V Brně vystavují fosilie z takzvaných paleontologických Pompejí

Vzácný soubor zkamenělin ze slavné lokality Messel v Německu vystavuje od pátku Moravské zemské muzeum v Brně. Zapůjčenou kolekci tvoří 125 fosilií, a to převážně obratlovců včetně velkých savců. Ve všech případech jde o vzácně zachovalé originály. Lokalita Messel, označovaná někdy jako paleontologické Pompeje, se pyšní zápisem na seznamu světového dědictví UNESCO, řekly dnes novinářům paleontoložky z Moravského zemského muzea.

Messel leží nedaleko Frankfurtu nad Mohanem. V tamních vrstvách břidlice se díky mimořádným podmínkám zachovaly zkameněliny s nejjemnějšími strukturami včetně peří ptáků, blanitých křídel netopýrů a srsti savců. Podle odborníků jde o jedinečný "archiv" života na planetě zemi před 47 miliony let.

Evropa tehdy byla ještě obklopená ze všech stran mořem. "Celosvětově panovalo oteplení a v celé Evropě bylo tropické klima s pralesy a bohatým životem," uvedla kurátorka Růžena Gregorová z geologicko-paleontologického oddělení muzea.

Návštěvníci výstavy uvidí dokonale zachované kostry ryb, žab, ještěrek, krokodýlů, hadů, želv, ptáků, a především mnoha savců. Právě savcům věnovali vědci velkou pozornost, neboť v Messelu mohli zkoumat raná stádia jejich evoluce. V síních brněnského Paláce šlechtičen lidé zhlédnou například zachovalé kostry předků primátů, lemurů, tapírů, prakoní, primitivních vačnatců či masožravců. Většina z nich vyhynula do konce třetihor. Jedním z unikátů a největších vzácností je dokonale zachovaná a jediná nalezená kostra mravenečníka, která se stala také symbolem celé výstavy.

Expozice je rozčleněna podle prostředí, v nichž živočichové žili - od jezerních vod přes mělčiny a pobřeží až po koruny stromů. Unikáty jsou ve všech skupinách druhů - mezi rybami jsou to například kostlíni a kaprouni, kteří se dodnes jako archaické vývojové typy vyskytují jen ve sladkovodních vodách Severní Ameriky. Zajímavostí je několik koster předchůdců koní, které dokumentují vývojová stádia druhu. Jde o učebnicový příklad Darwinovy evoluční teorie.

Dalším unikátem jsou pozůstatky obřího mravence, jenž mohl vážit až deset gramů, tedy více než mnozí současní kolibříci. Rozpětí křídel u samičky činilo až 16 centimetrů. V Messelu se našli jedinci, kteří zahynuli během svatebního letu.

Hornorýnská oblast byla v období eocénu sopečně aktivní a díky tomu tam vzniklo několik kráterů. Jeden z nich zaplavila voda a vzniklo v něm malé, ale velmi hluboké jezero. Postupně se stalo domovem mnoha živočichů, stejně jako okolní deštný prales. Na dně jezera se vytvořila z řas, hub, jílu a rostlinných zbytků silná vrstva bahna. Z bahna postupně vznikly slavné messelské živičné břidlice s pozůstatky živočichů, kteří v hlubších vrstvách jezera s nízkým obsahem kyslíku z různých důvodů zahynuli.

Exponáty pocházejí z Hesenského zemského muzea v Darmstadtu. Brněnští muzejníci výstavu doplnili o interaktivní prvky. Majitelé chytrých mobilních telefonů mohou své přístroje využít jako zvukové průvodce. Celá výstava je pokryta bezdrátovým internetem. Plán výstavy, ale také jednoduchou počítačovou hru, najdou zájemci na webových stránkách messel.mzm.cz.

Jan Tomandl