využívají kolegové v polském pivovaru už přes rok. O celý systém se zajímali přímo v Plzni také zástupci pivovaru Boyaca z Kolumbie nebo pivovarů z Itálie. Řešením zejména z oblasti takzvaného výhozu mláta se ale inspirují i další sesterské pivovary. A teď kolegy v zahraničí zaujalo kompostování etiket. Některé pivovary už hledají partnera, aby mohli tento projekt realizovat.

OTÁZKA: HN: Jak se díváte na snahu Evropské unie, aby firmy kotované na burze měly CSR jako povinnou firemní strategii?

Nejsem velký fanoušek stanovování jakýchkoliv kvót na evropské úrovni. Myslím, že udržitelný rozvoj by se měl stát samozřejmou součástí fungování firmy na základě dobrovolného rozhodnutí, nikoliv legislativních předpisů. Lidé - zaměstnanci, zákazníci, partneři - musí totiž věřit, že to chceme, nikoliv musíme dělat. Pokud se stanoví nějaké kvóty, budou firmy, které se pravidla budou snažit obejít, a pak firmy, které stejně budou dělat i věci navíc. Ale právě tyhle firmy budou CSR dělat i bez povinných kvót.

AUTOR: Petra Horáková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů