Čtvrtek, 28. března 2024

Daňové a účetní aspekty provozování skládek odpadů

Pro účetní postupy ve vztahu ke zřízení a provozování skládky odpadů včetně otázky účetního či daňového odepisování zatím neexistuje zákonem stanovený postup...

Daňové a účetní aspekty provozování skládek odpadů

I v oblasti veřejné správy stále více přibývá subjektů, u nichž vedlejším efektem jejich ekonomických aktivit je produkce různých druhů odpadů. Proto jsou povinny zřizovat, provozovat a následně i rekultivovat skládky odpadů, a to v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o odpadech. Tato povinnost ovšem v praxi často vyvolává pochybnosti o tom, jak provoz skládek odpadů správně zohlednit z účetního a daňového hlediska.

Protože pro účetní postupy ve vztahu ke zřízení a provozování skládky odpadů včetně otázky účetního či daňového odepisování zatím neexistuje zákonem stanovený postup nebo ustálený odborný názor, dovolujeme si uvést základní aspekty této problematiky, které jsou obecně využívány českými účetními jednotkami účtujícími v souladu s Českými i Mezinárodními účetními standardy (ČÚS/IAS.)

Pro účetní evidenci skládek odpadů se v zahraničí s oblibou používá tzv. Model Full Cost Accounting (FCA), který představuje metodický přístup pro identifikaci, sumarizaci a reporting skutečně vynaložených nákladů vybrané společnosti, zabývající se odpadovým hospodářstvím.

V souladu s modelem FCA se domníváme, že pro účely účtování i daňových aspektů provozu skládek odpadů by jejich provozovatelé měli věnovat zvýšenou pozornost následujícím okruhům této problematiky:

uplatňování vstupní ceny skládky odpadů do nákladů společnosti ve formě účetních/daňových odpisů a stanovení výše této vstupní ceny;

účetním aspektům provozních nákladů vzniklých při provozu skládky;

aspektům rekultivace prostoru skládky odpadů a tvorbě souvisejících rezerv.

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ODEPISOVÁNÍ SKLÁDEK ODPADŮ

V souladu s převažujícími odbornými názory lze konstatovat, že z hlediska stavebního charakteru by pro účetní a daňové účely měla být skládka odpadů považována za stavbu dočasného charakteru, a tím i za kategorii dlouhodobého hmotného majetku.

V rámci vstupní ceny tohoto majetku pro účely jeho zařazení jako kategorie majetku i jeho odepisování by tak obecně měly být zohledněny veškeré investiční náklady vynaložené na pořízení skládky odpadů, tj. na její výstavbu. Tyto investiční náklady jsou reprezentovány zejména náklady na přípravu areálu skládky (projekt skládky, geologický průzkum, zemní a inženýrské práce, správa stavebních/konstrukčních prací, dále náklady na stavbu například těsnicí hráze, odvodňovací systém, náklady na správní poplatky a případné právní poradenství a rovněž náklady na samotné zahájení provozu skládky).

Domníváme se, že účetní jednotky by této problematice měly věnovat zvýšenou pozornost a důsledně sledovat výši investičních nákladů i moment zahájení provozu skládky pro účely její aktivace jako hmotného majetku, a to proto, že v mnoha případech podnikatelské subjekty tuto stránku problematiky opomíjejí, a o skládkách odpadů tak vůbec jako o položkách majetku neúčtují.

Problematika účetního odepisování skládek odpadů je v praxi českých účetních jednotek účtujících podle ČÚS obvykle založena na objemové kapacitě předmětné skládky odpadu (tj. podle kapacitních možností jednotlivých kazet skládky - etap, obvykle vyjádřených v tunách předpokládaného množství odpadu). Ve vybraných případech jsou účetní odpisy skládky na měsíční bázi revidovány podle skutečného objemu navezeného odpadu a jejich hodnota je následně upravena. V souladu s modelem FCA by účetní odpisy dané skládky měly být účetní jednotkou nastaveny tak, aby dané hmotné aktivum bylo zcela účetně odepsáno, když jsou úložné kapacity předmětné skládky zcela vyčerpány a skládka přestává >>aktivně<< fungovat.

Daňové odepisování skládek by však mělo mít odlišný režim, než jaký je stanoven pro účetní odepisování, a mělo by proto být podle našeho názoru prováděno formou časových odpisů.

BĚŽNÉ PROVOZNÍ NÁKLADY VZNIKLÉ PROVOZEM SKLÁDKY

Model FCA i praxe mnoha českých účetních jednotek bývají zajedno v tom, že běžné provozní náklady související s provozem skládky odpadů (tj. zejména mzdy a benefity zaměstnanců, údržba objektu skládky a jeho správa, pojištění, administrativa, spotřeba pohonných hmot apod.) by se měly průběžně projevovat přímo v nákladech účetní jednotky ve své časové a věcné souvislosti. Takové náklady by pak neměly standardně vstupovat do vstupní ceny skládky odpadu jako hmotného majetku.

TVORBA REZERVY NA REKULTIVACI PROSTORU SKLÁDKY

Podnikatelské i veřejnoprávní subjekty realizující skládky odpadů jsou mimo jiné v souladu s příslušnými zákony povinny v rámci provozu skládek technicky i biologicky rekultivovat území jejich lokace. Taková rekultivace a tvorba finanční rezervy bývá opět spojena s otázkami týkajícími se volby jejich účetního zachycení a posouzení souvisejících daňových aspektů.

Náklady účetních jednotek vynaložené například na biologickou rekultivaci (následující po rekultivaci technické) by proto měly být obecně přímo zachycovány na příslušných výsledkových účtech a považovány za daňově uznatelný náklad.

Samotné účetní zachycení technické rekultivace skládky odpadů je však odlišné (kupříkladu úprava krajiny těžkými mechanismy pro výstavbu přístupových komunikací) a bývá ovlivněno i faktem, zda se technická rekultivace provádí v souvislosti s pracemi, které jsou financovány vázanými prostředky rezervy. Daňová legislativa totiž vyžaduje, aby se na zvláštní vázaný účet se souhlasem příslušného správního orgánu (krajského úřadu) ukládaly peněžní prostředky, jejichž měsíční výše odpovídá součinu množství uloženého odpadu za měsíc a platné sazby za jednu tunu uloženého odpadu podle zákona o odpadech: Taková tvorba rezervy bývá považována za daňovou.

Technická rekultivace se pak v souladu s účetní vyhláškou považuje za stavbu, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Z pohledu daňových zákonů bývá technická rekultivace chápána jako >>jiný majetek<<, který se specificky daňově odepisuje.

V souladu s výše uvedeným se proto domníváme, že subjekty, které zřizují, provozují a následně i rekultivují skládky odpadů, a to v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o odpadech, by měly dbát zvýšené pozornosti při posuzování daňových aspektů svého jednání a pečlivě vážit způsob souvisejícího účetního zachycení.

TOMÁŠ BRABENEC
LENKA FALEŠNÍKOVÁ
Appraisal services - Znalecký ústav, s. r. o.

Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů