Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Na cestě k budovám s téměř nulovou spotřebou energie

10.05.2012  |  93× přečteno      vytisknout článek

pasivV souvislosti se strategií ke změnám klimatu si Evropská unie stanovila cíle 20-20-20. Záměrem tedy bylo o 20 % snížit emise skleníkových plynů, o 20 % snížit spotřebu energie a zajistit 20 % energie z obnovitelných zdrojů...

Velké rezervy má naše společnost především v energetických úsporách budov. Jsme však připraveni čelit této výzvě?

K tomuto účelu byla v prosinci roku 2002 vydána směrnice Evropského parlamentu o energetické náročnosti budov, Energy Performance of Buildings Directive (EPBD I), která byla transponována do českého právního řádu novelou č. 177/2006 Sb. zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií.

Základní principy v oblasti energetické náročnosti budov a požadavky z ní vyplývající se uplatňují v praxi už od roku 2009. Patří sem:

- povinnost členských států stanovit minimální požadavky na energetickou náročnost nově postavených budov a povinnost jejich revize každých pět let,

- povinnost uplatňovat tyto požadavky také při velkých změnách stávajících budov s podlahovou plochou nad 1000 m2,

- povinnost zpracování průkazů energetické náročnosti budov,

- povinnost dodržování pravidel pro kontroly kotlů a klimatizací.

EPBD II

V květnu 2010 byla směrnice na evropské úrovni přepracována a doplněna do podoby EPBD II, která členským státům ukládá povinnost do roku 2013 nastavit své požadavky na energetickou náročnost budov tak, aby byly na nákladově optimální úrovni. Následně bude třeba zajistit, aby nové budovy užívané a vlastněné ústředními orgány státní správy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a o dva roky později budou muset mít téměř nulovou spotřebu energie všechny nové budovy.

Přesná definice toho, co to znamená budova s téměř nulovou spotřebou energie, je v pravomoci členských států. V ČR se již na této definici v rámci pracovních skupin MPO pracuje. V každém případě je zřejmé, že by se mělo jednat o výrazně lepší budovy, než jaké jsou dnes běžné.

Na úrovni naší legislativy byly evropské záměry zohledněny především v novelizaci již zmíněného zákona č. 406/2000 Sb., která by měla vstoupit v platnost od 1. 1. 2013, a změnou vyhlášky o energetické náročnosti budov (č. 148/2007 Sb.), na jejímž schválení se právě pracuje.

V souvislosti s transpozicí směrnice EPBD II je dále důležité zajistit provázání a soulad zákona o hospodaření energií a nové vyhlášky o energetické náročnosti budov se stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb.), s vyhláškou o dokumentaci staveb (vyhláška č. 499/2006 Sb.) a s vyhláškou o technických požadavcích na stavby (vyhláška č. 268/2009 Sb.).

Členské státy EU mají povinnost přijmout a uveřejnit veškeré právní předpisy přijaté pro dosažení souladu s EPBD II do 9. července 2012.

Požadavky na energetickou náročnost budov

Minimální požadavky na energetickou náročnost budov nebo ucelených částí budov musí být stanoveny tak, aby bylo dosaženo tzv. nákladově optimální úrovně. V průběhu celého životního cyklu tedy musí být součet nákladů na investice, provoz a údržbu co nejnižší. Požadavky na energetickou náročnost budov se musí posuzovat z hlediska ekonomické a funkční výhodnosti a technické proveditelnosti.

Drtivá většina budov, které budou existovat v době naplnění cílů směrnice, už pochopitelně stojí. Nová výstavba by tedy nemohla záměry pokrýt ani při vytýčení mnohem delšího horizontu. Proto nová nařízení ukládají povinnost naplnění požadavků nejen u nových budov, ale také těch stávajících, u kterých budou probíhat větší stavební změny v rámci přestaveb a rekonstrukcí.

Proti původnímu znění byla u stávajících budov zrušena hranice 1000 m2, která v praxi znamenala, že na většinu stavebních změn stávajících budov se minimální požadavky nemusely uplatňovat.

EPBD II stanovila základní povinnost navrhovat všechny nové budovy v energetickém standardu blízkém nule. Od 31. prosince 2018 budou muset tento standard splňovat veškeré budovy, které jsou vlastněny nebo užívány orgány veřejné moci. Nejpozději 1. ledna 2021 by se pak měla povinnost vztahovat také na novostavby všech ostatních budov.

Budovou v energetickém standardu blízkém nule rozumí směrnice takovou budovu, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Navíc by tato téměř nulová či nízká spotřeba energie měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů, vyráběné v místě stavby či v jejím okolí.

Vzhledem k uvedenému požadavku bude třeba před zahájením stavebních prací (u novostaveb a u změn dokončených staveb) posoudit alternativní systémy dodávek energie, zvážit využití obnovitelných zdrojů, systémů kogenerace, centrálního vytápění či tepelných čerpadel.

Členské státy jsou povinny zajistit, aby byl pro budovy při jejich výstavbě, prodeji nebo pronájmu vydán certifikát energetické náročnosti. Tento certifikát bude při prodeji budovy nebo pronájmu předán kupujícímu/nájemci. Pro orgány veřejné moci byla stanovena povinnost uveřejnit u budov jimi užívaných vybrané údaje o energetické náročnosti na viditelném a přístupném místě.

Energetický audit

Základním důvodem pro vznik zákona o hospodaření s energií byla snaha zajistit co nejefektivnější energetické hospodářství ve veřejném sektoru, nicméně přijatá opatření je v určité modifikaci, nebo spíše s určitým odstupem, možné aplikovat na energetické hospodaření obecně.

Ceny energie stoupají, její potřeba a strategický význam také, zásoby stávajících primárních zdrojů nejsou nevyčerpatelné a zavádění obnovitelných zdrojů přináší celou řadu negativ, která se budou sice postupem času eliminovat, ale v krátkodobém i střednědobém horizontu je nelze opomíjet.

Pozitivním přínosem zmíněného zákona bylo především skutečné nastartování procesu, který postupně povede k omezování zbytečných, ale skutečně nemalých ztrát. Zlepšila se dostupnost obecných informací o energetických systémech, jejich porovnávání a o možnostech jejich aplikace. O úsporných energetických systémech to platí zejména.

Pro tuto činnost vznikla specializovaná střediska (EKIS) a vznikl také institut tzv. energetických auditorů, respektive odborně vzdělaných a autorizovaných osob, které smějí a měly by být schopny zpracovávat tzv. energetické audity posuzující stav zařízení, technologií a objektů z hlediska spotřeby a užití energie na účely a činnosti, ke kterým jsou určeny.

Úkolem auditu je také návrh řešení jak popisovaný stav zlepšit. Tato činnost nabývá zvláště na významu při posuzování energetických projektů, jejichž investoři usilují o získání podpory z evropských a také z lokálních zdrojů.

Energetický specialista

Nová zákonná úprava definuje vedle profese energetického auditora také energetického specialistu a zavádí i doškolování pracovníků těchto profesí. Jejich úkolem bude soustředit svou pozornost na kontrolu menších energetických zařízení.

V tomto ohledu však zatím nejsou k dispozici podrobnější specifikace a odborníci varují před tím, aby tento počin neskončil v rovině formálních občasných kontrol nedostatečně vyškoleným personálem soukromých firem, které by za poplatek vydávaly osvědčení.

Osob skutečně znalých problematiky do dostatečné hloubky není mnoho a současné školství není na nárůst potřeby v tomto ohledu připraveno. I kdyby se ve výchově budoucích specialistů a v doškolování stávajících započalo bez dalšího odkladu, nebude jich v potřebné kvalitě vzdělání dostatek v den, kdy má zákon vstoupit v platnost. Nemluvě o potřebě motivace, která by přilákala dostatečné množství zájemců o potřebné obory.

Praktickou realizaci bude ztěžovat už zákon sám, protože je v něm řada odborných nepřesností, a to už na úrovni zaměňování příkonu a výkonu zařízení.

Informovanost společností nejde do hloubky

Nejde ovšem pouze o revize a kontroly. Hlavní otázkou je, nakolik stavebnictví nacházející se aktuálně spíše v útlumu je připraveno se novým podmínkám přizpůsobit natolik, aby nebylo nutné přijímat výjimky, které by mohly veškeré snahy v této oblasti zmařit.

Touto otázkou se zabývala Studie připravenosti na energeticky efektivní budovy, která se zaměřila na výzkum potenciálu stavebnictví v zemích střední a východní Evropy. V rámci studie, připravené Asociací výrobců minerální izolace ve spolupráci s výzkumnou společností CEEC Research, bylo formou telefonního rozhovoru osloveno 100 klíčových představitelů vybraných organizací v průběhu prosince loňského roku.

Kromě standardní analýzy odpovědí celého vzorku respondentů nabídl tento výzkum detailní informace o postojích hlavních analyzovaných segmentů: investorů a realizačních společností (projektové a stavební společnosti). Díky tomu studie poskytla vyvážené, aktuální a dostatečně podrobné údaje o aktuálních trendech, názorech a postojích zainteresovaných stran, které jsou nezbytné pro kompetentní rozhodování vedoucích představitelů zabývajících se touto problematikou.

Z výsledků průzkumu mimo jiné vyplynulo, že o blížících se změnách a nastupujícím trendu energetické efektivizace investoři a společnosti, které mají stavby projektovat a realizovat, převážně vědí. Celkem 88 % investorů a 84 % realizačních společností odpovědělo, že jsou srozuměni s tím že má do roku 2020 dojít ke změnám v diskutované oblasti.

Většinou jde však pouze o základní informovanost bez potřebných hlubších znalostí a povědomí o připravovaných souvislostech. Zástupci investorů a realizátorů čekají na podrobnější normy, které by následně mohli implementovat do svých realizačních plánů.

Při přípravě na tyto změny spoléhají především na vlastní síly s využitím odborné literatury a dosavadní praxe, v menší míře také na pomoc profesních komor/sdružení a státních organizací. Mezi "jiné" instituce, které by jim mohly pomoci, řadí respondenti semináře specializovaných školicích firem a odbornou pomoc od poradenských firem.

Spoléháme na podporu

Většina dotázaných představitelů (celkově 81 %, tj. 86 % investorů, 76 % realizátorů) počítá při zavádění zlepšení energetické úspornosti se státní pomocí ve formě implementace podpůrných nástrojů. A to jak u již postavených budov, tak u budov nových.

Za nejefektivnější podpůrné nástroje ke zlepšování energetického standardu budov považují obě dotazované skupiny především přímé dotace na vlastní úsporná opatření, zvýhodněné úvěry (s nulovým úrokem, nebo alespoň zvýhodněnou sazbou) a přímé dotace na projekt, popř. energetický audit. Pozitivně jsou však hodnoceny i nepřímé podpůrné mechanismy jako například daňové úlevy či lepší energetické certifikáty budov.

Možnost přímých dotací je ovšem v současné době značně limitována, vzhledem k omezeným možnostem státního rozpočtu. Také proto zástupci průmyslu upozorňují na potřebu více se zaměřit i na nepřímé podpůrné nástroje, jako jsou např. daňové úlevy, a také na to, že k podpoře tzv. "malého stavebnictví" by měly v maximální míře být použity mimořádné mimorozpočtové příjmy státu. Důležitou roli také hrají informační kampaň a osvěta.

Zástupci jednotlivých organizací uvádějí kromě výše uvedeného jako další účinná podpůrná opatření pro zvýšení energetické úspornosti budov zajištění a využití především kvalitních materiálů pro zateplování, dále zabezpečení lepší osvěty veřejnosti, aby byli lidé lépe motivováni k uskutečňování energeticky úsporných kroků, a rovněž také zjednodušení dříve ne zcela jednoduchého procesu získávání státní podpory pro realizaci opatření.

Účinnost opatření a návratnost investic

Průzkum navíc ukázal, že investoři jsou ochotni do procesu získání dotace investovat v průměru maximálně 8 % celkové hodnoty realizace. Jedná se o celkové náklady, které vycházejí z požadavků státu na udělení dotace (tj. jak interní náklady - práce zaměstnanců, atd., tak náklady externích dodavatelů, které musí firmy uhradit).

Jak dále uvádějí zástupci investorů, vynaložené náklady na realizaci energetických úsporných opatření by se jim podle jejich představ měly vrátit nejpozději do sedmi až patnácti let, v průměru do jedenácti let. Mezi nejúčinnější úsporná opatření je řazeno především kvalitní zateplení budov (střech, fasád, ale také podlah) a s mírným odstupem rovněž instalace kvalitních oken.

Vlastní úspory tepla pochopitelně nejsou pouze otázkou zateplení obvodového pláště, ale i výplní otvorů (okna, dveře), kterými uniká stejné procento tepla jako obvodovými plášti, cca 25-30 %, a v neposlední řadě i způsobem větrání. K celé problematice se tedy musí přistupovat komplexně. K zateplování realizátoři nejčastěji využívají polystyren (především na zdi) a minerální vlny (na střechy).

V rámci kategorie "jiné" uváděla menší část investorů a realizátorů dále rovněž například využití kotlů na biomasu, lepší informování veřejnosti o úsporném chování, případně přechod z "dálkového" tepla na individuální zdroj tepla (např. objektové plynové kotelny).

Ještě nižší váhu přikládají instalaci úsporných žárovek, výměně spotřebičů za úsporné, instalaci kolektorů nebo instalaci větrání s rekuperací.

Ušlechtilý cíl v nedohlednu?

Z uvedeného vyplývá, že ačkoli je tématika budov s téměř nulovou spotřebou energie diskutována už minimálně 20 let, v procesu skutečné realizace jsme na samém počátku. Je dobré, že už jsou stanoveny konkrétnější cíle a termíny. Nyní je potřeba soustředit se na jejich naplnění, na to, aby změny a výjimky nenasměrovaly celý proces nesprávným směrem, a také aby přinášel očekávané výsledky.

AUTOR: Petra Kovářová

ZDROJ: Energetika


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
RENARDS dotační, s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist