Cementárna: další palivo už nebereme

Jediný český podnik, který byl ochotný koupit "alternativní palivo" vyrobené z kalů ostravských lagun, už další dodávky odebírat nechce. Cementárna Lafarge chtěla toto palivo používat při výrobě cementu jako přísadu ke spalovanému uhlí.

Jiné cementárny či hutě by sice mohly odpady také spálit, nedisponují však potřebnou nakládací linkou, která by materiál dokázala zpracovat. Její stavba by si vyžádala investice v řádu desítek milionů korun.

Je tak možné, že sdružení Čistá Ostrava, které kaly z ostravských ropných lagun likviduje, bude mít až 90 tisíc tun materiálu klasifikovaného jako nebezpečný odpad, aniž by kdokoliv věděl, co s ním.

Hlavním důvodem, proč se Lafarge rozhodl neodebírat další palivo, je podle Jana Špačka, ředitele pro rozvoj a ekologii cementárny Lafarge, vlna odporu místních obyvatel a její medializace. "My jsme jen navrhli rozumné řešení aktuálního problému, jelikož s tím palivem typu Geobal 4 si nikdo nevěděl rady," říká Jan Špaček, ředitel pro rozvoj a ekologii cementárny Lafarge. A dodává, že se obdobný materiál pálí v cementárně bez problémů už řadu let.

"Již jsme takto v minulosti energeticky využívali kaly od Kolína či Litvínova. Celkově jsme jich spálili asi 100 tisíc tun, aniž bychom shledali nějaký negativní dopad na životní prostředí," říká s tím, že firma k tomu má všechna povolení a technologie při výrobě cementu zamezí vzniku škodlivin. Při jeho výrobě dochází běžně k teplotám i přes 2000 °C.

Vyostřené atmosféře na severu Čech přispěl i krok Krajského úřadu Ústeckého kraje, který alternativní palivo označil za nebezpečný odpad. "Umožňuje nám to lepší kontrolu. Jinak by si to mohl každý vyskládat na zahradě za domem," říká náměstek hejtmanky Arno Fišera.

Kraj tak následoval příkladu polského inspektorátu životního prostředí, který palivo nazývané Geobal 4 označil za nebezpečný odpad a přikázal českému státu, ať zajistí odvoz zpět do Čech. Podle Poláků totiž výrobek z nebezpečného odpadu zůstává stále odpadem.

Okolo sto deseti tisíc tun, které již čekají na spálení na litvínovské skládce nebezpečných odpadů Celio, bude i tak Lafarge spalovat pět až šest let. "Dalších devadesát tisíc by bylo na dalších zhruba pět let," říká Špaček.

Další palivo tak Lafarge nechce i přesto, že, jak Špaček nepřímo přiznává, jeho cena je minimální. "Již předloni za námi přišel Baltom (firma, která palivo pro Čistou Ostravu vyráběla, pozn. red.), tehdy jsme se nicméně nedohodli. Jeho očekávání ohledně ceny paliva byla tenkrát mimo realitu," říká Špaček. Bylo to přitom toto palivo, na kterém měl stát úspěch celého projektu sdružení Čistá Ostrava.