Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Rotterdamský přístav se posunul dále do moře

21.10.2012  |  zdroj: Technik  |  263× přečteno      vytisknout článek

portVe středu 11. 7. 2012 královna Beatrix slavnostně uzavřela poslední úsek naplavované hráze u Rotterdamu, kterou se největší evropský přístav protáhl do Severního moře o 3,5 km a území Nizozemska (a tím i EU) se zvětšilo o 20 km2.

Europort námořní branou Evropy

Největší evropský přístav praská ve švech, i když se původní doky ve městě od poloviny století stěhují deltou Maasy k Severnímu moři prohlubováním tzv. Nové vodní cesty (Nieuwe Waterweg). Proto byla 10. října 2006, po dlouhých bojích se "zelenými", kterým se zdálo, že projekt nebere v úvahu problematiku životního prostředí, zahájena výstavba superpřístavu Maasvlakte 2 na uměle naplaveném poloostrově s terminály, schopnými přijímat právě nastupující sedmou generaci až 400 m dlouhých kontejnerových lodí ULCC s kapacitou nad 14 000 kontejnerů TEU. Leží už v hlubším moři a obří lodě díky plánované hloubce 20 až 24 m nebudou muset při vjezdu vyčkávat na "okna" přílivu a odlivu.

Maasvlakte 2 v poločase

Pět let po zahájení výstavby megaprojektu, jehož hlavním kontraktorem je konsorcium PUMA (Joint-venture společností Boskalis a Van Oord), na uměle naplavených hrázích a písečných dunách, vyčnívajících nad normální hladinu moře o pět až 14 m, bylo dokončeno budování kamenných vlnolamů směrem do moře. Současně začala výstavba vnitřních betonových nábřežních zdí tří hlavních budoucích terminálů APM, Euromax a RWG (Rotterdamm World Gateway). Z celkové naplavené plochy 2000 ha je polovina určena pro průmyslové objekty. Z toho 630 hektarů nárokují kontejnerové terminály plánované až do roku 2030 pro cílovou kapacitu 17 mil. TEU ročně. První fáze projektu do roku 2013 počítá s kapacitou 2,3 mil. TEU ročně, což si vyžádalo investici 600 milionů eur.

Vlnolam dokončen

Deset menších a v současné době i tři obří plovoucí sací rýpadla postupně naplavily 200 mil. m3 písku. Po vyrovnání a dotvarování pomocí rýpadel, buldozerů a srovnavačů bylo nutné 3,5 km dlouhou hráz budoucího přístavu směrem do volného moře ochránit vlnolamy, sestavenými z naskládaných čtyřicetitunových betonových kostek. Nejdůležitějším pomocníkem byl speciální obří jeřáb "Blockbuster" s hmotností 1200 t, pohybující se na třech nezávisle řízených pásových podvozcích. Sklopným ramenem dlouhým 50 m ukládal stupňovitě bloky na dno i břeh s přesností 15 cm tak, aby vznikl vlnolam odolávající i extrémnímu příboji, jaký by se údajně mohl vyskytnout jednou za deset tisíc roků. Za vlnolamem dokončeným letos 30. ledna se břeh stabilizuje pokládkou 7 milionů tun štěrku, přiváženého po lodích z Norska, Skotska a Německa.

Terminály se zeleným zázemím

Vnitřní nábřežní zdi všech tří terminálů v délce 1250 m v délce 650 m se stavějí z obřích betonových panelů (38 x 7,5 m) o tloušťce 1,5 m, upevňovaných mezi do hloubky zavibrované piloty, těsněné bentonitovou technologií. Hotové partie segmentů přístavu, na kterých právě začíná výstavba kabelového, silničního a železničního napojení, budou osázeny speciální trávou "Europoort Mixture", která se osvědčila jako ochrana písečných ploch už v předchozí etapě výstavby přístavu. Na nepřetržitý stavební ruch se přijíždí denně podívat až deset tisíc turistů i místních zvědavců, kterým přímo na nejdostupnější jihozápadní části umělého ostrova již tři roky slouží skvěle vybavené informační středisko FutureLand.

Konečně přístav s automatickým překládáním

K obsluze největších terminálů APM, ECT Delta a Euromax budou použity desítky kolejových přístavních jeřábů, ve světě s dosud největším vyložením až 60 m, protože nová generace obřích kontejnerových lodí třídy ULCC až s 18 000 TEU, které objednal Maersk v Jižní Koreji, má šířku 60 m. Kontejnery už nebudou jako v sousedním Maasvlakte 1 překládány na silniční vlaky, sestávající z tahače a šesti přívěsů, nýbrž jako autonomní vozidla AGV budou automaticky řízeny rádiovým systémem a navigační drátovou sítí zabudovanou do vozovek. Tak se dostanou až k železničním překladištím, kamionovým terminálům, na říční lodě nebo ke stohovacím skladům plných a prázdných kontejnerů. Zpět budou využity k řízené přepravě prázdných kontejnerů k námořním lodím.

Betuweroute otevírá éru vysokorychlostní nákladní dopravy

Zatím jen z Maasvlakte 1 po boku pobřežní dráhy vybíhá od roku 2007 z Rotterdamu 160 km dlouhá dvojkolejná železniční magistrála směrem do Německa. Je určena výhradně pro rychlé nákladní vlaky a uplatňuje vše, co vyžaduje technické i předpisové sjednocení železnic EU. Separovaná trať pojmenovaná Betuweroute (z nizozemštiny lze volně přeložit jako "lepší využití železniční infrastruktury") a s únosností 25 t na nápravu je stavěná pro rychlost 160 km/h, a v Nizozemsku poprvé elektrifikovaná 25 kV/50 Hz. Na pohled je nápadná inovovanými obloukovými stožáry trolejí a je prokládána terminály s výkonnými automatizovanými třídicími a seřazovacími nádražími, zejména ve směru do Německa, Itálie a Francie. V současné době se prodlužuje a rozvětvuje k plánovaným terminálům na Maasvlakte 2. Zabezpečovací systém ERTMS/ECTS - hladina 2 a dispečerské řízení provozu GSM-R umožňuje přepravu více než 10 vlaků v obou směrech za hodinu. Na nízkopodlažních vozech se dnes přepravuje po kol ejích (mimo jiné i do ČR) přes 600 000 TEU ročně. Škoda že Německo zatím odkládá prodloužení tratě jak do Porúří, tak směrem na Stuttgart. Předpokládaných 46 000 rychlých nákladních vlaků potřebných pro plánovaný přísun z Rotterdamu v roce 2035 však ani to nevyřeší.

Pro kamionovou přepravu se prodlužuje a rozšiřuje dálniční přivaděč mezinárodní A15 a v rámci projektu byl právě otevřen i 162 m dlouhý zvedací most Botlekbrug.

AUTOR: Ing. Jan Tůma

Rotterdam - nejdůležitější multimodální křižovatka Evropy

Víc jak 40 km dlouhá přístavní oblast s plochou 10 556 ha, v níž žije a pracuje 1,3 mil. obyvatel, je strategickým bodem Evropy jak pro zásobování ropou, uhlím a rudami, tak stále více pro kontejnery na linkách Asie-Evropa. Ty přispěly k dramatickému nárůstu mezikontinentální výměny zboží a přesunu části průmyslu z Evropy do Jižní Koreje, Japonska a Číny. Nejdůležitější komoditou je ropa, tvořící zhruba třetinu přeloženého zboží, 18 % představují kontejnery (10 800 mil. TEU ročně), 11 % kusové zboží, 8 % substráty jako uhlí a železná ruda. Ropa je dále přepravována ropovody, ruda, uhlí, chemikálie a zemědělské produkty jsou naopak doménou říčních plavidel. Neustále se zvyšující počet kontejnerů je z 56 % zajišťován po silnici, z 33 % vodní dopravou a jen 11 % po železnici.

K podpoře ekologické stránky přepravy přijala EU v rámci souhlasu s výstavbou Maasvlakte 2 usnesení, že při kontejnerové přepravě do vnitrozemí (zejména do Německa, Rakouska, Itálie, i k nám do ČR) smí podíl silniční přepravy po roce 2030 tvořit nejvýše 35 %, zbytek musí být přepravován po železnici nebo říčními čluny. Pravidelné kontejnerové vlaky letos směřují z Rotterdamu do zhruba 50 vnitrozemský terminálů dvanácti zemí EU, zejména pod vlajkou dopravců DB Schenker, ACTS, TX Logistik, a Kombi Rail. Operátor ERS zajišťuje přepravu do Mělníku, Intrans do Prahy a Sládkovičova, Metrans používá nově ucelených vlaků do ČR, tažených jednou lokomotivou. Loni prošlo Rotterdamským komplexem 435 mil. tun zboží a přistálo tu 34 000 námořních a 100 000 říčních lodí.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist