Nejčistší hory v Česku? Krušné a Jizerské

Velký výzkumný projekt srovnává znečištění hor nyní a před dvaceti lety. Jeseníky a Beskydy poškozují zejména zplodiny z Polska.

Překvapivé výsledky přinesl dosud nejrozsáhlejší průzkum znečištění českých hor exhalacemi. Krušné a Jizerské hory, které vždy platily za nejpostiženější a v 70. letech v nich umíraly celé hektary lesů, patří nyní k nejčistším v republice. Nejhůř na tom jsou naopak Beskydy a Jeseníky.

V uplynulých dvou letech šplhali geologové do nejvyšších a nejodlehlejších zákoutí hřebenů hor a instalovali tam lapače vzorků námraz. Analýza výsledků přináší dobrou zprávu: znečištění českých hor se výrazně snížilo. Jsou v nejlepší kondici za posledních 20 let. Poněkud překvapivě vysoké znečištění moravskoslezských hor vědci přičítají zplodinám z polských továren.

Zlepšení je desetii stonásobné

Výzkum, který prováděla Česká geologická služba, stál 40 milionů korun a platilo ho Norsko ze svých fondů."Lapače námraz jsme instalovali na deseti místech ve všech velkých pohořích. Vybírali jsme ta nejodlehlejší místa. Museli jsme je umístit daleko od lidských obydlí, aby vzorky nebyly kontaminované ničím z blízkého okolí," popisuje šéf výzkumného týmu Martin Novák.

Vědci pak námrazu nechali roztát a podrobili ji chemické analýze. "Zaměřili jsme se hlavně na nebezpečné látky, které se do ovzduší dostávají při spalování fosilních paliv ve fabrikách a elektrárnách. Například na síru, arzen nebo olovo," upřesňuje geochemik Vladislav Chrastný. Vědci pak data porovnali s hodnotami naměřenými v polovině osmdesátých a na začátku 90. let.

"U všech hor došlo k výraznému zlepšení, u některých látek se snížily koncentrace desetkrát i stokrát," říká Novák a hned vysvětluje důvody: "Česko i většina sousedních zemí odsířily a odprašnily své továrny. Německo už v devadesátých letech."

Filtry na komínech německých továren jsou také důvodem toho, proč Krušné a Jizerské hory, kam dřív vítr zanášel zplodiny z východního Německa, jsou nyní nejčistšími horami v Česku. Množství arzenu i například olova na jejich vrcholcích je velmi malé.

"Stav lesa se radikálně zhoršil na konci sedmdesátých let. Imise z německých a polských elektráren několikrát překračovaly únosnou mez pro lesní porost. V té době jsme tu měli souvislou, sto kilometrů čtverečních velkou holinu," říká mluvčí CHKO Jizerské hory Jiří Hušek. "Dnes je ten les zelený. Vypadá to, jako by se tu nic nestalo," říká Hušek.

Námrazy ukážou, odkud vítr vane

Z tvaru a chemického složení námraz umějí geologové téměř přesně určit, z jakého směru se nebezpečné látky do námrazy dostaly. Snažili se také vystopovat zdroj znečištění moravskoslezských Jeseníků a Beskyd, na kterých odběry prokázaly nejvíc škodlivin ze všech českých hor.

"Ty látky se sem s nejvyšší mírou pravděpodobnosti dostávají přes hranice z Polska, především z oblasti kolem Katovic, kde je obrovská koncentrace elektráren a továren," říká Chrastný. Dodává, že koncentrace látek naměřených v horách nejsou člověku nebezpečné. Jejich stopování je ale důležité právě proto, aby se s jistotou dalo určit, kolik znečištění do Česka přes hranice proudí.

Důvod, proč z Polska vane velké množství zplodin, zatímco od ostatních sousedů ne, je prozaický: Polsko své továrny neupravilo. "Už při vstupu do Evropské unie si Poláci vyjednali výjimku, že ještě odsiřovat nemusí. Mají dlouhé přechodné období, které končí v letošním roce. To Česko muselo odsířit už při vstupu do EU," říká Jiří Hradec, ředitel České informační agentury životního prostředí.

Více o výzkumu najdete na: www.zpravy.ihned.cz

AUTOR: Zuzana Keményová Vojtěch Soudný
AUTOR-WEB: www.ihned.cz