Doba ledová by prý měla začít za 1500 let, kvůli emisím nebude

Další doba ledová by podle vědeckých propočtů měla začít nejpozději za 1500 let, kvůli vysoké koncentraci emisí v ovzduší prý ale vůbec nenastoupí. Píše o tom dnes zpravodajský server BBC s odvoláním na článek v časopise Nature Geoscience.

    Poslední doba ledová skončila zhruba před 11.500 roky. Experti nyní s využitím údajů o oběžné dráze Země a jiných dat našli v historii meziledové období, které se nejvíc podobá tomu současnému. Další doba ledová by tak podle nich měla nastoupit během příštích 1500 let. Exhalace skleníkových plynů, které oteplují atmosféru naší planety, ale její příchod údajně nedovolí.

    Tým vědců pod vedením Lukea Skinnera z Cambridgeské univerzity - který zahrnoval i experty z University College London, americké Floridské univerzity a univerzity v norském Bergenu - uvedl, že aby mohlo dojít k zalednění, musela by koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší klesnout pod 240 částic na milion (ppm).

    Současná hodnota se ale pohybuje kolem 390 ppm. Výzkumníci již dříve řekli, že i kdyby byly emise okamžitě zastaveny, jejich koncentrace by zůstala zvýšená minimálně dalších 1000 let. Teplo pohlcené oceány by navíc nadále mělo potenciál způsobit tání značné části polárního ledu a stoupání hladiny moří.

    Odpůrci omezování emisí novou studii vítají jako důvod, proč se vypouštěním skleníkových plynů neznepokojovat, ale naopak je podporovat. Kupříkladu britská lobbistická skupina Global Warming Policy Foundation připomněla v této souvislosti esej astronomů Freda Hoylea a Chandry Wickramasinghea z roku 1999, podle nichž "obnova podmínek doby ledové bude znamenat ochromení velké části hlavních světových zemědělských oblastí, což nevyhnutelně povede k vyhynutí většiny současné lidské populace".

    "Musíme spoléhat na udržitelný skleníkový efekt, abychom zachovali současné příznivé světové klima. To zahrnuje i vypouštění skleníkových plynů do atmosféry, proti čemuž chybně brojí ekologové," dodali zmínění vědci ve své studii.

    Luke Skinner uvedl, že jeho tým podobnou reakci očekával. "Je to zajímavá filozofická otázka: dařilo by se nám v teplém světě (meziledového období) lépe než v době ledové?"

    "Pravděpodobně ano," odpověděl. "Ale pomíjíme zde jeden důležitý fakt, a sice, že my nesměřujeme k udržení stávajícího teplého podnebí, ale k jeho dalšímu ohřívání. A přidávat CO2 k teplému podnebí je velmi odlišné od jeho vypouštění do chladného klimatu. Tempo a míra změn způsobených CO2 je bezprecedentní, a jestli si s nimi nebudeme umět poradit, budeme čelit obrovským důsledkům," dodal Skinner.