V přírodě je nejběžnějším zeleným barvivem chlorofyl, přesněji několik jeho typů, které se drobně liší chemickou strukturou. Chlorofyl ovšem mají jen sinice, řasy a vyšší rostliny - houby ne.
Jaké látky způsobují zelené zbarvení hub?
Mgr. Jan Kolář, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK
Houby vytvářejí veliké množství barevných sloučenin, jež patří do nejrůznějších skupin organických látek.
Podle dosud provedených výzkumů to nicméně vypadá, že zrovna zelená barviva jsou u nich poměrně vzácná.
V plodnicích ryzce šeredného (Lactarius turpis, starším jménem Lactarius necator) a příbuzného amerického ryzce Lactarius atroviridis byl objeven zelenavý alkaloid necatoron a sloučeniny od něj odvozené.
V ryzci zeleném (Lactarius blennius) vědci identifikovali jiné zelené barvivo, které nazvali blennion. Kostru této sloučeniny tvoří dvě benzenová jádra spojená jednoduchou vazbou.
U některých druhů pavučince (rod Cortinarius) se pak vyskytuje zelený (3R)-atrochryson.
Ryzec zelený a jeho zelené barvivo blennion. Zdroj fotografie Wikimedia Commons, autor H. Krisp, úpravy Jan Kolář, licence CC BY 3.0.Častěji je ovšem zelená barva plodnic způsobena kombinací žlutých a modrých barviv. Těmi žlutými jsou obvykle karotenoidy.
Jako modrá barviva slouží mnoha houbám látky odvozené od azulenu. Působivým příkladem je ryzec Lactarius indigo, který roste v Americe a východní Asii. Jeho plodnice obsahují modrý ester azulenového derivátu s kyselinou stearovou.
V řadě hub nacházíme žluté, oranžové až červené karotenoidy. Zástupci této skupiny přírodních látek jsou například beta-karoten (nahoře) a zeaxanthin (dole).
Karotenoidy zbarvují také plodnice lišky obecné. Zdroj Wikimedia Commons, autor Andreas Kunze, úpravy Jan Kolář, licence CC BY-SA 3.0.
Ryzec Lactarius indigo má nápadně modré plodnice. Ty vděčí za svou barvu sloučenině odvozené od azulenu. Zdroj fotografie Wikimedia Commons, autor Dan Molter, úpravy Jan Kolář, licence CC BY-SA 3.0.




