Biomasa: Co je dobré vědět, než ji začneme spalovat

Pokud nezačneme biomasu cíleně pěstovat ve větším měřítku, závazky v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie budou ohroženy.

Biomasa ve formě dřeva patřila v minulosti k hlavním zdrojům energie, fosilní paliva ji však zatlačila do pozadí. Dnes se biomasa opět vrací do módy. Tradiční kusové dřevo si získalo své příznivce snadno, zatímco moderní ekopaliva si cestu do našich kamen stále hledají Jak můžeme biomasu využít? Jaké jsou její výhody a nevýhody?

Biomasa jako zdroj energie

Biomasa bývá v encyklopediích definovaná jako hmota organického původu, zahrnuje tedy rostlinné i živočišné organismy. Pro energetické účely se využívá především rostlinná biomasa, zpracovávají se ale také odpady živočišné produkce nebo komunální organický odpad. Ať už zvolíme jakékoli kritérium pro rozdělení biomasy, podstatné je, že biomasu lze cíleně pěstovat (energetické plodiny, energetické lesy), ale i využívat zbytky a odpady nejrůznějších odvětví (zemědělská výroba, dřevozpracující průmysl apod.).

Biomasa nás doslova obklopuje a v tuzemských podmínkách představuje obnovitelný zdroj energie, který by mohl v budoucnu zčásti nahradit ztenčující se zásoby uhlí a dalších dovážených fosilních paliv. Dřevo a dřevní hmota (lesní odpad - větve, pařezy, kůra; odpad dřevařských provozů - odřezky, piliny, hobliny) jsou materiály vhodné pro spalování v domácnostech (kotle, kamna a krby na kusové dřevo, brikety či pelety), ale i v průmyslových komplexech (např. spalování štěpky v elektrárnách). Spalovat se dají i rostliny a rostlinné zbytky (alternativní a směsné brikety a pelety, sláma).

Kvašením odpadů živočišného původu (hnůj, kejda) nebo např. kukuřice se v tzv. bioplynových stanicích získává bioplyn, který slouží k výrobě elektřiny a tepla. Ekologické pohonné látky vznikají jednak při kvašení cukru (cukrová řepa, kukuřice, obilí nebo brambory), kdy vzniká bioethanol, a jednak při esterifikaci olejů lisovaných z řepky, kdy je vyráběna bionafta.

Energetické plodiny

Energetické plodiny získaly v tuzemsku ještě dříve, než byl podstatnějším způsobem využit jejich potenciál, punc něčeho nežádoucího. Z našich přírodních podmínek je ale zřejmé, že pokud nezačne Česká republika biomasu cíleně pěstovat ve větším měřítku, jen těžko se nám podaří dostát závazků v oblasti obnovitelných zdrojů energie v rámci Evropské unie (v letošním roce 8,9% podíl obnovitelných zdrojů energie, 2030 pak 15,7 %). Velké rezervy vidí odborníci v pěstování energetických plodin. Které rostliny a stromy lze u nás pěstovat?

Největší tradici z energetických plodin má v České republice řepka olejná, zdroj vhodný nejen k pohonu automobilů, ale i k vytápění (např. pelety). Na potenciál ostatních rostlin (jako je šťovík, lesknice, kostřava, psineček, ovsík či ozdobnice čínská) se zaměřil výzkum Ministerstva životního prostředí, jehož cílem je - vedle aspektů ekologických - určit také ekonomickou dostupnost pěstování biomasy. Důkazem toho, že energetické plodiny skutečně mohou dobře sloužit je například obec Měňany, kde je šťovík vedle dřevního odpadu zdrojem tepla pro obec.

Energetický les je pro mnohé záhadný pojem, ale nejde o nic jiného než o porost, ve kterém jsou cíleně pěstovány rychlerostoucí dřeviny. Pro české podmínky jsou vhodné topoly, vrby, olše, jasany a další. Ty poskytují dostatečně rychlý růst ve spojení s dobrou výhřevností a patří mezi dřeviny odolné proti škůdcům. Prostor pro energetické lesy je ale v Česku omezen, jde tedy pouze o doplňkové řešení k rozšířenějšímu pěstování energetických plodin.

Pokračování článku najde na www.nazeleno.cz