Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Jak je to s často opakovanými mýty okolo skládkování

11.12.2013  |  353× přečteno      vytisknout článek

skládkyV prosincovém čísle časopisu Odpadové fórum tématicky zaměřeném na problematiku skládkování odpadů vyšel shrnující článek ČAOH k často opakovaným mýtům kolem skládkování odpadů...

Úvodem

V posledních měsících se opět zvýšil tlak zainteresovaných zájmových skupin na razantní zdražení poplatků v zákoně o odpadech (více zde). V rámci diskuzí, které se vedou právě k této problematice, stále větší počet starostů odmítá vysvětlovat občanům, že v brzké době bude jejich obec zvyšovat poplatky za odpady. Občané se ptají, jak pozitivně pocítí změnu a výhody navrhovaného dražšího systému. Je zřejmé, že na takové otázky je dosti obtížné odpovědět. Občan skutečně výhodu za podstatně dražší poplatek nedostane. Bude stále svážena ta samá popelnice stejného objemu a ve stejném intervalu.

Vysvětlit zdražení je o to obtížnější, když tazatelé zároveň vědí, že ČR plní všechny cíle EU, ke kterým se zavázala a že nastavené trendy a ukazatele v OH jsou pozitivní, což ukazují každoroční data zveřejňovaná ministerstvem životního prostředí ve statistické ročence (více zde). Nikoli složitým výpočtem je možné dospět k poznání, že i budoucí cíle bude ČR schopna splnit. A to i bez potřeby dodatečného masivního financování ze strany občanů a firem.

Proto se stále více starostů, ale i občanů ptá po skutečné motivaci těch, kteří chtějí a potřebují do dosavadního funkčního systému nalít další stovky milionů korun ročně, které se navíc mají uměle přerozdělovat v rámci nově vzniklých řídících struktur (ISNO) a využívat na zajištění centrálního řízení toků odpadů pouze do vybraných zařízení (např. nových spaloven) (více zde). Mimochodem, samozřejmě, že tyto peníze zaplatí opět občané a firmy, no kdo také jiný. Ač jsou za touto strategií citelného zdražování poměrně silné skupiny, na druhou stranu politici zároveň dobře vědí, že cena za odpady je velmi důležité a citlivé politické a také sociální téma, a proto se ti rozumní snaží k němu přistupovat s odpovídající rozvahou.

Prosazovatelé zásadního zdražení opakovaně používají ne zcela reálné a často účelově upravené informace k odůvodnění svých záměrů. Není neobvyklé, že často opakovaná nepravda se jaksi zvykově stane "pravdou". Důvodem je, že málokteří lidé si odborné informace skutečně ověřují. Pro účely toho článku jsme některá v poslední době často opakovaná vyjádření využívaná k podpoře razantního zdražení poplatků nazvali mýty a budeme se snažit ve vztahu k nim upozornit na některé souvislosti, které jak doufám, přemýšlivým čtenářům dají podněty k hlubšímu zamyšlení. Závěr už bude na vás.

Mýtus číslo 1 - Česká republika je na tom v parametru skládkování špatně. Skládkování neklesá a jeho úroveň je ve srovnání s ostatními státy EU neúměrně vysoká

Skutečnost je taková, že za posledních pět let se skládkováním v ČR odstranilo o 1 000 000 tun odpadů méně. V absolutní hodnotě je číslo, které k tomuto udává Statistická ročenka MŽP takové, že v roce 2008 se skládkováním odstranilo 4,96 milionu tun a v roce 2011 to bylo 3,8 milionu tun z celkové produkce odpadů. MŽP opakovaně objektivně prezentuje, že aktuálně se v ČR po postupném snižování skládkováním odstraňuje 55 % komunálních odpadů.

V rámci evropského srovnání jsou také snad již zcela známá čísla, která nejlépe vypovídají o situaci se skládkováním v jednotlivých státech, a to srovnání v míře ukládaných směsných komunálních odpadů na osobu a rok v kg. Už v roce 2008, kdy bylo srovnání provedeno, data Eurostatu uvádějí, že v ČR se skládkovalo 218 kg/os/rok, v EU 27 pak 207 kg/os/rok a vyspělé státy EU 15 mají toto číslo 188 kg/os/rok. V tomto směru je vhodné znovu připomenout, že od roku 2008 se situace v ČR dále zlepšovala, viz výše a viz graf z roku 2010 (pod textem). K tomuto mýtu se také vztahuje další pozitivně se vyvíjející parametr, a to je míra materiálově využitých komunálních odpadů, která rovněž stoupá. Aktuálně je na 30,3 %.

Mýtus číslo 2 - Česká republika neplní cíle EU (zejména s odkazem na cíle týkající se snižování BRKO ukládaného na skládky)

Pro vyvrácení tohoto mýtu je vhodné si zrekapitulovat, jaké evropské cíle se vztahují ke skládkování. Pokud jde o cíle BRKO, Evropa stanovuje tyto. Pro rok 2010 snížit množství BRKO ukládaných skládky na 75% množství roku 1995. Tento cíl ČR jednoznačně splnila, a to dokonce s rezervou celých cca 150 000 tun. Další cíl se týká omezení skládkování BRKO v roce 2013 na míru 50% ve vztahu k roku 1995. Dle opakovaných vyjádření MŽP na odborných konferencích z druhé poloviny tohoto roku je zřejmé, že i tento cíl Česká republika splní. Poslední cíl týkající se této věci je stanoven na rok 2020, a to v míře 35 % ve vztahu k roku 1995.

V absolutní hodnotě to znamená, že v roce 2020 bude možné na skládky ukládat max. cca 0,5 mil tun BRKO. To odpovídá za předpokladů 50% vytřídění papíru, skla, plastů, kovů a bioodpadů ze zbytkových KO skládkování max. 1,5 mil. tun směsných KO (SKO) k roku 2020. Vytřídění poloviny papíru a bioodpadů jako nejvíce zastoupených podílů v SKO totiž povede k významnému snížení obsahu biologicky rozložitelné složky v SKO z nynější zhruba poloviny na přibližně jednu třetinu (Ing. Novák, Odpady 2/2013).

Při vynesení dosavadních trendů týkajících se postupného snižování množství ukládaného BRKO do roku 2020 a při vědomí stále rostoucího počtu nově vznikajících zařízení na úpravu a využití biologicky rozložitelných odpadů a stále většímu zavádění odděleného sběru BRO v obcích, je i zde reálný předpoklad, že cíle mohou být naplněny. K tomuto je dobré ještě zmínit, že na rozdíl od desítek až stovek nově vznikajících zařízení na úpravu a využití odpadů, zde nové skládky opravdu nevznikají.

Mýtus číslo 3 - Evropská unie ve svých předpisech zakazuje skládkování odpadů, a to nejpozději k roku 2020

Tato vyjádření jsou sdělována na odborných seminářích k podpoře ISNO (a propagaci výstavby spaloven), a to od osob zainteresovaných na vzniku ISNO (DSO) jako nové řídící struktuře v OH. V OH a jeho legislativě se pohybuji již poměrně dlouhou dobu a nikdy mi žádný takový předpis nebyl znám. Proto se vždy ptám, kterýže předpis toto stanovuje. Bohužel zatím jsem nikdy neslyšel odpověď. Takový předpis na evropské úrovni totiž není a z odborného hlediska velmi pochybuji, že by jej Evropa vydala.

Někdy odkazuji na situaci v Německu, zde bylo skládkování omezeno v roce 2005 a stále mají přes 1200 funkčních a provozovaných skládek. Účelová sousloví o zákazu skládkování mohou pronášet jen osoby, které toho o odpadovém hospodářství opravdu mnoho nevědí. I ve státech s velkým zastoupením spaloven odpadů (tedy v těch nejbohatších státech) musí provozovatel z takovýchto zařízení na skládku vyvážet cca 30 000 tun odpadů na každých 100 tis tun vstupů, tedy celou jednu třetinu. Takových příkladů bychom však mohli uvést řadu. Zákaz skládkování je prosté a neodborné klišé, které je spíše moderním populizmem než čímkoli dalším. Připodobnil bych je asi k neodborným výrokům typu - je třeba zastavit špinavý kšeft s ukládáním odpadů pod zem... 

Co však evropská unie již zakotvila do usnesení svého zákonodárného sboru, to je potřeba přijetí zákazu spalování recyklovatelných odpadů (papír, plasty, apod.) a biologicky rozložitelných kompostovatelných odpadů, a to k roku 2020. Toto je stanoveno konkrétně v Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24.5.2012. Evropa toto odůvodňuje svojí aktuální snahou mnohem více se v nastávajícím období zaměřit na třídění a materiálové využívání odpadů. Tuto cestu EU jsme v ČAOH přivítali a podporujeme ji. Vnímáme ji jako přímé prosazování hierarchie nakládání s odpady. Ano, tato hierarchie stanovuje, že skládkování je až poslední způsob povoleného nakládání s odpady a je to v pořádku. S odkazem na hierarchii se nám také daří na skládky směřovat stále méně odpadů. Termín ukončení skládkování však Evropa nikde nestanovila, protože je to odborný nesmysl.

Mýtus číslo 4 - Odpad je na skládkách jen zahrabán pod zem a na vždy ztracen. Skládky ohrožují ŽP, odpady z nich unikají do okolí

Tento mýtus je pravda z těch slabších, ale řada lidí mu skutečně věří. Skládky jsou stejně jako jiné technologie nakládání s odpady řešeny legislativně-technicky přísnými evropskými a národními přepisy (31/99/ES, ČSN 83 8030, vyhl.č. 294/2005 Sb., apod.). Do roku 2009 musely být všechny skládky dány do úplného souladu s nejpřísnějšími požadavky EU. Ty, které to neučinily, byly zavřeny. V ČR tak všechny skládky odpovídají nejpřísnějším požadavkům EU.

Moderní řízené skládky své okolí skutečně nezamořují, žádné sanační práce se v jejich blízkosti neodehrávají, skládkový plyn je jímán a využíván v kogeneraci na výrobu elektřiny. Skládky jsou podrobeny stálému hydrogeologickému monitoringu a jsou každoročně kontrolovány z pozice státu.

K otázce "na vždy ztracen" je vhodné opět zmínit část textu usnesení evropského parlamentu, kde se uvádí, že skládky mohou v budoucnu sloužit jako zdroje cenných surovin. Mezinárodně se takové cestě říká "urban mining" a některé státy světa už mají a dále rozpracovávají technologie pro tuto možnost (např. USA). Tak jako v jiných případech, v tomto směru jde jen o to, aby se taková další úprava uskladněných odpadů ekonomicky vyplatila. Je pravděpodobné, že dříve nebo později se tak stane. Dobrým příkladem postupného rozvoje technologií a vztahu k ekonomické smysluplnosti v postupujícím čase je např. aktuální silně se rozvíjející odvětví těžby břidličných plynů, která byla dříve jen těžko představitelná.

Mýtus číslo 5 - Je potřeba razantní zdražení skládkovacího poplatku, jinak se v ČR bude vše skládkovat a žádné další technologie se zde nerozvinou

Toto je jeden z nejjednodušeji vyvratitelných mýtů. Poslední zdražení příslušného poplatku se v zákoně o odpadech odehrálo v roce 2009. O té doby, bez nutnosti dalšího zdražení, míra skládkování poměrně razantně klesla.

Dále se v ČR realizovaly desítky až stovky zařízení na úpravu a zpracování odpadů. Jen pro příklad uveďme, že dle Statistické ročenky MŽP (2011) máme v ČR cca 230 kompostáren s roční kapacitou 2,6 milionů tun, 582 zařízení na třídění odpadů s kapacitou 7,1 milionů tun, 651 recyklačních zařízení na materiálové využití odpadů s kapacitou 19,3 milionů tun, apod. Část z onoho 1 milionu tun odpadů, o které pokleslo skládkování, skončila právě v těchto dalších zařízeních na využití odpadů. Tato zařízení zde vznikají a fungují, a to za stavu, kdy se poplatek nezvyšoval již 4 roky.

Co mýtus není a je vhodné to zde konstatovat, je skutečnost, že zásadní zdražení je však nezbytné pro určité, velmi nákladné typy technologií, které v současné době nemají ekonomickou smysluplnost v ČR (např. spalovny). Je však otázka, zda tyto technologie jsou s jejich neoddělitelnou vysokou nákladovostí, onou vhodnou volbou pro podmínky v ČR. V tomto směru je nutné si uvědomit, že zvýšené náklady nakonec vždy zaplatí občané a firmy.

ČR si také musí hlídat svoji konkurenceschopnost. Pro srovnání uvádím důležitý graf, který dobře vypovídá o výších skládkovacího poplatku v EU, a to při nezbytném srovnání s mírou HDP příslušných států (viz pod textem). Je hezké srovnávat se se Švýcarskem či Dánskem, ale musíme na to také mít. Při pohledu na graf objektivně zjistíme, že poplatek je v ČR nastaven v přiměřené, i když vyšší míře, než jak by ve srovnání s ostatními státy odpovídalo ekonomickým možnostem ČR.

Mýtus číslo 6 - ČAOH hájí pouze zájmy skládkařů. Nechce jakékoli zdražování skládkovacího poplatku a nechce přijmout parametry k omezení skládkování

ČAOH je sdružení cca 80 firem v sektoru odpadového hospodářství, což odpovídá většinovému podílu na trhu v ČR. Část členských firem se zabývá výhradně materiálovým využitím odpadů, část firem zase přípravou odpadů na energetické využití odpadů a samotným energetickým využitím, část jsou svozové firmy, část jsou firmy se skládkou. ČAOH hájí zájmy všech členů.

Jedním z hlavních cílů asociace je technologická neutralita a zachování dosavadního volného tržního prostředí, které jednoznačně nejlépe tlačí na nízkou cenu služeb. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že navrhované navyšování poplatků nejde k tíži provozovatelů skládek, ale je navrhovaným navýšením nákladů pro producenty odpadů, tj. v případě komunálních odpadů navýšeným nákladem všech obcí.

ČAOH po vnitřní široké diskuzi sama již několik měsíců aktivně navrhuje možné zdražení skládkovacího poplatku, avšak v případě, že to bude sociálně únosné, skutečně potřebné a v progresi, která už se v podmínkách ČR osvědčila v dosavadním zákoně o odpadech, tedy o cca 100 Kč jednou za tři roky. Při této progresi se odpadové hospodářství v ČR v posledních letech zdravě rozvíjelo a vznikala zde řada nových zařízení. Návrhy prosazovatelů ISNO a spaloven na zdražení v první fázi o 100% a v dalších až na míru 2750 - 2900 Kč v roce 2025 podle našeho názoru neodpovídají podmínkám a potřebám v ČR (jsou výhodné jen pro jednu stranu - podobně jako fotovoltaika). V poslední době prosazované zdražení na 1000 Kč nepomůže ani realizaci spaloven, které dle svých zastánců potřebují nejméně 1800 Kč, ani sektoru samotnému. Toto zdražení má, dle svých zastánců, být využito principem přerozdělování z centrální úřední úrovně krajů do stávajícího tržního prostředí v OH. Je zřejmé, že takové nahodilé dotační či subvenční centrální průběžné financování může zcela zničit tržní prostředí v sektoru. V regionech budou vznikat uměle dotované kapacity bez vztahu k potřebám trhu. To hodnotíme jako velmi nebezpečnou cestu.

Ve vztahu k omezení skládkování ČAOH dále aktivně navrhuje stanovení omezujícího parametru výhřevnosti odpadu, který je smysluplný pro to, aby energeticky hodnotné odpady po jejich vytřídění a úpravě nekončily na skládkách, ale v k tomu určených již stojících zařízeních s IPPC povolením, kde by byly energeticky využity (spalovny, teplárny, cementárny, vápenky, elektrárny). Dále ČAOH aktivně navrhuje termín pro omezení skládkování neupraveného směsného KO s příslušným parametrem, a to k roku 2025, tedy ve stejném termínu jako navrhuje MŽP (např. prezentace MŽP na konf. Odpady Luhačovice 2013).

ČAOH v drtivé většině svých výstupů jednoznačně prosazuje budoucí orientaci OH v ČR na větší třídění a materiálové využití odpadů, přesně jak říká EU. Dle statistických dat byla již tato cesta jednoznačně nastoupena a dle nás je vhodné v ní pokračovat. Této cesty se v žádném případě nebojíme a naopak jí aktivně prosazujeme. Na druhou stranu je zřejmé, že sektor OH nyní zároveň čelí silnému tlaku na skokovou změnu, která má znamenat citelné zdražení služeb a svázání trhu. V tomto směru je vždy nutné si klást základní otázku - komu má tato účelová revoluce prospět a proč je tak silně prosazovaná?

To co navrhujeme my, je technologická neutralita, dosavadní volný trh, svoboda původců odpadů volit si své dodavatele služeb, tlak na co nejnižší cenu služeb při širokém spektru uplatnění různých technologií. Jako vhodná vnímáme lokální investičně nenáročná zařízení bez dlouhých dojezdových vzdáleností, která jsou schopna rychle reagovat na technologické změny a trh vytvářející lokální pracovní místa.

Shora uvedená čísla a grafy jasně ukazují, že mnohé "zvykové rádoby pravdy" nemusejí mít reálný základ. Je na čtenáři, aby sám analyzoval motivaci těch, kteří hlásají, že bez dalších a dalších peněz a jejich umělého přerozdělování se 20 let fungující systém OH v ČR nyní neobejde. Za situace, kdy ČR ani neumí dostatečně čerpat dotační prostředky z EU a v řádech miliard je z OPŽP musí vracet, je další umělé legislativní zdražování občanům holý nesmysl.

Níže jsou uvedeny dva grafy, které text odkazuje:

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)

Vyšlo v časopisu Odpadové fórum č. 12/2013

Česká asociace odpadového hospodářství Česká asociace odpadového hospodářství


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Jak je to s často opakovanými mýty okolo skládkování
Zajímavý článek se zajímavými souvislostmi.
S podobnou argumentací máme zkušenosti v Mohelnici, kde se vedení města snaží šlapat cestičku spalovně.
U mýtu #1 by bylo férové dát do souvislosti množství skládkovaného komunálního odpadu s celkovou produkcí KO na osobu.
V roce 2011 to bylo podle údajů viz odkaz http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1971
Skládkování na os./ nakládání s KO celkem / procenta
ČŘ: 206 / 319 / 63 %
EU27: 180 / 483 / 27 %
Takhle ty čísla pro ČR nevypadají až tak dobře.
vloženo: 14.12.2013 04:26     vložil: Vladimír Kolář Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Asekol s.r.o.EKO-KOM a.s.ELEKTROWIN a.s.EKOLAMP s.r.o.Inisoft s.r.o.
Zveme Vás na akci
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist