Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vodní elektrárny

21.11.2009  |  2549× přečteno      vytisknout článek

Vodní elektrárny patří k obnovitelným zdrojům energie. Vodní kola se používala už od starověku.

Voda původně poháněla mlýny s kolem s vertikální osou přímo spojeným s mlýnským kamenem. Takové mlýny byly velice jednoduché zato však málo účinné. Později přišla kola s horizontální osou spojená přes převody s mlýnským kolem. V našich zemích se první zmínky o vodním kole datují do roku 718. První hodnověrně doložené prameny ale o vodním kole mluví až v roce 1125 v Úněticích. Koncem 14. Století měla většina měst své vodní mlýny. Účinnost vodních kol se pohybuje v rozmezí 20-65%, nižší je u kol se spodním náhonem, vyšší pak u kol s náhonem horním.

Dnes využívané turbíny byly vyvinuty postupným stále větším zdokonalováním vodních kol. Dnes mají účinnost kolem 90%. Konstrukčních typů turbín je známa celá řada. Dnes se však nejčastěji používají tři základní typy. Peltonova turbína je vhodná tam, kde je velký rozdíl hladin a malý průtok. Voda zde pod tlakem stříká tryskou na lopatky turbíny a tím jí roztáčí. Francisova turbína je vhodná do míst, kde lze zajistit konstantní rozdíl hladin i průtok na který je turbína konstruována. Kaplanova turbína má zásadní výhodo v tom, že lze nastavovat polohu lopatek turbíny a proto je hojně využívána tam, kde nelze zajistit konstantní průtok a rozdíl hladin. V České Republice jsou tyto turbíny nejrozšířenější.

První elektrárna na Niagaře z konce 19. století, s tehdy nevětšími turbínami dodávala výkon 15000 koňských sil, jež se ve tvaru elektrické energie do kraje dodávají. Vodními koly pohánějí se dynamoelektrické motory soustavy Ferraintiovy a elektrický proud, jimi vyrobený, odvádí se hlavně do města Buffala, položeného 30km nad vodopádem, kdežto se ho užije na osvětlení města, na pohánění továren a za sílu pro dílny a domácnosti.(KUNZ, 1889, str.89 )

 

Typy vodních elektráren

Vodní elektrárny jako celek můžeme také rozdělit na tři základní typy. Elektrárny klasické přehradní dále přečerpávací a slapové neboli přílivové.

Klasické přehradní vodní elektrárny můžeme dále rozdělit na malé a velké. Malou vodní elektrárnou se u nás rozumí zařízení s výkonem do 10 MW. Takováto zařízení byla v minulosti hojně budována. Můžeme říci, že na každém druhém jezu nebo mlýně. Během doby ale mnoho z těchto zařízení zaniklo. Na mnoha místech se opět, vzhledem k výhodným podmínkám pro výkup elektřiny z těchto ekologicky šetrných zařízení, začínají obnovovat. Velké vodní elektrárny jsou u nás především na přehradních nádržích. Největší průtočnou elektrárnou u nás je hydroelektrárna na přehradní nádrži Orlík s maximálním výkonem 364 MW.

Přečerpávací vodní elektrárny: tento typ vodní elektrárny slouží nejčastěji jako zásobárna elektrické energie, které se děje prostřednictvím gravitační potenciální energie vody. Takovéto skladování umožňuje řešit problém rozdílné spotřeby elektrické energie během dne. Ráno a v podvečer bývají v odběru elektrické energie z elektrorozvodné sítě výkonové spotřební špičky, kdežto v noci je odběr elektrické energie malý. Jaderné nebo uhelné elektrárny mají více méně pořád stejný výkon a tento nelze snadno zvyšovat a snižovat. Například pokud je během noci malý odběr elektrické energie jaderná elektrárna vyrábí stále stejně, protože snížení výkonu a po té následné zvýšení při ranní špičce by se nedalo provést, protože jde o časově i technologicky náročný proces. Právě k vykrývání těchto stavů, kdy je energie nedostatek nebo naopak přebytek, se výborně hodí přečerpávací vodní elektrárny.

Přečerpávací vodní elektrárna je tvořena systémem dvou nádrží položených nad sebou. V době špičky elektrárna elektrickou energii vyrábí tím, že se voda z horní nádrže pouští přes turbínu pohánějící generátor do spodní nádrže. Naopak v době přebytku energie například během noci se voda ze spodní nádrže čerpá zpět do horní nádrže a tak se vytvoří zásoba vody pro výrobu ve špičce. Jedná se o doposud jediný technicky proveditelný způsob, pomocí něhož lze vyrobenou elektrickou energii ve velkém měřítku po delší dobu skladovat.

 clip_image002

V české republice jsou jako přečerpávací elektrárny využívány tato vodní díla: Černé jezero s výkonem 1,5 MW uvedené do provozu v roce 1930, dále Štěchovice II s výkonem 45 MW spuštěné v roce 1948, následují Dalešice s výkonem 480 MW zprovozněné v roce 1978 a poslední je vodní dílo Dlouhé Stráně s výkonem 650 MW, které dodává elektrickou energii od roku 1996. Zajímavostí přečerpávací vodní elektrárna Dalešice je, že její sypaná hráz je největší stavbou svého druhu v Evropě. Toto vodní dílo slouží jako zásobárna vody, k rekreaci, výrobě elektrické energii a hlavně jako zásobárna vody pro nedalekou jadernou elektrárnu Dukovany, které slouží právě jako zařízení k vykrývání špiček ve spotřebě elektrické energie.

Slapové (přílivové elektrárny): slapové vodní elektrárny využívají změn výšky hladiny oceánu při střídání přílivu a odlivu. Obvykle jde o přehrazený záliv s turbínami v hrázy, které jsou roztáčeny přitékající vodou při přílivu a dotékající vodou při odlivu. Tento druh elektráren se zatím příliš nerozšířil. Například ve Francii bylo vybudováno několik pokusných zařízení. Největší se nachází u Saint Malo. Zde dochází k jednomu z největších rozdílů hladiny moře na světě, který dosahuje až 14 metrů. Ve Francii se nachází také slapové elektrárna v ústí řeky Rance, která má 24 turbín o průměru 5,8 metru a její maximální výkon je 240 MW. Další zařízení se nacházejí také v USA a Kanadě. Slapové elektrárny se zatím ukazují jako nepříliš efektivní a navíc často ničí unikátní části pobřeží s mnoha vzácnými druhy živočichů.

 

Typy vodních turbín

Podle typu se vodní turbíny dělí do dvou skupin na přetlakové a rovnotlaké. Přetlakovým patří například turbína Francisova nebo Kaplanova. Do druhé kategorie rovnotlakých řadíme turbíny Peltonovi.

Zdroj: http://nadrevo.blogspot.com/

clip_image003

clip_image005

clip_image007clip_image009

clip_image013clip_image015


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist