Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Farmářům, těm je tu hej

08.02.2010  |  zdroj: EKONOM  |  152× přečteno      vytisknout článek

České zemědělství v efektivitě produkce hluboce zaostává. Společná politika EU mu však svědčí.

Ve srovnání se zbytkem Evropy jsme chudí příbuzní. Nedostáváme tolik dotací a stát nás nechrání před tvrdou konkurencí. Tak by se v kostce daly shrnout výtky českých zemědělců.

Bližší pohled na agrární politiku ale dává tušit, že situace českých farmářů zdaleka není tak temná. Čistě finančně jsou na tom naopak lépe než v době, když byli na bruselské dotace napojeni jako nečlenové Evropské unie.

Vstup Česka do unie v roce 2004 příjmovou situaci zdejšího zemědělství významně zlepšil. >>Výnosnost celkového kapitálu činila 5,3 procenta proti dvouprocentní ztrátě v roce 2003. A došlo také k mírnému snížení zadluženosti,<< připomíná Eva Rosochatecká z České zemědělské univerzity.

Po ztrátách zisk

Po značných ztrátách z let, která přidružení k sedmadvacítce předcházela, vykazuje tuzemské zemědělství zisky, přestože produkce roste jen nepatrně. Vzestup příjmů podpořily především rostoucí subvence z Bruselu. Jde hlavně o podporu tržních cen a přímé platby.

Před rozšířením unie byla uzavřena dohoda o postupném nárůstu přímých plateb v nových členských zemích pocházejících z bývalého východního bloku. Obdobné úrovně, jaké se těší farmáři z patnácti původních zemích společenství, mají tyto bruselské platby novým členům (kromě Slovinska) dosáhnout až v roce 2013.

Co k tomuto rozhodnutí vedlo? Byla to a stále je podstatně nižší cena půdy, jejího pronájmu, ale i pracovní síly v zemědělství v postkomunistických státech.

Protesty? Dnes je na ně pozdě

V prvních letech hojnosti po vstupu do EU, kdy úroda, poptávka po potravinách a zemědělské ceny kulminovaly, prakticky nikdo z nových členů stávající systém příliš nekritizoval.

To se ovšem změnilo kvůli značným výkyvům ve spotřebě i v cenách agrárních komodit ve světě i v Evropě z posledních let. V části nově přistoupivších zemí tak sílí kritické hlasy na adresu nerovných podmínek v rámci unie.

To přiznává i bývalý ministr zemědělství Petr Gandalovič. >>Podmínky skutečně nejsou spravedlivé, až do roku 2013 s tím ale nemůžeme nic dělat,<< upozorňuje. Chyba se podle jeho slov táhne už od vstupu Česka do EU.

>>Zemědělci měli protestovat už tehdy, kdy naši předchůdci vyjednávali podmínky vstupu,<< míní.

Již zmíněné rozdíly v ceně půdy a práce přetrvávají a jsou navíc dodnes poměrně výrazné stejně jako před rokem 2004. I přes tyto výhrady však bruselské a národní zdroje významně napomáhají k nárůstu kapitalizace zemědělského sektoru v nových členských zemích včetně Česka.

Nejpodstatnějším problémem českých zemědělců ovšem zůstává příliš vysoká nákladovost zdejší výroby. >>Naše zemědělství v efektivitě produkce zaostává o dvacet až čtyřicet procent,<< připomíná agrární analytik Petr Havel.

Jeho slova potvrzují i údaje evropského statistického úřadu Eurostat. Česko se podle jeho zjištění řadí spolu se Slovenskem v rámci sedmadvacítky k zemím s nejhoršími hospodářskými výsledky v oblasti zemědělství.

Nízkou konkurenceschopnost tuzemských farmářů dokládají hlavně údaje o živočišné výrobě. Ty Česku přidělují pozici mezi státy s nejvyššími výrobními náklady, zejména pokud jde o chov prasat. Proto asi nepřekvapí ani fakt, že naše země po vstupu do unie na zahraničních agrárních trzích setrvale ztrácí.

Češi bez tradic

Zhruba devadesát procent obchodu v této oblasti je dnes realizováno v rámci Evropské unie.

Kromě vysokých nákladů však problém spočívá též v nedostatečné nabídce tradičních, ale i nových značek, které by svou oblibu postavily na zdůraznění regionálních zvláštností, a tím se odlišily od masově nabízených produktů.

Takový přístup ovšem vyžaduje výchovu k domácímu, respektive regionálnímu spotřebnímu patriotismu. >>Komunismus zpřetrhal tradice a naučit zákazníky nakupovat zboží od domácích výrobců jde pomalu,<< vysvětluje hlavní překážku na této cestě předsedkyně Asociace regionálních značek Tereza Wyderka.

Není tak divu, že ve struktuře vývozu hrají stále větší roli základní zemědělské suroviny bez vyšší přidané hodnoty. Navíc se tuzemské zemědělství a potravinářský průmysl potýkají se slabou pozicí na trhu. Vázne především marketing.

Nástup polské štiky

Naopak jakousi >>štikou evropského rybníka<< se po roce 2004 stalo Polsko. Na evropských trzích vytěsnilo dříve velmi úspěšné Maďarsko a stejně tak zasáhlo i trhy v Česku a na Slovensku.

Vůči Česku mají tamní farmáři dvě zásadní výhody. Malé tradiční rodinné firmy pracují s minimálními náklady. Vedle drobných hospodářství však roste také význam velkých, ale velmi efektivně fungujících podniků. Jejich hlavní předností je možnost dosahovat úspor kombinovaných se schopností pružně reagovat na změny na agrárních trzích.

>>Konkrétně Poláci nás válcují tím, že mají podstatně nižší náklady na výrobní sílu. A vyrábějí efektivněji,<< podotýká Petr Havel.

2013. A co dál?

Otázkou je, jak bude vypadat koncepce společné zemědělské politiky po roce 2013, kdy začne nové rozpočtové období.

Ta současná spočívá mimo jiné v regulaci nabídky v rámci společného trhu, v částečné (i když stále slábnoucí) celní ochraně vůči konkurenci ze třetích zemí a ve vývozních subvencích, které slouží k likvidaci přebytků.

Výsledkem jejího působení jsou u řady zemědělských produktů výrobní ceny pohybující se často nad úrovní cen světového agrárního trhu.

Za tuto praxi je zemědělská politiky EU ostře kritizována, a to z mnoha stran. >>Zemědělské dotace pro export jsou tvrdě protekcionistické,<< upozorňuje například ekonom Tomáš Munzi z Národohospodářské fakulty VŠE.

Důvody nejsou ani tak ekonomické jako spíše historické. Protesty zemědělců mají totiž v Evropské unii dlouholetou tradici, která se opírá o silnou agrární lobby. Její politická síla vychází z poválečné zkušenosti.

Těsně po skončení druhé světové války, v době nedostatku potravin, který postihl některé části Evropy, měl agrární sektor ve společnosti starého kontinentu zcela prominentní pozici.

Duch jisté výjimečnosti přetrval i v období založení Evropského hospodářského společenství v roce 1957. Hned od počátku se stala hlavním pilířem společné zemědělské politiky výroba mléka.

Dnešní Evropská unie již řadu let draze produkuje zemědělské přebytky agrárních komodit, duch exkluzivity u agrární lobby však přetrvává.

Je to možná překvapivé, ale politici i voliči řady členských zemí EU tuto výjimečnost podporují a protesty sedláků v podstatě přijímají. A to i přesto, že význam zemědělství v národohospodářském kontextu spíše klesá.

Dělají to všichni

Nic to však nemění na skutečnosti, že své zemědělství tím či oním způsobem podporují prakticky všechny vyspělé země. Zákazníci především ve starých členských zemích sedmadvacítky navíc podporují domácí farmáře i významným spotřebitelským patriotismem.

Výroky francouzsko-německé aliance se - obzvláště ve světle cenových turbulencí na agrárních trzích v posledních letech - jeví spíše jako snaha o zachování značné části stávající zemědělské politiky. A to i v daleké budoucnosti.

Oba tito velcí hráči na evropském politickém kolbišti přitom mají rozhodující slovo. A to tím spíše, že jsou s existujícím modelem evropského zemědělství navýsost spokojeny i dvě největší země, které se podobně jako Česko počítají k >>novým<< členským státům EU: Polsko a Rumunsko.

Vzhledem k tomu, že podobný postoj zaujímají i další zemědělsky významné země, například Španělsko, Nizozemsko a Maďarsko, zdá se, že pro radikálnější zásahy do stávajícího systému se vyslovují pouze Velká Británie a Švédsko. Česko zatím vyčkává.

A co tedy přijde po roce 2013? Zatímco nejrůznější agrární lobby v současné Evropě volají po subvencích na podporu trhu, unijní vizionáři zdůrazňují podporu multifunkčního charakteru zemědělství a zachování života na venkově.

Brusel má však do budoucna v plánu podporovat zachování života na venkově i jiným způsobem.

Část agrárních subvencí, která dnes jde sedlákovi přímo na ruku, by se měla přesunout do rozvoje venkova, a tedy například do podpory mimozemědělské zaměstnanosti či do rozvoje infrastruktury. To ovšem naráží na odpor eurofarmářů, včetně těch českých.

Nečekejme proto žádný zásadní přelom. EU patrně pod tlakem Světové obchodní organizace provede několik dílčích reforem. Většina změn bude ale spíše kosmetických.

Pro české zemědělce to může znamenat naději. Z údajů Eurostatu totiž jasně vyplývá, že bez podpor vyplácených Bruselem by se české zemědělství dostalo do nevídaného útlumu.

AUTOR: Zdeněk Lukáš

Autor je analytik Vídeňského institutu pro mezinárodní srovnávání

Co také zaplatila EU
(výběr plateb z regionálních a zemědělských fondů)

BNP Paribas
1,16 milionu eur
- Nadnárodní banka získala v roce 2007 peníze na blíže neurčené projekty levných půjček pro zemědělce.

Genderové centrum v Orse
850 tisíc eur
- Švédské městečko o pěti tisících obyvatel získalo podporu na výstavbu ekologicky úsporného genderového centra.

Radnice v Manchesteru
800 tisíc eur
- Brusel přispěl městu na 56 metrů vysokou skulpturu znázorňující výbuch ohňostroje. Kovový objekt se ale rozpadal a nakonec musel být demontován.

Monte da Quinta Club
173 tisíc eur
- Luxusní golfový resort v Portugalsku, kde vyjde noc na sto eur, dostal dotaci na oživení krajiny.

Radnice v Malmö
80 tisíc eur
- Třetí největší švédské město získalo dotaci na založení profilu virtuálního města v internetové hře Second Life.

Coca-Cola Company
73 tisíc eur
- V letech 2007 a 2008 dostala americká firma příspěvek na výstavbu továrny v severoirském Lisburnu.

Animales Rompeolas
40 tisíc eur
- Andaluská firmy vozila s podporou EU turisty na velbloudech a půjčovala ochočené tygry filmařům.

Wolfgang Porsche
2500 eur
- Předseda dozorčí rady světoznámé automobilky inkasoval peníze z Bruselu na údržbu svého soukromého loveckého revíru v Bavorsku.

Radnice ve Várgesztesu
2100 eur
- EU financovala odpočívadlo pro cyklisty v maďarské vesničce. Tvoří ho deset pařezů na louce.

Pěstitel marihuany
200 eur
- Nejmenovaný muž ze švédského města Falkenberg obdržel v roce 2008 platbu na osetou plochu, na níž pěstoval konopí s vyšším obsahem drogy.

Zdroj: Open Europe, Evropská komise


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist