Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ozónová díra se zmenšuje

10.07.2011  |  zdroj: Podniky a trhy  |  671× přečteno      vytisknout článek

ozón díraČlověk napravuje, co způsobil: vědci naměřili letos na jaře známky přibývání ozónu nad Antarktidou. S tímto odvážným tvrzením přišel letos v květnu Adrian McDonald z University of Canterbury v Christchurchi na Novém Zélandě. Vycházel z výsledků měření uskutečněných letos na jaře australským vědcem Murrym Salbym a jeho kolegy z Macquarie University v Sydney.

"Domnívám se, že toto je první přesvědčivý důkaz o tom, že ozónu v ovzduší začalo přibývat," řekl McDonald. "Poprvé došlo k tomu, že naměřené hodnoty jsou tak vysoké, že je lze klasifikovat jako statisticky významné. Takže když se podíváte na grafy, nemáte problém jim uvěřit," dodal.

Podle výsledků Salbyho měření to vypadá, že k postupnému zlepšování ozónové situace v atmosféře dochází dodržováním podmínek tzv. Montrealského protokolu z roku 1987, který omezuje výrobu a používání sloučenin ničících ozón. Ozón svojí přítomností v atmosféře chrání Zemi a vše, co na ní žije, před dopadem přílišného množství slunečního záření tím, že je schopen pohlcovat tu nejnebezpečnější část z jeho spektra, středněvlnné ultrafialové záření (UVB záření).

Sezonní výkyvy odfiltrovány

K opětovnému zvyšování množství ozónu v atmosféře mohlo docházet již delší dobu, vědci však nebyli schopni je zachytit. Podíl ozónu na složení ovzduší totiž není stabilní, v průběhu roku kolísá natolik, že tyto výkyvy případná drobná dlouhodobá zlepšení zamaskují. Předpokládalo se dokonce, že potrvá desítky let, než bude možné s určitostí říct, jak se stav ozónové díry nadále vyvíjí, zda k lepšímu, či horšímu. Salbymu a jeho kolegům se však podařilo vypracovat metodu, která dokázala tyto sezonní odchylky od naměřených hodnot odfiltrovat.

Výsledkem náročných výpočtů se nakonec stal důležitý údaj: množství ozónu v atmosféře naměřené letos na jaře nad Antarktidou znamená zlepšení o 15 procent oproti stavu z konce devadesátých let. Pokud se tento vývoj potvrdí a bude nadále pokračovat, lze očekávat, že ozónová díra se nakonec zcela zacelí, byť to ještě potrvá desítky, či dokonce stovky let. Prognózy vypracované na základě získaných údajů uvádějí, že nejpozději po roce 2085 dosáhne množství ozónu v atmosféře přinejmenším v jednom roce z deseti nejméně téže výše jako v roce 1980.

Opatrný optimismus

Karel Vaníček, vedoucí Solární a ozónové observatoře Českého hydrometeorologického ústavu, vyjadřuje nad australskými výsledky opatrný optimismus: "Informace o tomto měření byly uveřejněny v renomovaném vědeckém časopise Nature a předtím ve specializovaném odborném tisku. Tedy prošly úspěšně oponentním řízením. Můžeme je proto chápat jako aktuální a seriózní, ale vzhledem ke stavu vyplňování ozónové vrstvy jako zatím ojedinělý příspěvek k tomuto tématu."

Vaníček upozorňuje, že je třeba ještě počkat, zda a jak se tato měření a jejich vyhodnocení promítnou do reprezentativního hodnocení stavu ozónové vrstvy a souvisejících procesů v mezinárodně obecně uznávaném dokumentu "Scientific Assessment of Ozone Depletion: 201 - The Executive Summary". V něm počátek vyplňování ozónové díry nad Antarktidou zatím potvrzen nebyl.

Pokud ale vědci, kteří tento dokument průběžně doplňují, nejčerstvější informace o přibývání ozónu nad Antarktidou akceptují jako relevantní, objeví se i zde.

Platí to i pro Evropu?

Jako nečekaně příznivé se nedávno ukázaly také informace o množství ozónu ve středních zeměpisných šířkách severní polokoule, které již bylo vyhodnoceno jako přímý důsledek alespoň částečného naplňování Montrealského protokolu.

"Zeslabování ozónové vrstvy se zde zastavilo a v nejbližších letech lze očekávat její postupnou obnovu, která ale bude s největší pravděpodobností probíhat odlišně v různých oblastech. Na základě dlouhodobých měření (ČHMÚ, Hradec Králové) lze od poloviny 90. let pozorovat postupný nárůst celkového množství ozónu, tj. obnovu ozónové vrstvy nad střední Evropou. Pokud bude tento trend pokračovat i nadále, je možno tyto změny považovat za další fázi obnovy ozónové vrstvy v této oblasti," hodnotí současnou situaci Vaníček. Člověk by tak v globálním měřítku možná vůbec poprvé dokázal napravit to, co způsobil svou činností, a uvedl atmosféru Země, pokud jde o ozón, do "původního stavu".

Šedý zákal, rakovina, oteplení

Když poklesne množství ozónu v atmosféře a k povrchu Země začne pronikat větší množství UVB záření, negativní důsledky pocítí všechny organismy na Zemi. Svou energií dokáže narušovat a rozkládat bílkoviny a další látky, čímž závažně naruší metabolismus zasaženého člověka, zvířete nebo rostliny. Pokud poruší DNA, způsobí vznik rakoviny, především kůže. Vedle ní nejvíce postihuje zrak: v akutní formě pak vzniká tzv. sněžná slepota, dlouhodobě stoupá výskyt šedého zákalu u lidí i zvířat.

U zelených rostlin UVB záření negativně ovlivňuje fotosyntézu a omezuje vzrůst, což vede k nižším sklizním. Neunikne ani část života pod vodou, ultrafialové záření dokáže proniknout až několik metrů pod hladinu. Jednobuněčné organismy dokáže úplně zničit. Kdyby došlo k razantnímu a dlouhodobému zvýšení působení tohoto záření na Zemi, začaly by se organismy, které by přežily, neodhadnutelně proměňovat. Naprosto by se změnil celý ekosystém planety, o životě člověka ani nemluvě. K tomu by přispělo i globální oteplování planety, protože zvýšené množství UVB v atmosféře posiluje skleníkový efekt.

Ještě není vyhráno

Poprvé si ubývání ozónu v atmosféře povšimli v 60. letech Mexičan Mario Molina a Američan Sherwood Rowland. Zjistili, že nadměrný rozpad molekul ozónu způsobuje vypouštění chlorofluorokarbonových (CFS) sloučenin do atmosféry. Mezi ně patří freony, které se používaly jako chladicí médium v chladničkách od třicátých let minulého století a od let čtyřicátých jako hnací plyn v aerosolových rozprašovačích. Molina a Rowland svůj objev zveřejnili v roce 1974 a vyvolat celosvětovou diskusi na toto téma se jim podařilo o dva roky později. Význam jejich objevu byl nakonec oceněn Nobelovou cenou za chemii v roce 1995.

Montrealský protokol, přijatý 16. září 1987, uvádí celkem 96 chemických sloučenin, které prokazatelně poškozují ozónovou vrstvu a které by měly být postupně vyloučeny z výroby a spotřeby. Zatím k protokolu přistoupilo 180 zemí světa, naplnit se jej podařilo jen částečně. Země EU ukončily výrobu CFS sloučenin v roce 1994, další průmyslové země o dva roky později. Rozvojové země se k nim měly připojit vloni, ale zatím se tak nestalo.

První pozitivní zpráva o tom, že i tak začalo ozónu v atmosféře přibývat, ještě nemusí znamenat, že tento problém je vyřešen. Může to být proces velmi pomalý a provázený zvraty. CFS sloučeniny jsou totiž velmi stabilní a v ovzduší mohou působit i přes sto let. Nadále se také smějí vyrábět některé tzv. měkké látky ničící ozón, freony HCFC a pesticid metylbromid. Navíc není přesně známo, jak množství ozónu v atmosféře ovlivňují klimatické změny, případně další přírodní faktory, například sopečné erupce. Rozložení ozónu v atmosféře ovlivňují také dlouhodobé cirkulační změny v atmosféře, které nejsou dosud dostatečně prozkoumány.

Můžeme proto jen doufat, že první zpráva o přibývání ozónu v atmosféře nebude z příčin, které zatím neznáme, i zprávou toho druhu poslední.

Co je to ozónová díra


Hovoří-li se o ozónové díře, neznamená to, že by v atmosféře Země existoval nějaký otvor. Vzdušný obal naší planety ji obklopuje všude přibližně ve stejné síle a skládá se zhruba z 21 % kyslíku, 78 % dusíku a zanedbatelné příměsi vzácných plynů. Molekuly kyslíku obvykle tvoří dva atomy (O2), nepoměrně vzácněji tři (O3). Pro tříatomové molekuly kyslíku se ustálilo pojmenování ozón, jeho objevitel, německý chemik Christian Friedrich Schönbein, ho totiž roku 1839 popsal jako nový prvek.

Ozón je plyn nestabilní, životnost molekul dosahuje obvykle jen několika hodin. Potom dochází k jejich rozpadu na O2 a volný atom kyslíku, který se buď přidruží k dvouatomové molekule kyslíku anebo k atomům jiných prvků, např. dusíku. Rozpadat na dva atomy se však může také O2, a to působením ultrafialového záření anebo elektrických výbojů. Pokud se tak stane, množství ozónu v ovzduší se zvyšuje. Proto je ozón cítit třeba při bouřkách. Proces proměny O2 na O3 a naopak je velmi dynamický a množství ozónu v atmosféře značně proměnlivé. Měří se v tzv. Dobsonových jednotkách (Dobson unit - DU). Jedna DU má hodnotu 2,69 × 1020 molekul ozónu na čtvereční metr, který by tak byl pokryt vrstvičkou ozónu vysokou 10 mikrometrů. Kdyby se všechen ozón podařilo teoreticky sloučit do jedné vrstvy, ta by měla sílu jen 3 milimetry. V ovzduší je ale rozptýlen, nejvíce se vyskytuje ve výšce 25 až 30 km nad povrchem Země. Průměrná koncentrace o zónu v atmosféře je 300 DU. V místech, kde je nižší, v tzv. ozónových dírách v oblasti jižního a severního pólu, klesá na 100 až 200 DU. V Antarktidě byla dokonce 4. října 1993 naměřena hodnota jen 88 DU.

Zdroj: www.climatechange.thinkaboutit.eu

AUTOR: Jitka Lenková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist