Václav Větvička: popularizátor botaniky, historie i krás Česka

Jako znalec květeny a přírody vůbec či jako dlouholetý bývalý ředitel pražské Botanické zahrady, tak je znám Václav Větvička. Už desítky let je tento biolog neúnavným a nadšeným popularizátorem říše rostlin, píše knihy, účinkuje v rozhlase. Každý, kdo chce cokoli vědět o nějakém "bejlí", rostlinné chorobě či škůdci, může se na něj obrátit. Větvička, který nyní pracuje jako vedoucí správy parku ve Štiříně, oslaví v neděli 75. narozeniny.

Řadu let bylo jeho jméno spojováno především s botanickou zahradou v Praze Na Slupi. Větvička tam řediteloval v letech 1992 až 2007. Za jeho působení zahrada dokončila například rekonstrukci historických skleníků nebo získala semenáček ze vzácné borovice dlouhověké, staré asi 4780 let, kterou botanik přezdívá Metuzalémek. Nad parkem ve Štiříně má pak Větvička dohled od října 2007, ovšem již od roku 1985 zde působil jako poradce.

Narodil se 13. ledna 1938 v Praze. Jeho matka byla venkovskou kantorkou, otec, jemuž v době synova narození zbýval jen rok a čtvrt života, působil jako magistrátní úředník v Mnichově Hradišti, kde rodina několik let žila. V roce 1942 se přestěhovali do pražských Modřan, na periferii města, do území zelinářů. Právě tamní příroda, stejně jako Vltava, prý Větvičku ovlivnila při výběru povolání. K "zahradničině" se dostal už v šesti-sedmi letech.

Studoval přírodovědeckou fakultu (1961) a původně chtěl být zoologem - u řeky získal vřelý vztah k vodním ptákům. Když ale ve škole při zkoumání vývoje racka upekli kvůli špatnému termostatu 75 racčích vajec natvrdo, přestal prý koketovat s "ptakovědou" a skončil na geobotanice. Po vojně v roce 1963 nastoupil do Botanického ústavu ČSAV v Průhonicích, kde v letech 1989 až 1992 šéfoval parku. V období 1975 až 1992 vedl pokusnou stanici v Černolicích.

Větvička publikoval řadu odborných a populárně vědeckých prací, za něž získal v roce 2004 medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. Je autorem či spoluautorem více než dvacítky knih, z nichž některé (například Stromy a keře) vyšly ve vysokém nákladu i v zahraničí. Pozornost čtenářů si získal Poutník okouzlený rodnou zemí, Herbář pod polštář, Něco pro zahřátí duše, Zelená kuchyně, Berounka - Řeka bez pramene či Korálky na šňůrce života.

Botanik spolupracuje také s televizí i rozhlasem, diváci a posluchači Větvičku znají například z Receptáře prima nápadů či Meteoru. Jím moderovaná oblíbená rozhlasová Dobrá jitra na stanici ČRo 2 - Praha vyšla ve výběru knižně (a posléze i na CD) ve třech svazcích: Moje květinová dobrá jitra (2003), Moje vzpomínková dobrá jitra (2004) a Moje růžová dobrá jitra (2006). Větvička vydal také knihu z textů pořadu Vstupte! s názvem Návraty na místa činů.

Zájmy vědce, který se společně se sochařem Martinem Patřičným zasloužil o vyhlášení českého Dne stromů (slaví se 20. října), ale nespadají výhradně do rostlinné říše. Otec dvou synů je také velkým milovníkem výtvarného umění a architektury.

Markéta Veselá