Zelený tajfun, zelená povodeň

Je to sice jen náhoda, ale výmluvná. Letošní účet za výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů shodou okolností dosahuje velmi podobné výšky, jako ten, který zaplatíme za ničivé severočeské povodně. V obou případech lze přitom také říci, že těch více než šest miliard doslova odteklo pryč. A pro příští rok je prognóza bohužel ještě horší. Očekávaný růst dotací na výrobu elektřinu z obnovitelných zdrojů (až do výše 600 korun/MWh), může ceny energie zvýšit až o 33 miliard korun ve srovnání s rokem 2009.

Pozoruhodné. Kvůli třicetikorunovým poplatkům u lékaře se vedly nekonečné a teatrální spory, ale fakt, že domácnosti budou muset zaplatit za energii o tisíce korun více, nestál prakticky nikomu za pozornost. Je evidentní, že Energetický regulační úřad zcela selhal, když vlivem nesprávně nastavených výkupních cen udělal z relativně oblačného Česka solární velmoc, která daleko za sebou nechává i země, jež mohou těžit z až 300 dnů slunečního svitu ročně.

Získat u nás "zelenou" elektřinu přitom lze i nesrovnatelně levněji. Z vody. V Česku sice nejsou přírodní poměry budování velkých vodních děl nakloněny, protože naše toky nemají potřebný spád a ani dostatek vody. Něco ale přece jen nabídnout mohou. A není to právě málo. Podle inventarizace bylo na území bývalého Československa koncem 30. let v provozu 14 882 vodních energetických zdrojů s výkonem nad 1,5 kW (což stačí pro spotřebu dvou průměrných domácností). Vzhledem k tomu, že v současné době je u nás v provozu jen necelých 1500 vodních energetických zdrojů, je evidentní, že potenciál pro výrobu levnější a přitom čisté energie zůstává značně nevyužit.

Obnova malých vodních elektráren má přitom proti jiným obnovitelným zdrojům řadu výhod - a to nikoli nepodstatných. Není potřeba obrovských investic pro posílení rozvodných sítí, protože jsou tyto zdroje rozmístěny prakticky rovnoměrně po celé republice. Při jejich provozu také dochází k prokysličování - a tedy čištění - vody. Především jsou to ale zdroje, jejichž výroba je stabilní (24 hodin denně) a poměrně dobře předvídatelná. Odpadá tak nutnost na jejich výkon dokupovat rezervní výkony a nezpůsobují tedy růst cen za systémové služby, jako je tomu v případě solárních a větrných elektráren.

Zanedbatelný není ani významně pozitivní vliv malých vodních elektráren na životní prostředí. Prokazatelně přispívají k obnově jezů, náhonů a rybníků - a tím k žádoucí regulaci vody jak v obdobích sucha, tak při povodních.

Lze za takových okolností pochopit, proč Energetický regulační úřad stanovil cenu za výkup elektrické energie z rekonstruovaných vodních elektráren jako druhou nejnižší, zatímco investorům do slunce a větrníků nabídl a odkryl v našich kapsách a ve státním rozpočtu zlatou žílu?

AUTOR: Jaroslav Veselý
Autor je ekonom