Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Předchozí vlády na zemědělství kašlaly

31.01.2012  |  58× přečteno      vytisknout článek

Jan Veleba, prezident Agrární komory České republiky

České zemědělství se dostalo do krizového stavu. Kvůli potravinové nesoběstačnosti země je 900 tisíc hektarů zemědělské půdy zbytečných, zpracovatelé mají nedostatek masa a rozdíl mezi jeho vývozem a dovozem činí minus 13 miliard korun. Alespoň tak hodnotí situaci prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba. "Minulé vlády naprosto lehkovážně a s úsměvem nechaly potravinovou soběstačnost odejít do kytek," dodává.

Krize českého zemědělství ale nebude Velebovou jedinou letošní starostí. Evropská unie se totiž letos chystá schvalovat reformu společné zemědělské politiky, jež by měla platit od roku 2014. Reformní návrh ale údajně nastavuje pro celý evropský zemědělský sektor nepříznivé podmínky. "Tato reforma nesmí projít," říká Veleba.

OTÁZKA: HN: Letošní rok bude rozhodující pro reformu společné zemědělské politiky EU, která má naběhnout od roku 2014. Letos se bude lámat chleba. Vy jste s návrhem nesouhlasili. Pořád si stojíte za tím, co jste říkal před třemi měsíci?

Nemám na tom co měnit a čekám, jak se situace vyvine. Je tady velká šance návrh změnit. Návrh reformy má totiž zásadní vady. Za prvé, má velmi málo společného s odborností. Co je odborného na tom, přestat z ekologických důvodů obdělávat sedm procent půdy, když už ani Evropská unie není soběstačná v potravinách, když je na světě sedm miliard lidí a když se Spojené státy potýkají se stejnými problémy? Reforma je čistě politická záležitost, stejně jako byla dříve Rada vzájemné hospodářské pomoci. To není jen můj názor. Zastává ho 99 procent představitelů nevládních agrárních organizací evropské úrovně a drtivá většina ministrů zemědělství. Vše teď bude záležet na ministru Bendlovi.

OTÁZKA: HN: Čím zájmům tedy podle vás bude tento návrh sloužit?

Farmářům rozhodně ne. V tom je reforma odsouzena k neúspěchu. Toto je úlitba buď krajní zelené lobby, nebo Světové obchodní organizaci, kde hrají první housle Spojené státy. Takže se možná jedná o tlak na snížení zemědělské produkce v Evropě a otevření dveří pro další produkci Spojených států. Zatímco USA mobilizují své výrobní zdroje, Evropa připravuje systém neobdělávání sedmi procent půdy.

OTÁZKA: HN: Je podle vás ministr Bendl schopen prosadit zájmy Česka v unii?

To se teprve uvidí, protože je ve funkci teprve několik měsíců. Jeho předchůdce Ivan Fuksa měl vybudovanou velmi slušnou pozici a prokázal, že i malé země by mohly něco vyjednat. Co se týče ministra Bendla, já jeho veřejné názory podporuji. Klíčový ale v této otázce není jenom ministr, ale také vláda nebo ministr zahraničí. Ministr zemědělství by měl nicméně naformulovat českou pozici. Je těžké říct, jak to dopadne.

Nám už se například podařilo sjednotit nevládní organizace nových zemí EU. Tato reforma nemůže projít a teď je otázkou, co se nám podaří nebo nepodaří vyjednat.

OTÁZKA: HN: Je omezování dotací pro velké farmy, jeden z nejkritizovanějších bodů v reformě společné zemědělské politiky, pouze český problém?

Sami v tom nejsme. Ve stejné, ne-li horší situaci je i Slovensko a východní část Německa. Principiálně platí, že omezovat velikost firem by nemělo být v průmyslu přípustné. V liberální společnosti to znamená, že je něco špatně v interpretaci kapitalismu. Proto proti tomuto bodu vystupujeme. Ale pokud tam takzvané zastropování dotací zůstane, a já si myslím, že ano, nebude to hlavní problém českého zemědělství. A to říkám při vědomí toho, že jsou tu velké farmy. Dotklo by se to jenom těch největších.

OTÁZKA: HN: Prezident Václav Klaus se v jednom ze svých komentářů vyjádřil, že čeští zemědělci jsou příliš závislí na dotacích, státu a politicích, což jsou podle něj riskantní veličiny. Souhlasíte s ním?

Protože žijeme v EU, kde je společná zemědělská politika, tak to je nepochybně pravda. Očekával bych však od pana prezidenta Klause, který je profesorem ekonomie, aby do té rovnice dosadil i druhou část a spočítal, kolik je ze zemědělství odváděno do státního rozpočtu. Kdyby to spočítal, zjistil by, že zemědělci dostávají méně dotací, než kolik vracejí zpátky do státního rozpočtu.

To, co teď řeknu, není populismus, ale holý fakt. Kdyby se úplně zrušily dotace v rámci EU, já budu první, kdo tomu zatleská. Kdyby se totiž dotace zrušily, pak by se teprve ukázalo. Jenže je ztráta času se touto myšlenkou zabývat. Je to utopie, jelikož Francie a Německo zrušení dotací nikdy nedovolí.

OTÁZKA: HN: Loni jste upozorňoval, že potravinová soběstačnost státu bude s rostoucí světovou populací stále důležitější, podobně jako soběstačnost energetická. Máme se v současnosti obávat nedostatku potravin?

Nemáme se čeho obávat v tom smyslu, že by některé potraviny nebyly. Potraviny tady budou vždycky, protože jsme součástí velkého evropského trhu. Problém je, že se objem zemědělské produkce rok od roku snižuje. Dříve jsme chybějící potraviny v pohodě dovezli. Tato doba ale skončila proto, že máme slabší korunu než dříve. Tudíž dovozy potravin budou dražší. Zároveň jsou tu obory jako chov prasat, kde je katastrofální nedostatek suroviny. Zpracovatelům se například stává, že přijde týden a oni mají skutečně nedostatek masa. Obávám se proto, že potraviny sice budou, ale za jiné ceny. Pokud se, nedej bože, k tomu nevyřeší krize eurozóny, mohli bychom poznat, co znamená nedostatek rozumné míry potravinové soběstačnosti a dopady voluntaristické politiky minulých vlád, které na zemědělství kašlaly.

OTÁZKA: HN: Co podle vás znamená ztráta potravinové soběstačnosti?

Uvedu to na příkladu chovu prasat. Ještě za ministra Gandaloviče jsme upozorňovali, že to s množstvím chovaných prasat v Česku špatně dopadne. Gandalovič se nám ale vysmál. Tenkrát tomu ještě šlo pomoci a propadu stavu prasat zabránit. V současné době je tady 1,7 milionu prasat, což je stejný stav, jaký byl po druhé světové válce. Letos už dovezeme 220 tisíc tun vepřového masa, tedy více než polovinu spotřeby.

Teprve příchodem ministra Fuksy se pro chov prasat schválil podpůrný program, který byl schválen v Bruselu, a loni se poprvé do tohoto oboru investovalo 320 milionů korun. Ale to už je passé. Minulé vlády naprosto lehkovážně a s úsměvem nechaly potravinovou soběstačnost odejít do kytek.

Když se sečtou všechny potraviny, jsme soběstační maximálně ze sedmdesáti procent. Čili třicet procent dovážíme, a to jsou obrovské peníze. Například saldo u masa za rok 2011 je minus třináct miliard korun. Dostali jsme se zároveň do stavu, kdy je tady kvůli potravinové nesoběstačnosti 900 tisíc hektarů půdy zbytečných. Je potřeba, aby se tyto hektary smysluplně zabezpečily, ne aby se na tom pěstovalo jenom obilí a řepka.

OTÁZKA: HN: Je opravdu dražší maso dovážet než dotovat domácí chovy?

V současné době chybí národohospodářské pohledy na věc. Každý týden čtu v nějakých novinách do zblbnutí omílané informace, kolik zemědělci dostávají. Ale zemědělci také něco vydávají. Já vám pro představu řeknu, jaké jsou výstupy z resortu zemědělství směrem do státního rozpočtu. To je daň z příjmu, daň z nemovitosti, nájemné za půdu, daň z motorových vozidel, spotřební daň z pohonných hmot, spotřební daň z alkoholu, který se vyrábí ze zemědělských surovin a činí 90 miliard korun ročně, daň ze mzdy, odvody sociálního a zdravotního pojištění.

OTÁZKA: HN: Jakou míru soběstačnosti považujete za dostačující?

Rozumný stát by neměl jít pod osmdesát procent. Kdybychom toto procento udrželi, zjistili bychom, že je na venkově více zaměstnaných lidí, méně těch, kteří berou podporu v nezaměstnanosti, a více pracovních příležitostí ve zpracovatelském průmyslu. Takový je například příběh Brazílie, která rozvíjí nejen energetiku, ale i potravinářskou výrobu.

OTÁZKA: HN: Můžeme se v rámci EU vůbec bavit o soběstačnosti států, když fungujeme v rámci jednotného evropského trhu?

Takto si to vysvětluje každý. Ale reálné chování lídrů Evropské unie, například Německa, je úplně jiné. Německo chce být soběstačné a zároveň využít své přírodní zdroje k vyšší produkci, kterou vyváží. V nových zemích unie to ale šlo jako přes kopírák. Dovozy potravin živočišného původu a na druhou stranu vývozy na Západ toho, z čeho potraviny začínají, tedy obilí. Jsme ve stavu, kdy z loňských žní už nemá využití 3,2 milionu tun obilí. Před vstupem do unie jsme začínali s milionem. Vše proto, že se dramatickým způsobem snižují stavy dobytka.

OTÁZKA: HN: Nakolik může letošní očekávané zpomalení růstu české ekonomiky a zvýšení DPH negativně ovlivnit české zemědělství?

To je fundamentální otázka, na kterou nelze odpovědět takhle z oleje. Nicméně je jasné, že na zemědělství dopadnou jak vládní reformy, tak ekonomické problémy eurozóny. Zvýšení DPH u potravin se projeví v tlaku na snížení jejich výkupních cen. Zpomalení ekonomiky bude mít samozřejmě vliv na zdroje a tržby. Ale nezoufám, protože máme rezervy z loňského roku.

OTÁZKA: HN: Existují nějaké odhady dopadů na úrovni Agrární komory, ministerstva nebo samotných zemědělců?

Žádné početní odhady nejsou, protože ještě není účetně uzavřený minulý rok. Ale zemědělci reagují utahováním šroubů. Pak se uvidí, jak se všechno vyvine. Abyste rozumně přežil hospodářský rok, potřebujete úvěry. To bude nejsilnější zbraň zemědělství, protože banky se začínají dívat na zemědělce jinak než na ostatní sektory.

OTÁZKA: HN: Proč zrovna na zemědělce?

Rizikových úvěrů v zemědělství je do 0,3 procenta, u ostatních oborů je to 6-7 procent. Banky si začínají uvědomovat, že jsou zemědělci opravdu nejsolidnější dlužníci. Navíc banky také potřebují peníze točit a poskytovat někomu úvěry.

AUTOR: Nikita Poljakov
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist