Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Malíček je z příbuzenstva?

18.04.2010  |  zdroj: EKONOM  |  94× přečteno      vytisknout článek

archeologiePo neandrtálci a hobitovi možná budeme muset do širší lidské rodiny přizvat další vyhynulý druh.

Archeologie a antropologie vždy patřily k těm vědeckým oborům, které vyžadují kromě erudice i dobrodružného ducha. V posledních dvou desetiletích se ale stále více velkých objevů v této oblasti provádí v nudných laboratořích.

Důvodem je především prudký rozvoj genetických technologií. Hlavně kvůli nim odborníci, kteří se nezabývají tak dávnou minulostí, že se z ní žádné genetické stopy nemohly zanechat, vyměnili klobouk a bič Indiana Jonese za roušku a latexové rukavice. Ve většině případů se jim to bohatě vyplatí. Například v Denisově jeskyni v ruském pohoří Altaj.

Nenápadná hvězda

V oblíbené archeologické lokalitě vědci pracují desítky let a objevili tam dosud dvacet různých vrstev, které dokumentují lidské osídlení z doby před 125 tisíci let až do pozdního středověku. Největší senzaci ale vzbudil kousek, který na první pohled nijak nezaujme: jeden článek malíčku objevený v roce 2008. Jeho stáří se odhaduje na 30 až 50 tisíc let, byť jsou podobné odhady v jeskyních obecně velmi složité a nepřesné.

>>Nevěnovali jsme mu žádnou zvláštní pozornost<<, přiznal novinářům ruský archeolog Michael Šunkov, který na místě pracoval. To ale není nic divného, má pro svého kolegu sympatie český odborník na vývoj člověka Václav Vančata: >>Z hlediska antropologa takový zlomek v podstatě nic neznamená, protože z něj nelze nic určit.<<

Ať si genetici hrají

Možná právě proto, že byl pro antropology tak bezcenný, skončil článek prstu v genetické laboratoři v německém Lipsku. >>Antropologové dávají cenné nálezy jen neradi z ruky. Ještě před několika lety jim genetici při odběru vzorků dokázali do kostí udělat pořádné díry,<< říká Václav Vančata, i když sám přiznává, že dnes je situace podstatně lepší.

Postradatelný altajský malíček se dostal do těch nejlepších rukou. Vedoucí lipské laboratoře Švéd Svante Pääbo je jednou z uznávaných autorit v oboru luštění staré DNA. Dlouhodobě například pracuje na projektu přečtení genetické informace neandrtálce.

Pääbo se nejspíše domníval, že malíček z Altaje by mohl přispět dalším kouskem do neandrtálské skládačky. Když ale viděl výsledky rozboru, zaskočily ho: >>Zdaleka to překonalo naše naděje,<< řekl švédský genetik časopisu Nature, v němž jeho tým svou práci zveřejnil.

Geny na dlouhé návštěvě

Vědcům z Lipska se podařilo sestavit z materiálu ukrytého v kousku malíčku kompletní mitochondriální DNA. Ta se nachází v malých tělískách uvnitř buněk, mitochondriích, které slouží jako buněčné >>elektrárny<<.

Mitochondrie jsou s velkou pravděpodobností pozůstatkem bakterií, které splynuly s naším dávným jednobuněčným předkem. Dodnes neobsahují lidskou DNA, ale svou vlastní, která se přenáší jen po mateřské linii. Tato DNA nepopisuje samotný druh jako DNA v jádru buněk, přesto se vyvíjí. Mitochondrie různých druhů se tedy svým genetickým kódem také liší, i když podstatně méně než jejich >>hostitelé<<.

Každá buňka má asi 8000 kopií mitochondriální DNA, která je pouhých 16 tisíc písmen dlouhá. Lidská DNA je v drtivé většině buněk obsažena jen ve dvou kopiích po 3,2 miliardy písmen. Naše >>pravá<< DNA se tedy v našich ostatcích zachová s mnohem menší pravděpodobností než DNA našich dávných bakteriálních hostů.

Mitochondriální DNA je pro vědce zabývající se starým materiálem požehnáním. >>Zvláště v případech, kdy genetici ani nedoufají, že se podaří najít nepoškozenou DNA a musejí ji v podstatě rekonstruovat od základu, tedy hlavně v případě starých kosterních nálezů,<< říká Václav Vančata.

Prst z >>jiné planety<<

Je to náročná práce, která si vyžaduje skvěle vyškolený personál, technické zázemí a také finance. Granty pro lipskou laboratoř na >>přečtení<< nálezů neandrtálce dosahují milionů eur.

Přesto když tamní zkušení odborníci viděli výsledky malíčku z Altaje, museli je ověřit. Každé písmeno genetického kódu z malíčku přečetli 156krát. A znovu a znovu se přesvědčovali, že jde o naprostý unikát.

Ukazuje to prosté srovnání. Mitochondriální DNA současného člověka se liší od neandrtálské na 202 místech. DNA altajského >>Malíčka<< však vykazuje odlišnosti na 385 místech.

Genetici odhadují, že předkové altajského člověka se s námi evolučně mohli rozejít zhruba před milionem roků. S neandrtálci tak před půlmilionem roků. Jakkoli v obou případech může nepřesnost činit až stovky tisíc let, odhad dobře ilustruje genetickou novost objevu.

Identifikujte se, prosím

>>Takové množství rozdílů přesvědčivě nasvědčuje tomu, že jde o nový druh,<< komentoval výzkum pro server Sciencenews genetik Morten Rasmussen z univerzity v Kodani.

I když je takto silný názor na první pohled pochopitelný, většina odborníků je opatrnější. Sám Pääbo říká, že dnes nelze říct o majiteli malíčku z Altaje nic konkrétního.

Je například možné, že neandrtálci byli geneticky mnohem různorodější, než jsme se domnívali na základě těch několika málo genetických vzorků, které zatím máme k dispozici. Nebo může jít skutečně o zatím neznámý druh (byť se to sami objevitelé zatím neodvažují ve své vědecké práci napsat), který žil současně s neandrtálci a moderním člověkem.

Zcela vyloučeno není ani to, že mohlo dojít ke znečištění nalezené DNA samotnými archeology nebo viry, dodává Václav Vančata.

Kam kráčíš, lidská minulosti?

Johannes Krause z lipské laboratoře časopisu Nature potvrdil, že tým se nyní snaží vydobýt z malíčku jadernou DNA, která by o majiteli měla prozradit podstatně více informací. Ruští archeologové zase doufají, že se podaří získat větší kosterní nález umožňující anatomické srovnání objeveného jedince s dalšími příbuznými člověka.

V další objevy nepochybně doufají i genetici. Při získávání DNA se část nálezu zničí, a tak jim jediný článek prstu stěží může poskytnout dost materiálu na skutečně důkladné analýzy.

Očekávání jsou značná. >>Stojíme na prahu nových překvapivých objevů,<< říká Svante Pääbo. Představy o lidském vývoji se podle něho v příštích letech hodně změní. Hlavní podíl na tom nejen podle jeho odhadu budou mít pomocníci archeologů, kteří nepracují v jeskyních či pralesech, ale v bílých pláštích a úzkostlivě čistých laboratořích.

AUTOR: Matouš Lázňovský


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist