V přírodě je nejběžnějším zeleným barvivem chlorofyl, přesněji několik jeho typů, které se drobně liší chemickou strukturou. Chlorofyl ovšem mají jen sinice, řasy a vyšší rostliny - houby ne.
Jaké látky způsobují zelené zbarvení hub?
Mgr. Jan Kolář, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK
Houby vytvářejí veliké množství barevných sloučenin, jež patří do nejrůznějších skupin organických látek.
Podle dosud provedených výzkumů to nicméně vypadá, že zrovna zelená barviva jsou u nich poměrně vzácná.
V plodnicích ryzce šeredného (Lactarius turpis, starším jménem Lactarius necator) a příbuzného amerického ryzce Lactarius atroviridis byl objeven zelenavý alkaloid necatoron a sloučeniny od něj odvozené.
V ryzci zeleném (Lactarius blennius) vědci identifikovali jiné zelené barvivo, které nazvali blennion. Kostru této sloučeniny tvoří dvě benzenová jádra spojená jednoduchou vazbou.
U některých druhů pavučince (rod Cortinarius) se pak vyskytuje zelený (3R)-atrochryson.

Častěji je ovšem zelená barva plodnic způsobena kombinací žlutých a modrých barviv. Těmi žlutými jsou obvykle karotenoidy.
Jako modrá barviva slouží mnoha houbám látky odvozené od azulenu. Působivým příkladem je ryzec Lactarius indigo, který roste v Americe a východní Asii. Jeho plodnice obsahují modrý ester azulenového derivátu s kyselinou stearovou.


