Nekonečný příběh na Labi

Pracovníci Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) a firmy Well Consulting - zpracovatele dokumentace EIA pro projekt výstavby plavebního stupně Děčín (PSD) - předali Ministerstvu životního prostředí doplněný materiál. Proces posuzování vlivů záměru výstavby klíčového jezu na Labi na životní prostředí tak pokračuje.

Podle ŘVC byly v předkládaném materiálu reflektovány připomínky a podněty ze strany nevládních organizací, občanů i státních institucí. V celém období doplňování dokumentace probíhala řada jednání s kritiky a odpůrci tohoto záměru a byla zajištěna řada nových informací a analýz. Doplněk obsahuje i nová data ve vazbě na hospodářskou recesi a krizi eurozóny. Pro zkrácení procesní náročnosti vyjádření německé strany byl doplněk včetně příloh a hlavních připomínek ze SRN přeložen do němčiny.

DOPLNĚK DOKUMENTACE

Zásadní posun oproti původní dokumentaci nastal podle ŘVC především v těchto bodech:

1. Zpracování kompletně nového posudku vlivu stavby na soustavu Natura 2000. Detailně zpracované "naturové" hodnocení obsahuje například zpřesněnou kvantifikaci ovlivnění hladin nad a pod jezem, doplnění biologických dat (lužní porosty, invazní druhy, vodní makrofyta, vegetace náplavů, řasy, ptáci, netopýři, vodní brouci atd.), nebo vymezení dosud chybně vymapovaných stanovišť.

2. Detailní řešení problému migrace ryb, opatření pro jejich ochranu před turbínami malé vodní elektrárny (MVE). Řešení zahrnuje velmi jemné česle, dnový elektrický odpuzovač se stupňujícím se napětím, světelné a zvukové zábrany. Nově je instalováno sběrné potrubí pro ryby migrující po proudu ve svislé zdi MVE u pravého sektoru jezu a jako organizační opatření je k podpoře migrace navrženo i přednostní sklápění pravého sektoru jezu.

3. Zohlednění nových dat o kapacitních limitech železnice v SRN a aktualizace dopravní prognózy. Došlo také k vyčíslení negativních dopadů nulové varianty (tzn. pokud by byl zachován stávající stav), zejména z hlediska nutného nárůstu využití kapacit silniční nákladní dopravy. Tyto dopady by představovaly zatížení v hodnotě až 1,5 mld. Kč za rok, a to i při zohlednění hospodářské recese a krize eurozóny.

VARIANTY PSD

Labská vodní cesta představuje pro Česko jediné plavební spojení s mořem a je součástí evropské páteřní sítě TEN-T, tedy prioritních evropských dopravních koridorů. Realizace plavebního stupně zajistí až do prvního přístavu na českém území plavební ponory srovnatelné s německou částí Labe, kde jsou podmínky pro plavbu především díky odlišnému podélnému sklonu Labe podstatně příznivější.

Dlouhotrvající snaha řešit regulovaný a pro plavbu značně problematický úsek Labe mezi Střekovem a Hřenskem zesílila po roce 1992, kdy byly navrženy desítky variant zlepšení splavnosti tohoto kritického úseku. Odpůrci obecně namítali, že je možné zlepšit plavební podmínky bez výstavby vzdouvacích objektů či řešit problém pomocí tzv. nízkoponorových lodí. Tyto návrhy však řada odborných studií shodně vyhodnotila jako nereálné.

V roce 2005 rozhodla česká vláda, že bude postaven Plavební stupeň Děčín. Následně byla zpracována řada variant řešení, mezi nimi na základě spolupráce odborníků z technických i přírodovědných oborů také Varianta 1B - Plavební stupeň Děčín se zmírňujícími a revitalizačními opatřeními, která byla spolu se základní variantou 1 a nulovou variantou vybrána k podrobnému posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí.

Varianta 1B byla předloženou dokumentací EIA doporučena k realizaci, neboť negativní vlivy čistě technické varianty 1 byly dostatečně zmírněny či eliminovány navrženými opatřeními. Významné je i hodnocení Varianty 0 popisující stávající stav a zejména očekávané negativní dopady, které by nastaly se zvýšeným užíváním pozemní dopravy.

PLAVEBNÍ STUPEŇ DĚČÍN

Požadované plavební parametry budou dosaženy vybudováním PSD v ř. km 737,12 (pl. km 98,88) s plavební komorou a pohyblivým jezem, umožňujícím nominální vzdutí hladiny bezprostředně nad jezem na kótu 124,50 m n. m, což je cca 0,5 m nad úrovní hladiny jednoleté velké vody. Plavební stupeň má zajistit, aby lodě s ponorem 1,4 m mohly řeku používat 345 dní v roce. Vzdutí PSD, které ovlivní hloubku vody v Labi a rychlost jejího proudění, dosahuje zhruba 2 km nad objekty loděnice Křešice.

Celkový pohled na PSD ve směru proti proudu ukazuje nalevo objekt malé vodní elektrárny a kanálový rybí přechod, napravo plavební komoru s přilehlým terestrickým biokoridorem. Vpravo nad horní rejdou je zobrazena část jedné z revitalizovaných ploch.

Navrhovaná environmentální opatření v úseku toku ovlivněného vzdutím jsou podle ŘVC svým rozsahem a uvedením jako součást stavebního celku výjimečné. Spočívají v úpravách břehových partií řeky ve vybraných lokalitách a širšího území v oblasti ústí Ploučnice. Ve většině případů je navrhováno celkové snížení a zvlnění terénu, zmírnění sklonů břehů a výsadba lužních porostů. Budou zde vytvořeny tůně jako životní prostředí řady organismů a příhodná místa rozmnožování obojživelníků. Při břehové linii se díky navrženému kolísání hladiny ve zdrži vytvoří pláže představující prostředí vhodné pro vzácné druhy rostlin a živočichů.

Ekologové, kteří stavbu jezu dlouhodobě kritizují, se zatím k doplňku nevyjádřili. "Bude třeba nejprve prostudovat materiály, než bude možné potvrdit, že opravdu dokumentace nedostatky, na které MŽP upozornilo, vyřešila," řekla ČTK Jana Vitnerová ze sdružení Arnika. Podle ní dosud nikdo prokazatelně nevyvrátil, že stavba jezu bude mít významně negativní vliv na území chráněná Naturou 2000.

Vlastní jez by podle ŘVC stál kolem 4,2 mld. Kč a jeho stavba by se podle propočtů vrátila do 10 let; vodní elektrárna by stála zhruba 1 mld. korun a měla by návratnost 8 let.