Čtvrtek, 28. března 2024

Vyjádření architektů a stavařů k evropské směrnici o energetické náročnosti budov

Podle směrnice EU o energetické náročnosti budov by se měly od roku 2020 stavět již jen budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

Vyjádření architektů a stavařů k evropské směrnici o energetické náročnosti budov

Podle směrnice EU o energetické náročnosti budov by se měly od roku 2020 stavět již jen budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Server TZB.info oslovil několik odborníků a zeptal se na jejich názor ohledně proveditelnosti tohoto nařízení. Své vyjádření poskytl na tiskové konferenci inciativy Šance pro budovy i Josef Smola.

Ing. arch. Josef Smola, architekt

Hned v úvodu musím konstatovat, že přijetí směrnice s evropskou agendou "20 - 20 -20" do roku 2020 jednoznačně vítám. V obecné rovině je další výstavba neudržitelných staveb neprůchodná. Mám tím na mysli ty prosklené stavby, bez vnějšího stínění, které se musí i v zimním období za osluněnými fasádami strojově chladit. Vyrostla jich v poslední době jako houby po dešti celá řada, a to i ve veřejném sektoru. Při tom je známo, že v našem pásmu není klimatizace, vyjma speciálních provozů, nezbytná. Jedná se povětšině o nedostatečnost, či neobratnost projektanta, která generuje vysokou energetickou náročnost budovy.forarch_poradenstvi_Smola

Vidím v tom i velkou šanci pro architekturu a návrat k historicky ověřenému řešení, kdy "forma sleduje funkci", jinými slovy, kdy je výtvarná licence architekta v souladu a nikoliv v rozporu s možnostmi technického řešení.

Pokud budu přemýšlet čistě účelově, je projektování pasivních domů (dále v textu PD) a komplexní/holistický přístup konkurenční výhodou. I v dnešní nelehké době, stejně tak jako řadu předchozích let má můj ateliér zakázek dostatek, "práce si nás hledá sama." Potvrzují se tak zkušenosti z německy mluvících zemí, že ani v době kolísání hospodářských cyklů nemají architekti, výrobci komponentů a stavební firmy soustředěné na tento sektor větší problémy.

Z hlediska právních předpisů není tajemstvím, že mám-li jako projektant splnit všechny zákonné požadavky (koncentrace CO2, povrchové teploty, letní stabilitu stavby atd.), je již dnes v Česku nepodkročitelným, alespoň nízkoenergetický standard. Bohužel si to uvědomuje jen zlomek projektantů a patrně nikdo ze stavebních úřadů. Z tohoto pohledu není řízené větrání s rekuperací ničím novým, ale jediným možným řešením k zajištění příjemného a zdravého klimatu zejména ve školách všech stupňů.

V transpozici požadavků směrnice EU 2010/31 do tuzemských předpisů vidím rovněž velkou šanci pro větší rozšíření dřeva, jako konstrukčního materiálu staveb. Dřevo je jediným hromadně, průmyslově vyráběným a obnovitelným stavebním materiálem, které má pasivní bilanci svázaných emisí CO2. Ve vegetační fázi ho více spotřebuje, než v následujících cyklech vyprodukuje. Aktuálně ho máme v ČR přebytek, dvojnásobek oproti stavu za první republiky. Pro energeticky úsporné stavby je velice vhodné.

Realizace staveb "se spotřebou energií téměř blízkou nule", tedy pasivních a lepších, povede k změně myšlení veřejnosti, investorů, architektů, výrobců i stavebních firem. Dotkne se rovněž problematiky územního plánování. Celá řada platných územních plánů, je přeregulovaná. Obsahuje podrobnosti a požadavky na stavby, které jsou v rozporu se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy, (např. formální uliční čáry, tvary střech, nebo dokonce požadavky na materiálové řešení, blíže viz server pasivnidomy.cz). To někdy znemožňuje optimální umístění a orientaci energeticky úsporných staveb a zajištění dostatku solárních zisků po dobu životnosti stavby.

Citlivou otázkou je míra vícenákladů na pasivní a nulové domy. Výsledkem evropského projektu CEPHEUS v létech 1998 - 2001 bylo zjištění, že PD mohou být jen o 7- 8 procent dražší než běžná výstavba. V ČR obvykle uvádíme navýšení o 10 - 15 %, tedy podstatně menší, než je rozptyl nabídkových cen v rámci běžných výběrových řízení (zdroj: CPD). Otázkou zůstává úroveň a kvalita 100% základu. Obecně lze konstatovat, že stavíme velice draho a při tom nekvalitně. PD je způsob stavění, který při nekvalitním návrhu a provedení bohužel nebude fungovat.

Stanovení návratnosti případných vícenákladů bude problematické do doby, ... "než budou ceny energií obsahovat vedlejší vlivy (náklady vyvolané zátěží životního prostředí a další společenské náklady)"..., Prof. Jan Tywoniak, IK 2005. Bez zahrnutí externalit do současných cen energií jsou všechny ekonomické výpočty deformované.

Obrácenou stranou mince je potom sociální aspekt. Zohlednění možností nízkopříjmových a vyloučených skupin obyvatelstva, kterých bohužel v Česku přibývá.

Ing. Tomáš Kupsa, DEKPROJEKT s.r.o

EPBD chápu jako politickou proklamaci, která ukazuje směr, kterým se máme v dlouhodobějším horizontu vydat. Požadavkům EPBD 100% fandím. Přijde mi to užitečné a velmi zodpovědné. Podle mě je totiž zřejmé, že pokud s energetickou náročností v Evropě nic neuděláme a zároveň nebude objeven nějaký nový převratný zdroj energie, dostaneme se do velkých problémů (nedostatek energie = vysoká cena energie = sociální přesah...atd.). Vše je předpokládám alespoň rámcově podloženo strategickými studiemi na úrovni EU (výsledky podle mého názoru podobné studie ne na úrovni EU, ale na úrovni jedné členské země - Maďarska prezentovala například na konferenci pasivních domů prof. Diana Ürge-Vorsatz).

Otázka by podle mě neměla znít, jestli jsou cíle splnitelné, neboť zatím není nikde definováno, co znamená pojem téměř nulová spotřeba. Formulace cílů bez přesné definice téměř nulové spotřeby dává podle mého názoru jednotlivým členským státům určitou volnost z zavádění nástrojů pro efektivní snižování energetické náročnosti. Některé státy si podle mého názoru mohou ve svých legislativních dokumentech a normách vytyčit poměrně ambiciózní cíle, jejichž plnění pak budou kontrolovat a tím také dosáhnout opravdové snižování energetické náročnosti. Jiné státy pak naopak mohou zavést do legislativy a norem jen změny kosmetické, aby se, tak říkajíc, vlk nažral a koza zůstala celá a tím vlastně žádného zásadního snižování energetické náročnosti nedosáhnout. Obávám se, že Česká republika půjde spíše tou cestou druhou a v budoucnu se jí to negativně vrátí. Vedou mě k tomu určité indicie k připravovaným změnám legislativních dokumentů. Od určitého roku má být závazná realizace obnovitelných zdrojů energie, pokud je energetický auditor v průkazu energetické náročnosti navrhne. A to ještě jen u některých budov, pravděpodobně převyšujících určitou podlahovou plochu. Samozřejmě pak může vzniknout od investorů tlak na auditora, aby OZE do doporučení nedal. Pokud tedy budou změny v tomto duchu, pak můžeme na jejich výrazný efekt z hlediska snižování energetické náročnosti v podstatě zapomenout.

Jsem zastáncem postupného zpřísňování požadavků vyhlášky 148/2008 Sb. Dnes je například požadavek na novostavbu rodinného domu 142 kWh/m2.rok, na bytový dům 120 kWh/m2.rok. Nemusí hned budovy splňovat nízkoenergetický standard (pod 50 kWh/m2.rok). Myslím si, že ale již dnes je možné stanovit například požadavek 70-80 kWh/m2.rok. To je podle mě požadavek již dnes poměrně snadno dosažitelný a splnitelný. V horizontu 10 let (2019) pak bude možné snížit požadavek třeba na 25-30 kWh/m2.rok, což je sice více než je hodnota udávaná pro pasivní dům (15-20 kWh/m2.rok), ale již je podle mě možné mluvit o takovýchto budovách jako o budovách s téměř nulovou spotřebou energie. A tento cíl je podle mě dosažitelný i bez dramatického navýšení cen staveb.

Ing. Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu v Brně

08 Barta.jpgPožadavek je reálný technicky i technologicky, velkou neznámou je ovšem politická vůle. Důležité bude, co konkrétně termín budovy s téměř nulovou spotřebou energie bude znamenat. Pokud ho budeme chápat jako pasivní dům (resp. obdobný s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění a nízkou spotřebou primární energie), jehož spotřeba energie je z větší části krytá energií z obnovitelných zdrojů, pak ta první část je ve většině případů splnitelná (a dlouhodobě ekonomicky optimální) již dnes. Problémem je často v neznalosti projektantů a realizačních firem.V oblasti rekonstrukcí musí být požadavky samozřejmě definovány jinak, obdobně, jako je tomu v dotačním programu Zelená úsporám. Je žádoucí, aby byl požadavek směrnice transponován v postupných krocích, abychom se na situaci mohli připravovat průběžně, aby v roce 2020 nenastalo skokové zpřísnění. Důležitou roli v tomto procesu musí hrát stát, který musí tento postup definovat v dlouhodobém horizontu, aby se na postupné zpřísňování mohly firmy ve stavebnictví připravit.

Ing. arch. Jan Vondrák, ateliér m j ö l k architekti

Shora/EU/ určovaná energetická strategie budov nám nepřijde správná. Energetická náročnost budov je pouze dílem z komplexní ekologicko-ekonomické strategie výstavby. Nízká spotřeba energie je při současných cenách přirozeně jednou z hlavních priorit našich klientů. Vedle energetické náročnosti samotné budovy však stojí trochu zapomínaná urbanistická koncepce celých sídel. Jako architekti postrádáme tlak na efektivní využívání stavebních pozemků a podporu příměstského bydlení. Špatná struktura měst a k nim přilehlých obytných celků omezuje obyvatele výhradně na použití aut jako jediného kontaktu s městy a jejich infrastrukturou. Správná konfigurace městských sídel vede k úsporám možná výraznějším než prosazovaná, jednostranně zacílená strategie podpory firem, vyrábějících zateplovací systémy.

Akad. arch. Aleš Brotánek, nezávislý architekt a publicista, Design Studio Sedlice

Z otázky cítím zase ten nešťastný pobělohorský syndrom, který pokračoval v RVHP. Ospalého nedospělého puberťáka někdo budí v teple za pecí. Ale tak už to dnes není. Naši plnoprávní volení zástupci se podíleli na přijetí této směrnice. Otázka tedy neleží zdali, ale proč směrnice vznikla? Protože naše energetická "rozežranost" nás dělá možná nemoudrými, ale pragmaticky vzato, obrovsky závislými na nedemokratických zemích, které mají energetické zdroje pod kontrolou. Tady už se hraje o svobodu! Vedle toho má naše euroamerická civilizace technické prostředky, jak být nezávislá, ale musí projít léčbou ze závislosti, jako každý závislák - a je to jedno, zdali jde o heroin, přejídání nebo plýtvání. Směrnice EPBD není nic jiného, než řízená a s tišícími prostředky nabídnutá detoxikace z těžké Brotánekzávislosti pod kontrolou lékařů. Sabotovat ji je samozřejmě možné, ale pak to musí být s plným vědomím, že se vystavujeme bezpečnostnímu riziku! Žádná účinná detoxikace nemůže být úspěšná bez odhodlání pacienta, který si musí přiznat svůj stav. Pokud dojde z jakýchkoli důvodů k náhlému odříznutí od zdrojů závislosti, které se tenčí, půjde o detoxikaci velmi bolestivou.

My jsme před lety schválili energetickou koncepci státu, kterou nedodržujeme a nikdo za to nenese odpovědnost. My jsme si sami zvolili formu podpory obnovitelných zdrojů energie, jejímž cílem je snižování CO2, ale opožděným, diletantským nastavením zákonodárců a nekonáním MPO došlo (místo přirozeného pozvolného náběhu jako v okolních zemích) k prudkému nárůstu instalovaného výkonu (i proto, že bylo možné za stejných podmínek instalovat na polích), ale nedošlo ani k zajištění přiměřeného snížení výroby z neobnovitelných zdrojů. Logické by bylo současné zrcadlové zdanění produkce CO2. Ale došlo k bezprecedentní dodatečné změně pravidel a uvalení dodatečné daně na fotovoltaiku! Výsledkem je rekordní vývoz elektrické energie za loňský rok, která se podílí na našich škodách na zdraví a na životním prostředí. V manažerské mluvě se jedná o nepochopení cílů a tím o logicky špatnou volbu prostředků k jejich naplnění. Pokud něco hrozí směrnici EPBD, je to právě toto!

Je pravda, že máme v tomto směru minimálně desetileté zpoždění, zaostávající vzdělávání studentů architektury, dovzdělávání architektů i projektantů i stavební výroby, ale nyní je třeba zabývat se mapováním překážek a hledáním, jak je odstraňovat. Zelená úsporám ukázala, že i v neuvěřitelně krátkém čase je možné nastartovat správný směr. Díky ZÚ i programu Panel zůstalo podle ekonoma Miroslava Zámečníka zachováno 25 000 pracovních míst. Další multiplikační efekty pro ekonomiku jsou nasnadě. Kolega Josef Smola našel v zapadlých doporučeních Pačesovy komise (str. 214) zavedení nízkoenergetického standardu v Česku pro stavby financované z veřejných prostředků okamžitě, tj. od roku 2008 (!), pro ostatní stavby od roku 2010 a zavedení pasivního standardu od roku 2015. Je tedy patrné, že cíl není nastaven zdaleka tak tvrdě a bylo by jej možné i přitvrdit. Důvodů, proč by to nešlo se najde vždycky dost, ale pokud nepůjdeme "spát za pec", tak můžeme těch minimálně deset zaspaných let dohnat. Že nebudeme vyvážet tolik kapitálu do nestabilního zahraničí na podporu totalitních režimů, že bude více kapitálu v naší ekonomice a menší nezaměstnanost, že nám nebude doma hrozit zima a že veřejné budovy budou pro službu veřejnosti provozovatelné? Je to šance pro budovy (a tedy pro nás pro všechny), nebo jde o diktát nějaké lobby? Už se těším na všechny konspirační teorie, které se v souvislosti s tím objeví. Já považuji za zázrak, že tato směrnice vznikla. Další zázrak je to, že díky prozíravému konání České komory architektů a především Tomáše Jiránka vznikla za podpory MŽP z programu ZÚ publikace Manuál energeticky úsporné architektury. ČKA tentokráte nezaspala. Budeme-li chtít, půjde to.

Zdroj: www.pasivnidomy.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů