Vize automobilismu nenaznačují revoluci

Vývoj pohonných jednotek se do roku 2030 zaměří hlavně na efektivnější spalovací motory, které budou mít za následek snížení závislosti na fosilních palivech, což potvrzuje i průzkum KPMG mezi hlavními představiteli firem automobilového průmyslu.

Vizi budoucího vývoje automobilů pod názvem "Strategická výzkumná agenda" vypracoval a prezentoval odborný tým sestavený Technologickou platformou "Vozidla pro udržitelnou mobilitu" (TP VUM), která v Česku působí od roku 2009 a sdružuje subjekty Škoda Auto, ČVUT, Auto SAP, Iveco Czech Republic, Brisk Tábor, Hella Autotechnik, Ricardo Prague a Visteon-Autopal Services.

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA "VOZIDLA PRO UDRŽITELNOU MOBILITU"

Klíčovým úkolem Technologické platformy je zpracovávat a průběžně aktualizovat strategické studie, které budou objektivizovat pohledy na inovační trendy a zlepší možnost jednotlivých členů platformy učinit správná strategická rozhodnutí. Změny, kterými prochází automobilový průmysl, si vyžádají neuvěřitelné investice do výzkumu a vývoje, nákupu nových technologií a vytvoření nových kooperačních a obchodních vztahů. To vše musí být uděláno kompetentně a na základě spolehlivých informací. Chyba ve volbě strategie může mít pro obchodní společnosti až fatální důsledky. Provádění kvalifikované predikce inovačních směrů musí být založeno na obrovském množství průběžně sbíraných a vyhodnocovaných informací, které mohou zvládat nadnárodní koncerny, ale ne většina menších výrobců a hlavně dodavatelů, kteří dnes tvoří většinu členů Sdružení automobilového průmyslu a jsou životně závislí na leckdy tendenčních rozhodnutích svých odběratelů. Jde tedy o mimořádnou motivaci sdružit síly pod niků, závislých na výzkumu, vývoji a inovacích, a vytvořit si společně podmínky pro úspěšné strategické rozhodování.

"Automobilový průmysl je jedním z klíčových odvětví domácí ekonomiky - vytváří pětinu průmyslové výroby a exportu ČR. Česko dnes vyrábí více než 1 mil. aut ročně a naši dodavatelé patří k vysoce respektovaným globálním hráčům. Pro udržení budoucí konkurenceschopnosti českého automobilového průmyslu jako celku jsme se proto rozhodli zpracovat vlastní vizi a určit konkrétní oblasti, na něž by se měl náš autoprůmysl v následujících letech soustředit," řekl prezident AutoSAP Martin Jahn.

S tímto záměrem předložil AutoSAP v roce 2009 na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR projekt s názvem Technologická platforma "Vozidla pro udržitelnou mobilitu", který byl následně schválen. Projekt je realizován v rámci operačního programu Podnikání a inovace s podporou EU a na jeho financováním se podílí i AutoSAP. Vedoucím projektu je Ing. Vladimír Volák (Ricardo Prague) a odborným garantem prof. Jan Macek (ČVUT Praha). Do prací na projektu jsou prostřednictvím 8 pracovních týmů zapojeni nejlepší experti na jednotlivé oblasti vývoje automobilů, jejich skupin a dílů - hnací jednotka a paliva (prof. J. Macek), bezpečnost (Ing. J. Vodstrčil), podvozkové systémy (Ing. V. Volák), elektrická a elektronická výbava vozů (Ing. K. Bill, Ing. O. Rybnikář), kontrolní a informační systémy vozidla (Doc. J. Machan), mobilita a infrastruktura (Ing. J. Vodstrčil), virtuální vývoj (Doc. J. Machan) a zpracování materiálu, výrobní procesy (L. Vopravil).

"Prioritou je zvýšení účinnosti spalovacích motorů, v delším horizontu se zaměříme na syntetické pohonné látky založené na biopalivech a odpadu," říká prof. Jan Macek, odborný garant projektu. Zvládnutí těchto inovací je podle Macka nutnou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti tuzemského automobilového průmyslu, který je v Česku silně zaměřený na export.

Díky inovacím by se měly výrazně snižovat následky dopravních nehod jak v oblasti zdraví, tak v oblasti materiálních škod. Podle Jan Vodstrčila ze společnosti Iveco Czech Republic je až 71 % nehod způsobeno špatným odhadem řidiče, nebo jeho nepozorností. Počet dopravních nehod do budoucna sníží podpůrné programy, které jsou schopné číst dopravní značky, brzdit v krizových situacích nebo automaticky zaparkovat. Všechny tyto systémy v současnosti už existují a postupně se dostávají do sériové výroby.

Jedním ze zásadních cílů je výrazné snižování emisí skleníkových plynů. Dnes průměrný osobní automobil do ovzduší vypustí zhruba 200 g CO2 na 1 km provozu. Podle návrhů evropské technologické platformy by se úroveň vypouštěného oxidu uhličitého měla do roku 2015 snížit na 120 g a do roku 2030 na 90 g.

"Zachovat stávající pozici automobilového průmyslu v ČR se nám podaří jen tehdy, pokud udržíme krok se světovým výzkumem a vývojem, promítnutým následně do realizace inovací. Tým vedený Ing. Volákem a Prof. Mackem odvedl dobrou práci, ale to hlavní - realizace výsledků budoucího výzkumu a vývoje - nás teprve čeká," řekl Martin Jahn.

Projekt Technologické platformy bude pokračovat vypracováním "Implementačního akčního plánu" s konkrétními úkoly pro automobilový výzkum a vývoj v České republice a celý projekt skončí v roce 2013. Výsledky projektu TP VUM budou primárně aplikovat a využívat firmy automobilového průmyslu, ale zhodnocení nashromážděných informací bude sloužit i dalším odvětvím národního hospodářství a také státní správě.

PRŮZKUM KPMG POTVRZUJE NUTNOST ZMĚN V AUTOPRŮMYSLU

Téměř polovina představitelů automobilek oslovených v průzkumu KPMG pokládá za svou prioritu oblast zvyšování účinnosti motorů, a tím snižování nákladů. "To, že se firmy soustředí na efektivitu nákladů, rozhodně není žádným překvapením," řekl Jan Linhart ze společnosti KPMG ČR.

S vývojovým trendem zvyšování účinnosti motorů koresponduje i skepse v souvislosti s vývojem alternativních pohonů. 76 % respondentů průzkumu se domnívá, že se elektromotory hlavním náhražkou benzínu a nafty v nejbližší budoucnosti nestanou. "Největšími brzdami dalšího rozvoje elektromobilů nadále zůstávají zejména cena, nedostatečná kapacita baterií a omezená infrastruktura pro jejich dobíjení," říká Jan Linhart.

Změnit by se ale měla organizace automobilového průmyslu. Respondenti průzkumu KPMG předpokládají, že v tomto odvětví vznikne zcela nový obchodní model, jenž bude zahrnovat nejrůznější seskupení výrobců, konstruktérů a designérů, čímž nejspíš dojde k zásadní změně role, kterou v současnosti zastávají tradiční výrobci automobilů. Tento model však nebude omezen pouze na firmy působící v oblasti výroby a prodeje samotných automobilů, jeho nezbytnou součástí totiž budou i poskytovatelé služeb - od finančních institucí, přes servisní společnosti až po poskytovatele infrastruktury.

Podle předpovědi respondentů průzkumu v budoucnu budou muset výrobci automobilů přizpůsobit své produkty dopravnímu plánování a zcela novým potřebám moderního města. Zatímco v minulosti se plánování obcí a měst do značné míry přizpůsobovalo automobilům, nyní se začíná prosazovat zcela opačný trend - rozšiřují se tzv. nízkoemisní zóny, významně klesá počet parkovacích míst, přibývá čtvrtí a ulic, kam je automobilům vjezd zcela zakázán. Podle drtivé většiny respondentů všechny uvedené faktory povedou k tomu, že městské plánování a nové urbanistické trendy budou do značné míry ovlivňovat konstrukci i design automobilů budoucnosti.

"Pro řadu pozorovatelů může být překvapením, že pouze 27 % vedoucích pracovníků automobilového průmyslu uvádí jako svou prioritu expanzi na nové trhy Dálného východu, zejména pak Číny," komentuje výsledky průzkumu Jan Linhart. Podle většiny respondentů (63 %) totiž bude čínský automobilový trh v nejbližších letech již zcela přesycen. "To je do určité míry pravda. Přesycení trhu je ale takřka celosvětovým problémem. Čínu by proto automobilky neměly přehlížet, stále se totiž jedná o trh s nezanedbatelnou poptávkou po nových automobilech. Pouze neporoste tak rychle jako doposud a rozhodně už neplatí klišé předchozích let, že jakákoliv výrobní kapacita má v Číně předem zajištěný odbyt," konstatoval Jan Linhart.