Koryto vodního toku jakožto předmět soukromoprávních vztahů
Pozemek se samostatným parcelním číslem, jenž tvoří koryto vodního toku, může být předmětem soukromoprávních vztahů.
Podle usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 2903/2006
Nejvyšší soud již dříve dovodil, že zatrubněná část potoka, vedoucí pod obytným domem, je vodním dílem a nemusí být ve vlastnictví osoby, která je vlastníkem domu i jím zastavěného pozemku (rozsudek ze dne 19. července 2004, sp. zn. 28 Cdo 288/2004, Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu č. C 2903). Toto rozhodnutí vychází z právního názoru, že právní osudy zatrubněného potoka a pozemku, pod kterým prochází, mohou být různé, a tedy tento pozemek může být předmětem vydržení i v případě, že by vzhledem k zatrubněnému potoku podmínky vydržení nebyly splněny.
Z toho, že pozemek se samostatným parcelním číslem, který tvoří koryto vodního toku, může být předmětem soukromoprávních vztahů, vychází i judikatura Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 A 33/2002, Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 9/2004), podle které je-li pozemek se samostatným parcelním číslem, který tvoří koryto vodního toku začleněného do rybářského revíru podle § 7 zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství, např. vydán oprávněné osobě v restituci, např. podle zákona č. 229/1991 Sb., nebo je - li vlastnické právo k němu převedeno v procesu privatizace na jinou právnickou nebo fyzickou osobu, nemění to nic na existenci rybářského práva státu podle § 6 odst. 1 zákona o rybářství, ani na oprávněních, plynoucích z dříve přenechaného výkonu rybářského práva podle § 8 zákona o rybářství.
Autor: Mgr. Veronika Vytejčková