Ekologové zprovoznili vodní mlýn v Mikulůvce na Vsetínsku

Ochránci přírody z Valašského Meziříčí dokončují opravu starého vodního mlýna v Mikulůvce. Za peníze z evropských dotací nechali zhotovit repliku vodního kola a opravili roubenou část objektu. Vedle mlýna ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm je to na Vsetínsku už druhé funkční vodní kolo, řekl dnes ČTK jednatel ekologů Milan Orálek. Celkové náklady na projekt činily tři miliony korun.

    Bývalý vodní mlýn Jana Mikuly v Mikulůvce je jednou z několika zajímavých technických památek na Valašsku. Chráněn je sice jako památka kulturní, ale podstatná je jeho funkce a velmi dobře dochované mlýnské zařízení, které je i dnes po drobných opravách schopné provozu.

    Podle Orálka mlýn přestal fungovat na vodní pohon v roce 1931. Známý vsetínský vynálezce Josef Sousedík do něj namontoval elektromotor. "Kvůli tomu zanikl náhon a kolo uhnilo," poznamenal Orálek. Od roku 1957 byl mlýn mimo provoz, ale díky práci Josefa Mikuly zůstal ve velmi zachovalém stavu. V roce 1984 jej odkoupil jako cennou technickou památku stát, o sedm let později ministerstvo kultury prohlásilo mlýn za kulturní památku.

    Dnes je mlýn v majetku valašskomeziříčských ochránců přírody. Téměř dvoumilionovou dotaci ekologové použili na zhotovení repliky vodního kola a na úpravu roubené části mlýna. Mlýn zatím nemá obnovený náhon, vodu na kolo přivádí trubka. Podle Orálka je to kvůli penězům, rekonstrukce náhonu by přišla na minimálně deset milionů korun.

    "Nyní bude objekt sloužit jako environmentální expozice mlýna, který je nástrojem obnovitelné energie. Ukazovat bude ale také řemeslné dovednosti našich předků - mlynářů, kolářů a sekerníků. Chceme tak vzdát i jakousi úctu panu Mikulovi a všem těm řemeslníků, které komunistický režim úplně okradl a zlikvidoval," řekl ekolog. V mlýně bude valašská jizba, stálá výstava o historii mlynářství a o mletí chleba.

    V rámci projektu se dnes ve Valašském Meziříčí uskutečnil i seminář na téma Větrné a vodní mlýny jako nástroj k využití obnovitelných zdrojů energie. Podle Jiřího Pokorného, který je specialistou na tato zařízení, pocházejí nejstarší vodními mlýny v ČR z období od konce 15. století.

    "Je jen málo výjimek, že se i přes nepřízeň doby dochovalo jako němý svědek dávné doby zajímavé technologické vybavení mlýna. Jsou to většinou objekty, které se vyhnuly modernizacím a přestavbám, a dnes je můžeme v jejich automatické podobě obdivovat jako muzeum technických památek," uzavřel Pokorný.
    Gabriela Sluštíková