Jaký vliv má využívání těžebních zbytků na růst sazenic borovice lesní? To se snaží zjistit trojice vědců z České zemědělské univerzity v Praze - Fakulty lesnické a dřevařské.
Přihnojování drcenými těžebními zbytky má pozitivní vliv na růst borovice lesní
Před čtyřmi lety zahájili výzkum problematiky vlivu využití těžebních zbytků nastav půd atrvalost lesní produkce.Výzkumné plochy se nacházejí v oblasti přirozených borů v majetku Městských lesů Doksy, s. r. o. První výsledky experimentu letos řešitelé publikovali v recenzovaném periodiku Zprávy lesnického výzkumu.
Hlavní motivací k využívání těžebních zbytků v lesích je především jejich energetické využití. Biomasa, a tím i těžební zbytky, tvoříznačný podíl z obnovitelných zdrojů, které se u nás pro výrobu energie(tepla i elektřiny) využívají. Komplexní využití nadzemní biomasy dřevin však může představovat vedle ekonomických přínosů i významnou ztrátu živin, protože právě těžební zbytky (kůra, dřevo větví a asimilační orgány) obsahují nejvyšší podíl základních živin, jako je např. dusík, fosfor, draslík.
Paseka po těžbě, těžební zbytky spáleny, foto Jan Řezáč |
Modelové územíse nachází v přírodní lesníoblasti č. 18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj. Pro hodnocenívlivu přípravy půdy a zpracování těžebních zbytků byly vybránytři lokality. Povytěžení a odvozu dřívíbyly naoddělených částech ploch realizovány následující varianty nakládánís těžebními zbytky borovice:
1. Spálení těžebních zbytků a ponechání vzniklého popela namístě(což znamenalo, že se popel nacházel pouze v místech, kde bylytěžební zbytky koncentrovány a spáleny; hodnocené sazenicetéto varianty se tak mohly nacházet jak v místech s popelem, taki mimo ně).
2. Odvoz těžebních zbytků z vytěžené plochy bez náhrady (odvozštěpky a její energetické využití).
3. Koncentrace (shrnutí) klestu do valů.
4. Rozštěpkování těžebních zbytků drtičem klestu (nafrakce 2-5 cm)a jejich rozptyl poobnovované ploše.
Dva roky po výsadbě mohli poprvé zhodnotit růstové parametry sazenic borovice lesní:
Provedená příprava půdy měla patrný vliv na růst sazenic. U všechhodnocených parametrů byly nejpříznivější výsledky dosaženy u varianty,kde byly těžební zbytky před celoplošným naoráním rozdrceny a rozptýleny po ploše.
Ponechání těžebních zbytků v porostu, foto Jan Řezáč |
Čím je stanoviště přirozeně chudší, resp. čím větší podíl živin je koncentrován v těžebních zbytcích, tím více se může tato ztráta projevit. A to např. pomalejší dynamikourůstu sazenic bezprostředně po výsadbě.
Největší pozitivní efekt hnojení se dostavil u varianty drcení klestu, významný byl i u variantyshrnutí klestu dovalů. Naproti tomu relativně malýefekt mělo přihnojení u odvozu klestu a u variantyspálení klestu. Vliv na velikost efektu hnojeníměly i stanovištní (půdní) podmínky. Nastanovištích chudých borůbyl vliv hnojení výraznější, zatímco na stanovišti příznivějším nebyl tento efekt statisticky průkazný.
Bezprostředně lze negativní důsledky odčerpání části živinpředpokládat u nového lesního porostu, který je založen navytěženéploše. Nicméně je třebapodotknout, že se jedná o efekt dvou vegetačních period a dynamikarůstu sazenic se může v dalších letech změnit.
Aby mohl vědecký tým detailněji zhodnotit provedená opatření, bude se experimentem zabývat i v dalších letech. Provede podrobnější analýzu nadzemní i podzemní biomasy a sledovat bude i další růst zkoumaných dřevin. Tento projekt podporuje Národní agentura pro zemědělský výzkum.
Podrobnosti k výzkumu jsou popsány v článku ve Zprávách lesnického výzkumu č. 3/2016: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/454.pdf