Hutě investují miliardy, smog ale nad Ostravou visí pořád

Dusící se Česko. Koncentrace prachu hned na několika místech výrazně překročily limity. Stát chce víc hlídat, čím lidé topí

Ostravsko-karvin­ská průmyslová aglomerace s více než milionovou populací je regionem s dlouhodobě nejhorší kvalitou ovzduší v Česku. V některých částech Ostravy jsou děti mnohem víc postiženy dýchacími potížemi. S inverzním počasím přichází smog a Ostravsko je na tom opět nejhůř - dusí se už od začátku listopadu.
V pátek skončilo téměř třítýdenní období, kdy tu škodliviny v ovzduší převyšovaly povolené limity. Lidem se nakrátko ulevilo, v neděli ani včera už zase nemohli dýchat. "Chystal jsem se na kole do Beskyd, ale musel jsem to vzdát - neodvážil jsem se v tom humusu vůbec projet městem," stěžoval si včera Ondřej Kostka. Šestadvacetiletý technik bydlí na předměstí Pustkovec, daleko od průmyslových zón. "Léta jsme si pochvalovali, že když je v Ostravě smog, u nás na kopci to není znát. V poslední době to neplatí, když přijde inverze, dusíme se i u nás," dodává Kostka.

Na Ostravsku se kombinuje řada negativních vlivů: emise z dopravy, z lokálních topenišť a z místních podniků, především hutí. Průmyslové znečištění se sem šíří i ze sousedního Polska. "Průmysl, doprava a topeniště se na znečištění u nás podílely vždycky zhruba třetinou, v poslední době je ale vliv lokálního topení a dopravy vyšší - na průmysl máme páky, ty první dva zdroje ovlivnit neumíme. Stačí pak, aby přišla inverze a trvala déle, a škodliviny v ovzduší se nad městem drží," říká náměstek ostravského primátora Dalibor Madej.
Úřady při překročení emisních limitů vyhlašují takzvaný signál regulace, nařizují firmám omezení, snižující emise. Kromě toho krajský úřad stanoví podnikům formou integrovaných povolení přesné limity emisí. "Ty jsou u nás o polovinu přísnější než ve zbytku republiky," upozorňuje Madej. Přesto se v Ostravě kvůli špatnému vzduchu demonstruje, politici na radnicích a na krajském úřadě čelí tvrdé kritice a lidé se z nejhůře postižených oblastí pokoušejí stěhovat.

Průmysl není bez viny

Výsledky měření i přes Madejova slova naznačují, že průmysl má na špatném vzduchu stále vysoký podíl.
Nejhorší situace byla včera v ostravské čtvrti Přívoz, v Bohumíně, Orlové a v pohraničních Věřňovicích. V místech otevřených směrem k průmyslovému Katovicku a Třinecku. Dlouhodobě patří k nejhůře postiženým ostravským částem Radvanice a Bartovice, ležící v sousedství hutí ArcelorMittal Ostrava. Hlavním problémem, s nímž se tu lidé potýkají, je polétavý prach. Mikroskopické částice, jež jsou z velké části produktem hutí a koksoven, na sebe vážou toxický benzo(a)pyren, který má vliv na vyšší nemocnost, a to především u dětí.
Když loni Akademie věd ČR zkoumala nemocnost dětí v různých částech Ostravy, zjistila, že v Radvanicích a Bartovicích je mnohem vyšší výskyt akutních respiračních nemocí i astmatu než jinde ve městě. Astmatem tu trpí 33 procent dětských pacientů, alergickou rýmou přes 21 procent, atopickým exémem přes 30 procent. V ostatních částech města je výskyt těchto nemocí u dětí obvykle poloviční či mnohem nižší.

ArcelorMittal a jeho miliardy

Radvanická pediatrička Eva Schallerová, která léta vede statistiky nemocnosti dětí ve svém obvodu, to přičítá sousední huti: "Dlouho jsem se snažila najít něco, co by s mou statistikou mohlo výrobně souviset a našla jsem minihuť ArcelorMittalu. Nemám žádný důkaz, ale věřím, že hlavním viníkem tady je Mittal. Už proto, že doprava je všude a lokální topeniště taky," říká.

Když v roce 2003 tehdejší Novou huť od státu kupovala nadnárodní ocelářská skupina Mittal, zavázala se v privatizační smlouvě, že během deseti let nainvestuje do podniku osm miliard korun, většinou právě na zlepšení ochrany životního prostředí. Závazek podnik zatím v plné míře nesplnil.

Na ekologické investice firma od privatizace dala podle mluvčí Věry Breiové 3,6 miliardy. Huť nedávno zprovoznila například nové odprašovací zařízení za více než miliardu korun. Má snížit prachové emise o 70, hlučnost o 15 procent. Ostravané čekali, že se to ihned projeví. "Efekt nových filtrů ale záleží nakonec hlavně na meteorologických podmínkách," říká Libor Černikovský z Českého hydrometeorologického ústavu. Za inverze tak průmyslovému městu nepomohou ani miliardové technologie. Investovat by se navíc muselo stejnou měrou i v Polsku, jež je k hutím podle Madeje benevolentnější.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz