Hliníkárna u Mostu může zosminásobit výrobu, rozhodl kraj

Jedna ze dvou hliníkáren u Havraně na Mostecku může zvýšit výrobu až na osminásobek současného stavu. Souhlas se záměrem vyslovil ve středu krajský úřad, podle nějž rozšíření výroby nezpůsobí zvýšení emisí nad povolený limit. ČTK to zjistila ze systému ekologického dopadu staveb EIA. Stavbu průmyslové zóny, v níž hliníkárna funguje, provázely v poslední dekádě značné spory s ekology kvůli půdě i emisím.

V průmyslové zóně u Havraně nyní fungují dvě příbuzné firmy, původní Nemak a jeho společná firma s DaimlerChryslerem nazvaná Starcam. Nemak podle údajů z roku 2009 zaměstnával asi 400 lidí, Starcam stovku. Rozšíření produkce se týká zejména Starcamu vyrábějícího mimo jiné hliníkové hlavy automobilových motorů.

Starcam chce výrobu výrazně zvednout, aby zaměstnával zhruba 500 lidí. O potřebné povolení požádal v říjnu krajský úřad. Místo současných dvou malých tavicích pecí má fungovat pecí sedm, které budou mít asi osminásobný výkon, místo 0,76 tuny za hodinu mají vyrábět až šest tun. Celkový výkon tavicích pecí se i po započtení samotného Nemaku zhruba zdvojnásobí. Ze dvou na pět stoupne počet licích linek Starcamu a rozšíří se i další provozy.

Krajský úřad nestanovil příliš podmínek, nové pece musí v podstatě jen dodržovat platnou legislativu. Starcam ani Nemak navenek příliš nekomunikují, aktuálnost plánů ale ČTK v říjnu potvrdil mimo záznam i zdroj blízký Starcamu.

Vznik hliníkáren byl v letech 2001 až 2006 velkým politickým tématem; ve hře bylo přes 1300 pracovních míst a ekonomické zájmy. Proti výstavbě bojovali ekologové, kterým kromě emisí vadilo i znehodnocení jedné z nejkvalitnějších zemědělských půd. Symbolem tehdejších sporů se stala rodina místního sedláka Jana Rajtera. Závod Nemaku za 1,5 miliardy korun zahájil provoz na podzim 2003, Starcam se do areálu přistěhoval v roce 2006. Celkové investice do areálu měly dosáhnout až osmi miliard korun, město do průmyslové zóny investovalo asi 380 milionů.