Bioplynové stanice se bez kukuřice neobejdou
4. listopadu se v plně zaplněném sále ve Větrném Jeníkově konal odborný seminář o kukuřici a bioplynu pořádaný MZLU Brno, JČU České Budějovice a firmou KWS. Prakticky všichni přednášející se shodli, že zemědělské bioplynové stanice se bez kukuřice neobejdou. Firma KWS šlechtí úspěšně speciální hybridy pro bioplyn jako jediná firma na světě.
V úvodu vystoupil rektor MZLU Brno Prof. Hlušek. Pokusil se shrnout tíživou situaci v zemědělství. Přečetl i několik úryvků z novinových článků posledního týdne. Řada novinářů v nich odsoudila zemědělce, že si neváží mléka od krav, když je vylévali na protest proti nízkým nákupním cenám mléka v Evropě. Zabrousil i v jednom článku na názor, že proč vlastně zemědělci mléko se ztrátou vyrábějí, že je lepší ho dovézt a pole zatravnit a udržovat ho třeba pro "rekreační" jízdy na čtyřkolkách? V této souvislosti vyzvedl snahu progresivních podniků s tímto stavem bojovat třeba i formou výstavby a provozování bioplynových stanic, kde je ekonomický výtěžek garantován danou výkupní cenou 1 kWh od regulačního úřadu. Tímto se stávají dobře provozované bioplynové stanice i pilířem pro přežití firmy, pokud např. mléko je po několik měsíců či let ztrátové.
Dále Prof. Groda z téže univerzity přiblížil účastníkům ekonomiku u vybraných tří bioplynek v ČR. Dále shrnul nové rakouské poznatky z biplynek. Rovněž zdůraznil, že od roku 2009 se díky Zákonu o obnovitelných zdrojích v ČR, který mimo jiné garantuje minimální cenu 1 kWh z obnovitelných zdrojů, se "raketově" zvýšil počet zemědělských bioplynek na 22. Pouze během roku 2010 by měl vzrůst na 60. V té souvislosti Dr. Prokeš, jednatel KWS Osiva, uvedl úvahu, že z pohledu "volné" půdy by počet bioplynek mohl během několika let stoupnout na 500 ks při průměrném výkonu 500 kW/stanici.
Jednou z nejzajímavějších příspěvků bylo vystoupení Dr. Andrease von Felde, vedoucího výzkumu energetických plodin v centru KWS v Einbecku. Kromě popisu a shrnutí jednotlivých energetických plodin se zaměřil zvláště na kukuřici, neboť právě ta je nejlepších a nejekonomičtějším substrátem v současnosti. Proto firma KWS se od roku 2002 intenzívně zabývá i šlechtěním kukuřice na bioplyn. Hlavní rozdíl hybridu pro bioplyn oproti kukuřici pro skot je větší podíl stonků a listů a naopak nižší podíl zrna či škrobu (viz. Tabulka).
Hybrid | Užití | Podíl jednotlivých částí kukuřice na výnose v % | |||
---|---|---|---|---|---|
zrno | listy | vřeteno | stonek | ||
Gavott | Siláž dojnice FAO 270 |
50 | 10 | 13 | 26 |
Mikado | Siláž bioplyn FAO 300 |
35 | 16 | 16 | 32 |
Doge | Siláž bioplyn FAO 700 Itálie |
23 | 20 | 17 | 39 |
Důvodem je fakt, že se ze zrna vyprodukuje zhruba o 20% méně bioplynu než ze zelených částí rostliny. Na druhou stranu určitý podíl zrna či škrobu na výnose hmoty je potřebný i z důvodu, aby při požadované sušině hmoty 30-33% při silážování netekly silážní šťávy. To je o to důležitější, že při sklizni na bioplyn se zkracuje řezanka na 3-8 mm, ale současně musí být rostlina zelená, aby byla "stravitelná" co největším výtěžkem bioplynu. Dále uvedl zajímavá fakta. V SRN je pěstováno cca 300 000 ha kukuřice na bioplyn a podíl hybridů KWS je okolo 50%. Dále rovněž uvedl jednoduchý propočet, kdy při výnosu 20 tun sušiny (60 t hmoty/ha) u speciálního hybridu KWS Atletico je výtěžek v přepočtu 20 000 kWh na 1 ha, což odpovídá hrubým tržbám přes 80 000 Kč /ha! Vysokou kvalitu hybridu Atletico na bioplyn doplnil i doc. Diviš z pokusů z JČU v Českých Budějovicích, kdy hybrid Atletico vyprodukoval o zhruba 20% více bioplynu než konkurenční hybridy určená na siláž skotu.
Andreas von Felde rovněž představil cíle šlechtění energetických kukuřic KWS. V současné době mají vyšlechtěno kolem 20 speciálních hybridů. Jejich výnosový potenciál se v provozu dle podmínek pohybuje na úrovni 20-22 t sušiny /ha. Za 5-10 let by měly šlechtitelské brány opustit hybridy s provozním potenciálem 25-30 t sušiny/ha. Současně se zaměřují na větší stabilizaci výnosů v sušších podmínkách.
Další velice zájímavou a praktickou přednáškou bylo vystoupení doc. Lošáka z MZLU Brno na téma: Vlastnosti a využití digestátu z bioplynových stanic. Přítomní dostali velice podrobný a praktický návod jak postupovat při rozborování digestátu a vedení evidence z pohledu správné zemědělské praxe včetně posledních aktualizací. O tomto tématu blíže v následujících článcích.
Na závěr odborného semináře shrnula ing. Románková přehled a výsledky hybridů KWS ověřených a vyšlechtěných na bioplyn. Z těch hlavních jmenujme: Atletico (FAO 280), KWS 5133 Eco (FAO 250), Cingaro (FAO 230), Touran (FAO 260), KWS1393 (FAO 390), Kovadis (FAO 410).
Zdroj: www.zea.cz