Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Privatizace vodárenství v České republice: kam odtékají zisky?

30.12.2009  |  zdroj: Operační program Životní prostředí  |  247× přečteno      vytisknout článek

Publikace nazvaná "Privatizace vodárenství v České republice: kam odtékají zisky?" ilustruje na příkladech privatizace v Praze, na Ostravsku, ve Zlíně a Kroměříži neprůhledný proces nastavování vlastnických práv a dlouhodobých provozovatelských smluv.

Publikace Transparency International poukazuje na skutečnost, jak veřejný sektor přichází následkem privatizace provozní části vodohospodářských společností o značné prostředky, které mohly být použity k financování potřebné obnovy vodárenské infrastruktury. Současné nastavení smluv se soukromými provozovateli navíc městům a obcím komplikuje přístup k dotacím z Evropské unie. Publikace v úvodu ve stručnosti popisuje proces atomizace vodního hospodářství, který následoval po převodu vodohospodářského majetku na obce na začátku devadesátých let. Stát v letech 1993-1994 bezúplatně převedl majetek tehdejších jedenáct státních podniků na města a obce. Tímto způsobem vzniklo zhruba 40 okresních vodárenských společností, které zajišťovaly zásobování vodou pro více než 90 % obyvatel České republiky. Vznikly převážně společnosti smíšené, které jednak vlastnily infrastrukturu, jednak zajišťovaly provoz, ale vznikly i společnosti oddělené (např. v Praze). V této době byly vytvořeny i pojistky proti nevýhodným nebo nežádoucím změnám ve vodohospodářských společnostech. K nim patřila tzv. zlatá akcie a omezení převoditelnosti akcií na jméno a práva s nimi spojená, což bylo zakotveno ve stanovách nově vzniklých vodohospodářských fi rem.

Stop dotacím

Privatizace vodáren přinesla městům a některým vodárnám zpravidla jednorázové finanční zdroje, které byly následně městy či vodárnami investovány zpět do vodárenské infrastruktury, a to i v případě, kdy již města vodárny nevlastnila. Některé smíšené společnosti přišly privatizací o možnost žádat o prostředky z fondů EU na realizaci investičních akcí, případně došlo ke snížení částky, o kterou smíšená společnost mohla žádat. Obce a města, které prodaly provozní části vodohospodářské společnosti a ponechaly si infrastrukturu, v uvedených případech přišly o schopnost zajišťovat výstavbu infrastruktury ze svých vlastních zdrojů, jimiž je zisk z vodného a stočného. Obce a města musejí obnovu a výstavbu nové infrastruktury f nancovat z vlastních obecních rozpočtů a jsou závislé na dotacích. Z pohledu veřejného sektoru, spotřebitelů a daňových poplatníků příklady zároveň dokumentují i ztrátu přímé kontroly a ztrátu možnosti rozhodovat o rozvoji vodárenské infrastruktury v regionu. Tato skutečnost vedla i k pozastavení čerpání ze strukturálních fondů EU.

Účinná kontrola

Jedním z možných institucionálních opatření jsou návrhy na regulaci vodárenského trhu (ze své podstaty přirozeného monopolu). Tyto návrhy se již delší dobu objevují v materiálech Ministerstva životního prostředí (MŽP). Inspirují se zahraničními zkušenostmi a zkušenostmi z jiných síťových monopolních odvětví, v kterých se regulace jeví jako nutná. Podle vyjádření MŽP spočívá role regulátora v dosažení rovnováhy mezi veřejným zájmem a zájmy soukromého provozovatele, a to z pozice výrazně nezávislejší, než je pozice politická. Oddělitelnost regulátora od politiky může mít pozitivní efekt na ekonomickou udržitelnost oboru, pomocí postupné aplikace plně nákladového tarifu a snižování závislosti oboru na dotacích z veřejných rozpočtů. Existence nezávislého regulátora může znamenat i vyšší míru transparentnosti. Chování soukromých vodárenských společností se může změnit např. prostřednictvím uplatňování vzorce pro výpočet vodného a stočného, který motivuje k úsporám, místo aby navyšovaly náklady. Další možností je porovnávání kvality poskytovaných služeb sledováním vybraných standardů. Rovněž je možné zajistit ochranu veřejného zájmu proti zájmům soukromým, a to především s ohledem na vyváženost smluvních vztahů, nastavení přiměřenosti zisků soukromých společností nebo zajištění podílu veřejného sektoru na zisku z provozu. Regulátor ovšem není spasitelem a není schopen zcela zabránit netransparentním privatizacím. Zde je potřebná vyšší míra informování veřejnosti a také aktivní přístup občanů i příslušných institucí. Nedostatek průhlednosti nastavených vztahů vytváří příznivé podmínky pro zneužívání a manipulaci. Je tedy právě na veřejnosti, resp. na jednotlivých občanech, aby svým obecním představitelům pokládali otázky kolik, komu, proč a jak.

Úplnou verzi článku najdete v připravovaném (prosincovém) čísle časopisu Priorita.

Publikace je volně ke stažení na Transparency International ČR.

Autor: Eliška Císařová, Transparency International ČR


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist