Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Farmářské trhy zpřísní nový kodex

19.05.2012  |  103× přečteno      vytisknout článek

Farmářské trhy zpřísní nový kodex

Jiří Sedláček stál u počátků farmářských trhů v Praze. Nyní zakládá Asociaci farmářských tržišť, která bude dohlížet, jestli se dodržují smluvená pravidla. A důvod? "Chceme, aby cesta mezi výrobcem, prodejcem a spotřebitelem byla korektní a transparentní," říká v rozhovoru pro časopis Regal.

OTÁZKA: Jak vypadaly začátky farmářských trhů v Praze?

Jedno z prvních farmářských tržišť otevřela paní Svobodová s paní Michopulu v Klánovicích v roce 2009. Byla to jejich vlastní iniciativa. Pak tržiště vznikala postupně i na dalších místech. Historicky první tržiště bylo v Tišnově. To se nejmenovalo snad ani přímo "farmářské", tak moderní to slovo tehdy ještě nebylo, ale charakter tržiště tomu de facto odpovídal.

OTÁZKA: Co bylo hlavním impulsem pro vznik farmářských tržišť?

Řada zemědělců v tehdejší době neměla odbyt pro své výrobky. Konvenční řetězce z mnoha důvodů jejich zboží nepřijímaly a odbyt na tržištích nebo na tržnicích nebyl žádný. Poslední, Pankrácká tržnice v Praze, byla zrušena někdy v roce 2007, takže nebylo kde prodávat. Mnoho zemědělců s tím proto přestalo. Znám i osudy celých zemědělských rodin, které se vším sekly a začaly pracovat v konvenční sféře. Dokonce paradoxně i v supermarketech za pokladnami.

OTÁZKA: Jak se trhy proměnily od dob svých začátků?

Mnozí zemědělci znovu nabyli důvěry k tomu, aby začali nanovo a zase se k zemědělství vrátili. To je podle mého názoru vůbec tím nejvyšším, naplněným cílem našeho počínání. To, že mají spotřebitelé kvalitní potravinu, že se mohou dostat k nejčerstvějším a kvalitním surovinám, které necestují přes půl světa, je samozřejmě také velmi důležité. Ale za nejdůležitější považuji, že je to nepřímá, ale často i přímá podpora českého zemědělství. Tzv. permakultura, zachování těch skutečných principů zemědělství, principů trvale udržitelného stavu.

OTÁZKA: Důvěry se dá ale lehce zneužít.

Vyrojila se pochopitelně spousta podnikavců, kteří začali podnikat v těchto oborech, aniž by kdy předtím dělali jakýkoliv podobný druh činnosti. Viděli prostě příležitost vydělat si peníze. A to je ta největší práce, která nás zaměstnává. Řekl bych, že asi 90 % naší činnosti spočívá v tom, že selektujeme a prověřujeme nové zájemce a u těch stávajících prodejců sledujeme kvalitu jejich výrobků.

OTÁZKA: Jak to děláte?

Prodejce nebo výrobce, ať je to kdokoliv, musí hodnověrným způsobem doložit původ prodávaných potravin. Máme několikastupňovou kontrolu, nestačí jen vyplnit příslušné dokumenty a původ deklarovat. To umí udělat každý a může tam napsat cokoliv. Nemáme tolik času a tolik lidí, abychom mohli kontrolovat každého na farmě. Ale pár namátkových kontrol přímo na farmě jsme také udělali, z vlastních studijních důvodů. Zajímalo nás, jak farma vypadá, jak to tam funguje a jestli to, že zboží deklarovali jako vlastní, skutečně odpovídá realitě. Samozřejmě mohou nakupovat a prodávat zboží třeba od kolegy nebo souseda. Nemůžeme nutit zemědělce, aby všichni prodávali na trhu. To je jeden z nejrozšířenějších mýtů: spotřebitel si myslí, že tam musejí prodávat pouze přímo výrobci. Pak nechápu, kdo by zboží vyráběl, když by všichni byli 10 hodin denně tady. Druhý mýtus je, že je všechno bio. I s tím se snažíme bojovat, ale musím říct, že nám to jde pomalu. Vždycky se někde v médiích objeví věta : "Pochybuji, že to byla všechno biozelenina". Ale proč by proboha měla být? My nejsme žádný biotrh. Biotrh pořádáme jednou ročně, jaksi slavnostně. Kdybychom uspořádali biotrhy, pochybuji, že by tu byla taková kupní síla, která by dokázala uspokojit odbyt bioproducentů.

OTÁZKA: Kontrolujete i samotné výrobky?

Pokud možno, ochutnáváme potraviny od prodejců, kteří mají zájem na našich trzích prodávat, a hodnotíme je i senzoricky. A to samozřejmě ještě předtím, než klienta přijmeme, než vyplní přihlášku a podepíše smlouvu. A když nám to nechutná, nebo to považujeme z nějakých důvodů za závadné - nemyslím zkažené, ale závadné třeba v tom smyslu, že je to přesolené, prostě že to není chuťově vyvážené - tak to odmítneme nebo dotyčného vyzveme k provedení nápravy. Stalo se, že výrobce kritiku opravdu vyslyšel a že byl potom výrobek mnohem kvalitnější. To není na škodu. Takovou reflexi výrobce v konvenčním řetězci nemá, tam je cesta podstatně delší. U nás je výhodou, že když si něco přijdete koupit na stánek, je tam mnohdy přítomen přímo výrobce a vy mu můžete říct "máte ten sýr moc slaný, uberte soli" a on vám ho zítra přiveze nepřesolený. Kdežto když to řeknete prodavačce v samoobsluze, jen pokrčí rameny. I kdyby nakrásně chtěla výrobci tuto zprávu doručit, budete čekat minimáln ě tři měsíce, pokud se to k němu vůbec dostane.

OTÁZKA: Výrobky tedy posuzujete způsobem chutná - nechutná?

To ne. Nevnímejte tuto ochutnávku jako degustaci vína. Považujeme to ale za tu základní a nejlepší možnost, jak výrobek vyzkoušet. Je to jako u umění: obraz se vám buď líbí, nebo nelíbí, jídlo vám buď chutná, nebo nechutná. 99 % zákazníků nezkoumá složení potraviny a ani nemá možnost se s ním seznámit. Nikdo si rozbor nevyžádává, a to ani v řetězcích. To znamená, že i chuť je důležitá věc, a naší povinností je pochopitelně sledovat pro zákazníka kvalitu výrobku. Tu nám prodejce deklaruje už písemným prohlášením. Dostali bychom se mimo rámec našich možností, kdybychom měli laboratorně sledovat obsah pesticidů atd. Na to nemáme peníze, čas ani vybavení. My se musíme spolehnout na určitou důvěru ve výrobce.

OTÁZKA: A co vnější kontroly od SZPI nebo Státní veterinární správy?

Kontroly od SZPI chodí permanentně, stejně jako do řetězců. Od té doby, co se farmářské trhy staly módou, chodí snad ještě o to více. Ale já jsem rád, protože jsou prodejci alespoň vycepovaní, nic si nedovolí. Mám rád státní kontroly, pokud to není nesmyslná šikana. Když stoupne teplota nad osm nebo deset stupňů, nemá tu prodejce masa nebo sýrů bez chlaďáku co dělat. Kvůli tomu jim samozřejmě i my šlapeme po krku.

OTÁZKA: Kdo na vašich tržištích prodává? Mají tu prostor i zahraniční výrobci?

Máme své stálice, štamgasty, kteří jsou natolik kvalitní, že je nemáme důvod měnit. Fluktuuje nám tak pětina prodejců. Převažují samozřejmě výrobky z Česka. Ale připouštíme, pokud jsou zahraniční výrobky zastoupeny maximálně deseti procenty. Pokud budete mít například 10 prodejců, maximálně jeden z nich může být ze zahraničí, a to za podmínek, že nabízí zboží vysoké kvality, dobré chuti a nemá obdobu na našem trhu. Třeba maďarskou klobásu v kvalitě, jakou prodává náš Maďar, v české obdobě nenajdete. Totéž chorvatská ryba. My moře nemáme, ale nevidím důvod, proč by si Češi nemohli obohatit jídelníček o mořskou rybu. Ať si spotřebitel vybere. Ale rozhodně nechceme, aby se sem z Chorvatska vozily sladkovodní ryby, které můžeme mít z Česka.

OTÁZKA: Jaké právní předpisy se na pořádání farmářských trhů vztahují?

Především musíme dodržovat tržní řád hlavního města Prahy a také náš vlastní tržní řád. Místo, kde se trh pořádá, v něm musí být zaneseno. Když chcete otevřít nový trh, není to jednoduché, protože rada města se pro toto schvalování schází jen dvakrát ročně, letos dokonce jen jednou. Máme vlastní kodex, který musí dodržovat všichni, kdo se trhu účastní. Ať už organizátoři, prodejci nebo návštěvníci. A pochopitelně musíme dodržovat všechny hygienické, veterinární a jiné předpisy.

OTÁZKA: Na ceduli na tržišti ale píšete, že Kodex farmářských trhů je dobrovolný.

Ano, Kodex farmářských trhů je zatím dobrovolný. My jsme ho spoluvytvořili s Ministerstvem zemědělství, a proto jsme se k němu coby organizátoři přihlásili. Teď ale připravujeme vlastní certifikaci a kodex, který bude povinný. Způsob, jakým se budou certifikace udělovat, sdělíme odborné veřejnosti zhruba za měsíc, měsíc a půl (pozn. red.). V době uzávěrky tohoto čísla ještě není znám. Spotřebitelé certifikované obchodníky poznají nejen tak, že budou mít označení na svém stánku, ale budou muset nosit také placku s naším certifikátem. Pokud budete mít na trhu nějaký problém, budete se moci obrátit nejen na prodejce, ale i na organizátora. A my vám pak řekneme buď "nezlobte se, to je mimo rámec naší kompetence", nebo naopak "to je naše pochybení" a budeme to moci řešit.

OTÁZKA: V čem tedy bude nový kodex přísnější než ten stávající?

Vyšší přísnost je například v tom, že v něm bude zakotvena již zmiňovaná kvóta 10 % zahraničních výrobků nebo písemná záruka doložitelnosti původu výrobků, deklarace výrobku třeba i s jeho fotografií a spousta dalších znaků. Bude zhruba 6 stupňů, které prodejce bude povinen doložit ke své kartě, respektive spisu klienta. Také bude podmínkou, že prodejce bude muset mít písemné pověření od výrobce, že je oprávněn prodávat jeho výrobky. Není možné, aby někdo jen tak někde něco nakoupil a tady to prodával. Musí mít potvrzení, že o něm výrobce ví, a že ho poučil o složení a kvalitě svých výrobků, aby tyto informace mohl předat i spotřebiteli. Chceme, aby cesta mezi výrobcem, prodejcem a spotřebitelem byla korektní a transparentní.

OTÁZKA: Koho bude Asociace farmářských tržišť sdružovat?

Zatím víme, že nás na počátku bude zhruba deset z celé České republiky. Postupně se budou moci přidávat další, kteří se přihlásí k našemu kodexu i k celé myšlence. Je třeba říct, že to nemusí být jen organizátoři farmářských trhů nebo tržišť. Může to být i jakákoliv jiná organizace, sdružení, asociace, nebo svaz, které se přihlásí k naší myšlence. Bude se ale řadit do nevýkonné složky. Výkonná složka jsou ti, kdo trhy pořádají, nevýkonná např. Svaz ekologického zemědělství, kdyby chtěl být členem. Sice nepořádá žádné trhy, ale má co říci do chodu asociace, může přispět svými postřehy a zkušenostmi. Chceme, aby asociace byla hodně otevřená a svobodná. Ne ve smyslu dodržování předpisů, to právě naopak, ale svobodná ve smyslu přístupu ke všem ostatním subjektům.

OTÁZKA: Co bude náplní činnosti asociace kromě zmíněných kontrol?

Je toho ještě dost k diskusi. Především chceme hájit práva existence fenoménu farmářských tržišť. Dnes už jsou v České republice významnou alternativní formou odbytu výrobků. Vedle toho chceme hájit jednotlivé členy, pokud by naráželi na nesoulad v komunikaci zejména se státní správou a místní samosprávou, kdyby se na nich někdo dopouštěl nějaké šikany nebo by jim bránil v rozvoji a uplatnění. To se bohužel občas stává. Chtěli bychom spolupracovat s nějakou advokátní kanceláří nebo právní poradnou, která by nám tento servis poskytovala a hájila by zájmy členů asociace. Není to jen o tom provozovat trh, zvát si na něj farmáře a vybírat od nich nějaké poplatky. Je také třeba šířit osvětu, pořádat slavnosti, mít edukativní část činnosti. V první polovině května budeme za generálního partnerství Vinařského fondu pořádat festival "Růžový máj" zaměřený na růžová vína. Pak děláme ještě 8. a 9. června festival malých českých pivovarů na Parukářce, kde bude asi 50 minipivovarů .

OTÁZKA: Jak je to s farmářskými trhy v zahraničí?

V současnosti se snažíme navázat kontakt se švýcarskou asociací, která sídlí v Bernu a zastřešuje několik tržišť v Bernu a okolí. Chceme si vyměnit zkušenosti, vzájemně se navštívit, inspirovat se, získat praktickou zkušenost s tím, jak to dělají oni a naopak jim předat tu naši. U nás na návštěvě bylo už také osm farmářů z Kampánie, úrodné oblasti v jižní Itálii. Čtyři dny je hostila městská část Praha 3. Nyní k nim výměnou jedeme zase my. Cílem je, že by k nám v létě přijeli farmáři z Itálie ukázat své výrobky, a my bychom tam zase přivezli české farmáře, aby ukázali Italům, jak to dělají oni. Vyměnili by si zkušenosti, byl by to zajímavý workshop, takové vzájemné přátelství mezi zemědělskými oblastmi dvou zemí. I to je náplň činnosti naší asociace. Měla by vyhledávat možnosti a příležitosti, jak vlastním zemědělcům rozšířit obzory.

OTÁZKA: V rámci EU podobná výměna nefunguje?

Přiznám se, že o tom nic nevím. Unie dělá leccos, miliardy eur létají vzduchem. Kdyby tohle někdo zastřešil, byl by to úžasný projekt. Podobně jako existují výměnné pobyty pro studenty v rámci programu Erasmus, mohlo by něco takového vzniknout i pro zemědělce.


Jiří Sedláček

je předsedou sdružení Archetyp, které se od roku 2006 zabývá zdravou výživou a alternativním zemědělstvím. V roce 2007 vypracovali studii a vytipovali 26 míst, kde by v Praze mohla farmářská tržiště vzniknout. Mnohá dnes skutečně fungují, včetně náměstí Jiřího z Poděbrad a Náplavky, které Archetyp přímo provozuje.


JIŘÍ SEDLÁČEK:
"Chceme hájit fenomén farmářských tržišť a také jednotlivé členy nové asociace."

ZDROJ: REGAL


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist