Každému jeho bedýnku

Stále více českých spotřebitelů je nespokojeno s běžnou nabídkou ovoce a zeleniny. Produkty >>bez chemie<< a navíc od lokálních farmářů si dosud obstarávali především ve specializovaných bio prodejnách. Jako lavina se ale v poslední době šíří nový trend - >>bedýnkaření<<.

Pod tímto označením se skrývá několik způsobů získávání produktů přímo od vybraného zemědělce. Ten do >>bedýnek<< či krabic vkládá výběr z právě dozrávající produkce a v předem stanovených časových intervalech je rozesílá svým zákazníkům. Mohou si je nechat dodat přímo domů, koupit od prostředníka nebo spolu s dalšími lidmi založit družstvo, které odběr organizuje samo. V červenci vznikl web Bedýnky.cz, na němž si zájemci o bedýnkaření vyměňují kontakty a který je jakousi platformou pro vznik nových družstev.

>>Ještě před spuštěním veřejného webu jsme evidovali kolem 1500 zájemců o bedýnkaření a jen za první týden provozu se registrovaly desítky nových bedýnkářů,<< říká Martin Švihla, který webové stránky založil.

Nejrozšířenějším způsobem odběru jsou >>bedýnková družstva<<, která mají mnoho podob. >>V současnosti vím o 50 družstvech různého typu a velikosti a další postupně vznikají,<< tvrdí Švihla.

Jan Valeška, šéf organizace Pro-Bio liga, si ale myslí, že jich je ve skutečnosti mnohonásobně víc. >>Jde zřejmě o stovky,<< soudí.

Z podpory farmáře nic nekouká

>>Bedýnková družstva<< nejsou českým vynálezem. V zahraničí fungují už od 80. let, kdy se lidé začali zajímat o ekologické zemědělství. Komunity spotřebitelů tímto způsobem začaly podporovat malé farmáře, kteří pěstují ovoce a zeleninu v bio kvalitě, a zároveň tak mají přístup k čerstvé a zdravé zelenině.

Členové družstva obvykle ještě před začátkem sezony zaplatí předem určitou částku, kterou si předplatí jeho produkci. Jde o podobně nejistou investici jako třeba na burze. Klienti totiž spolu s farmářem sdílejí riziko neúrody způsobené třeba přírodní pohromou, v opačném případě pak mají podíl na vyšších výnosech. Tento model je navíc založen na dobrovolnosti a aktivitě spotřebitelů, kteří jsou ochotni v případě potřeby na farmách i pracovat.

Jiným - v zahraničí méně častým - typem družstev jsou ta, jejichž prioritou je dostupnost čerstvých bio produktů, nikoli podpora zemědělců. Zcela extrémním příkladem je pak dánská firma Aarstiderne, která každý týden rozváží po Dánsku a části Švédska více než 100 tisíc bedýnek bio potravin.

V Česku je zatím populární spíše druhý způsob. >>Zájem tu roste o faremní produkci, nikoli o podporu farmáře. Kromě kvalitní zeleniny a pomoci krajině z družstevnictví nic nekouká. U nás spotřebitele většinou zajímá jenom to, zda nestojí o dvacet korun víc než v jiném systému,<< posteskl si Jan Valeška. Účast českých spotřebitelů v jejich družstvech tak často končí tím, že zaplatí 200 až 250 korun za obdrženou bedýnku.

Jedno družstvo právě nyní vzniká kolem Ekofarmy Pospíšilových ve Velké Zhoři na Vysočině. >>Chceme navázat na původní bedýnkové komunity. Pracovní síla nám chybí a lidé si u nás svou prací mohou odpracovat své bedýnky,<< říká Jan Šmarda, spolumajitel této farmy. Kvalitní ovoce a zelenina tak bude dostupná lidem, kteří si nákup bio produktů jinak nemohou dovolit. >>Je něco jiného, když dostanete každý týden bedýnku v obchodě, nebo když se podílíte na jejím zrodu,<< myslí si Šmarda.

Francouzská inspirace

V Česku se zatím objevila pouhá dvě družstva, kde členové sdílejí rizika se svým farmářem, a mohou tak zabránit jeho krachu, ke kterému by došlo třeba vlivem přírodních katastrof.

V zahraničí úspěšná myšlenka se u nás stala známou na podzim roku 2008. Francouzská společnost Urgenci, jež systém AMAP (Associations pour le maintien d'une agriculture paysanne) šíří do celého světa, ho představila farmářům i spotřebitelům.

>>Na základě toho jsme zřídili první skupinu kolem farmy Karla Tachecího v Budyni nad Ohří. Na základě druhé francouzské návštěvy jsme pak pomáhali zakládat skupinu kolem farmy Dvůr Vyšínek,<< popisuje šéf organizace Pro-Bio liga Valeška. Obě družstva mají dohromady 55 členů a před propuknutím sezony každý z nich farmářům posílá asi 4000 korun. Farmáři jsou prý spokojeni, přestože i je museli lidé z Pro-Bio ligy přesvědčit.

>>Hospodáři se obávají nechat si zaplatit něco, co by zákazníkům třeba nedovezli. Bojí se vzít si peníze dopředu a nevěří, že by to lidem nevadilo. Ale doufám, že se to brzy změní,<< dodává Valeška.

AUTOR: Pavla Kreuzigerová