Česká jaderná brzda
Atomový pohon si dokážeme představit. Teď začínáme tušit, co to je jaderná brzda. Nejdříve jsme měli Kocourkův plán na osmnáct nových jaderných elektráren; byl po zásluze odkloněn do zapomnění. A nyní jsou na řadě už i pochybnosti o dostavbě Temelína.
Problém je v tom, že nikdo neví, co bude za patnáct let, kdy mají nové temelínské bloky stát. Jak se bude vyvíjet spotřeba energie? Jaké budou ceny? Jak do té doby zlevní alternativní zdroje a plynové elektrárny? Jak bude vypadat přístup k jádru v Evropské unii? Nepřevládne německo-rakousko-italské antijaderné třeštění? A dál: Bude Temelín opravdu stát oněch 200 miliard, nebo jako obvykle dvojnásobek? A neprotáhne se stavba třeba o pět let, jak jsme to u prvních bloků zažili? Proměnných je tolik, že pokus o relevantní výpočet za pomoci nejnovějších matematických modelů má stejnou hodnotu jako kondiciogram z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje.
V jednom mají zastánci jádra pravdu. Ideologické obavy z jaderné energie jsou liché, je to ve skutečnosti, měřeno počtem obětí a poškození zdraví, (s výjimkou alternativních zdrojů) nejbezpečnější zdroj energie. Je též lidštější než většina zdrojů. Neničí krajinu tolik jako těžba uhlí či ropy, nevyhání z domovů lidi jako doly na Mostecku či přehrady v Číně, nezhoršuje ovzduší. A nakonec - neprodukuje emise CO2, tedy neohrožuje planetární ekosystém.
Nemůžeme říci, že je lepší Temelín nestavět, i když zlevnění elektřiny pro firmy nebo domácnosti určitě nepřinese. Temelín se docela dobře může ČEZ - a tedy státu jako hlavnímu akcionáři - vyplatit. Rizika jsou ale obrovská a nelze vyloučit ekonomický průšvih s brizancí řetězové reakce. Jde o to, jestli dát přednost risku, nebo předběžné ekonomické opatrnosti. Ten, kdo rozhoduje, bude potřebovat srdce jako kníže Rohan.
AUTOR: Petr Honzejk
AUTOR-WEB: www.ihned.cz