Ochranáři: Kupte si jestřába

Samozvaný ochranář si založí záchrannou stanici. Místo ošetřování zraněných živočichů se ale pod její hlavičkou věnuje byznysu. Pracovníci České inspekce životního prostředí tvrdí, že se něco podobného děje čím dál častěji.

Jestřábí hlídači letišť

"Právě jsem navštívil jistou obecně prospěšnou společnost," popisuje pražský inspektor Karel Kerouš. "Ta společnost si říká záchranná stanice a lidi tam nosí poraněné ptáky. Ty pak tamní zaměstnanci jezdí ukazovat po školách a různých výstavách. To by možná bylo hezké, jen kdyby za to nevybírali od každého stokorunovou vstupenku."

Další zajímavé peníze přináší prodej: "Ročně je na záchranných stanicích odchyceno a následně zpeněženo kolem pěti stovek chráněných živočichů," odhaduje Jan Auer z inspektorátu v Brně. Největší poptávka je prý po jestřábech, jejichž cena běžně dosahuje i 30 tisíc korun za kus. "Máme informace, že mnoho z nich pak končí v západní Evropě. Místní soukromí chovatelé si je pak vycvičí například k lovu bažantů. Část z nich se ale taky využívá k plašení ptáků na letištích." Veliký zájem je podle Auera také o poštolky. Ty se však na rozdíl od jestřábů nekupují pro lov, nýbrž pro potěšení do domácnosti: "Někomu nestačí mít v kleci papouška, tak si chová dravce," dodává Auer.

Zneužívání ochranářských stanic ke komerčním účelům se však prokazuje jen velice těžko. "Mnohdy vycházíme pouze z určitých indicií," vysvětluje Pavla Říhová z centrály ČIŽP. "Například když nalezneme 50 vajec vzácného kvakoše nočního a tamní ochranář nám tvrdí, že vypadly z jednoho hnízda během bouřky. A pak když sokolnické stanice vykazují pohádkové výkony - podle evidence se jim například opakovaně vylíhne jestřábí mládě, přitom je všeobecně známo, že jestřábi se v zajetí vůbec nemnoží," vysvětluje Říhová.

Zákon možná na podzim

Příčinu vidí ochranáři v chybějícím zákoně: "Záchranná stanice jako taková není nikde právně definovaná. Může si ji tak založit úplně kdokoliv a pod záminku ochrany skrýt právě i zpeněžování vzácných živočichů. Problémy jsou hlavně s malými stanicemi, o kterých často nevíme zhola nic," tvrdí Pavla Říhová z inspekce

To potvrzuje i ministerstvo životního prostředí: "My dokonce ani nemůžeme podvodnou stanici zrušit, protože formálně vůbec neexistuje. O tom, že tady chybí potřebný zákon, se ví už deset let, ale zatím se nikomu moc nechtělo to napravit," objasňuje Jan Šíma z oddělení druhové ochrany ministerstva. Podle Šímy by se příslušná novela mohla v parlamentu objevit na podzim. Zda ale skutečně projde, odhadnout nedokázal.