Máme tu další skvělý džob pro právníky

Měli jste lukrativní projekt na výstavbu solární či větrné elektrárny? Počítali jste s garantovanou výkupní cenou a přednostním připojením k síti? Zapomeňte na to. Naše vláda totiž vytáhla do boje proti větrným mlýnům i solárním elektrárnám.

Český systém podpory těchto obnovitelných zdrojů míří ode zdi ke zdi. Stávající schéma podpory je příliš velkorysé. To přilákalo investory a rozezlilo konkurenci i veřejnost. Zatímco si investoři libovali, konkurenti pilně lobovali. Výsledek? Vláda hodlá změnit podmínky o 180 stupňů. Větrná a sluneční energie teď budou pro změnu diskriminovány. Takový je život, každý chvilku tahá pilku.

Investoři se teď bouří. Spoléhali se nejen na zachování stávajícího systému podpory, ale také na vyšší princip: na energetickou a ekologickou politiku EU. To od nich ovšem bylo naivní. Česko si totiž své povinnosti vůči EU vykládá po svém.

Politika EU je přitom jasná: podporovat zdroje především v závislosti na původu, tedy rozlišovat na ekologické a špinavé, obnovitelné a neobnovitelné. Náš nový návrh zákona se ale s takovým rozlišením příliš netrápí. Pro něj je rozhodující úplně jiné kritérium, totiž zda výrobce kombinuje výrobu tepla a elektřiny. Nehledejte v tom žádnou logiku, žádná tu není. Kombinovaný výrobce spadne automaticky do kategorie podporovaných, ať už si spaluje, co chce. Třeba fosilní paliva, tedy uhlí.

Jinými slovy, podporu, která má patřit obnovitelným zdrojům, hází návrh zákona do jednoho pytle s podporou kombinovaných výrobců. Obnovitelné zdroje se tedy budou muset o své výsadní postavení dělit s výrobci tzv. špinavé elektřiny. Včetně přednostního práva na připojení k již tak velmi omezené kapacitě sítí. Plánované podíly větrné a solární energie na mixu obnovitelných zdrojů jsou navíc neadekvátně nízké a například ve srovnání s biomasou v mnoha ohledech znevýhodněné.

Připravovaný zákon má zavést tak spletitý a nepředvídatelný systém podpory, že investorům na jejich projekty už nikdo nepůjčí. Poslouží tak k likvidaci oboru, který vytvořil několik tisíc pracovních míst a který ročně generuje obrat v řádech desítek miliard korun. Ve vyspělých zemích EU přitom i v době hospodářské krize zaznamenává výroba elektřiny z těchto zdrojů trvalý růst.

Pozoruhodné je, že návrh zákona vznikl za účelem implementace evropské směrnice. Ve skutečnosti ji však neimplementuje, nýbrž porušuje a staví základní principy evropské energetické a enviromentální politiky na hlavu. "Qui bono?" chce se mi ptát. První žaloby na ochranu investic na sebe jistě nedají dlouho čekat. Pro právníky dobré zprávy. A co pro vás?

Vladimíra Glatzová
advokátka Glatzová & co