www.EnviWeb.cz


Ostravě hrozí osud Detroitu, situace nesmí bouchnout

Energie
07.08.2013  |  zdroj: HN  |  165× přečteno   zpět na článek

Ostravě hrozí osud Detroitu, situace nesmí bouchnout

Průmysl trpí vysokými poplatky za zelenou energii a stát mu musí vyjít naproti, říká HN ve svém prvním velkém rozhovoru od nástupu do funkce nový ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala. Sám má z oblasti bohaté zkušenosti. Čtrnáct let šéfoval Třineckým železárnám, jediné hutnické firmě, která v České republice v poslední době prosperuje. Obavy z toho, že bude příliš pomáhat těžkému průmyslu, odmítá. "Nesmysl, nikomu nadržovat nebudu," říká.

OTÁZKA: HN: Místo Prahy se poslední dobou vyskytujete spíše v Ostravě. Je situace ve vašem domovském regionu skutečně tak vážná, abyste odtud úřadoval?

Ostravsko jde ve stopách Detroitu. To také byla průmyslová velmoc, a jak to tam dopadlo. Musíme to nějak řešit. Utváříme tak tým, abychom nedopustili to, co se stalo ve Spojených státech. Lidi na to na ministerstvu máme.

OTÁZKA: HN: Na záchranu situace chcete tedy použít lidi z ministerstva?

S tím slovem záchrana nerad operuji, bohužel je zde ale dost namístě. Naši lidé jsou často z tohoto regionu, ale mají znalosti i v otázce pražských a evropských záležitostí. Musíme hledat řešení na všech úrovních.

OTÁZKA: HN: Neplánujete na ministerstvu personální změny jako vaši kolegové ve vládě?

To je věc ostatních ministrů. Žádné změny na ministerstvu nechystám, kontinuita je důležitá. Vycházím z presumpce neviny. Ale stačí jeden podraz a ke změnám dojde.

OTÁZKA: HN: Budete i dál pracovat spíše v Ostravě?

Rozhodně budu sídlit v Praze. Jen zde momentálně vybublala situace, kterou tu máme. Jde ale o přechodné období. Musím tomu věnovat pár hodin týdně, situace bohužel hoří a nesmí bouchnout. Za hodinu se například jedu podívat na důl Paskov z OKD.

OTÁZKA: HN: Co jsou příčiny lokální krize?

Příčiny jsou známé. Je to vývoj celé ekonomiky a globální poptávky po oceli. Černé uhlí je předurčené pro výrobu koksu, ten pro výrobu surového železa a oceli. A tady se vyrábělo 10 milionů tun oceli, nyní se vyrábí méně než pět. A na hutě to samozřejmě dopadlo.

OTÁZKA: HN: Zmíněný Paskov je jeden z nejméně efektivních dolů a OKD se jej snaží prodat. Vyplatí se jej zachránit?

Pracuje tam 2500 lidí. Jestli o tom bude někdy do budoucna rozhodovat vláda nebo se k tomu bude vyjadřovat, musíme se tam podívat a prodiskutovat to. Sociální dopad by byl obrovský a státní rozpočet by to určitě zasáhlo. To musíme řešit na místě.

OTÁZKA: HN: Je možné, že by stát Paskov od OKD přebral?

Všechno je možné. Nebyla by to žádná světová rarita. Stát takto vystupuje poměrně často. Ale ještě musíme zanalyzovat, co a jak.

OTÁZKA: HN: Pracovní úřad v Ostravě se obává propouštění až 13 tisíc lidí. Je to reálné číslo?

Samozřejmě, a to je odhad jen pro letošní rok. V těch odhadech není započítaný celý řetězec podniků, které jsou na postižené firmy napojeny. Na každé hutnické místo připadají čtyři až šest jinde, na jedno v hornictví jsou to v tom řetězci další tři místa.To vše musíme zmapovat a přepočíst. Jedná se přeci o občany a státní bohatství, to uhlí je státní, to nikdo nekoupil. Koupil jen tu těžbu a vše, co s ní souvisí. Ideální by bylo, kdyby nynější vlastníci řekli: Vše do pěti let vyřešíme. Ale nepředbíhejme.

Energetická koncepce byla nastavena dobře

OTÁZKA: HN: Opusťme téma Ostravska. Jaké máte jako ministr priority?

To máme v našem vládním programu. Prioritou je udržet a posílit konkurenceschopnost naší ekonomiky. Musíme přitom využít to, co máme k dispozici - stávající průmysl a školství. A položit maximální důraz na

efektivní využívání všech možných operačních programů, které stát má. Důležité je maximální propojení praxe, průmyslu a vědy.

OTÁZKA: HN: Konkurenceschopnost je taková mantra posledních let. Podle firem ji sráží hlavně obnovitelné zdroje. Vláda před týdnem překvapivě rychle poslala novelu zákona o podporovaných zdrojích do sněmovny...

... a proč překvapivě? Ta urgentnost je pochopitelná, museli jsme to co nejdříve dostat do parlamentu. Na novele se pracuje již měsíce a do připomínkového řízení ji poslala v červnu předchozí vláda. Museli jsme jen s ministerstvem financí dopočítat finanční dopady.

OTÁZKA: HN: A ty vám sedí? Nebylo to přeci jen unáhlené?

Při zastropování příspěvku na zelenou energii ze současných 583 na 495 korun za megawatthodinu bude mít novela dopad do rozpočtu kolem čtyř miliard korun. Zhruba dvě miliardy půjdou z desetiprocentní solární daně. Zhruba miliarda bude vybrána na dani z příjmů a další stovky milionů představují efekty vyšší koupěschopné poptávky, nižší nezaměstnanosti a dalších nepřímých dopadů. To se nyní ještě dopočítává.

OTÁZKA: HN: Ale vždyť ty vládní výpočty nedávají smysl. Ještě letos je přeci z 26procentní solární daně okolo 6,5 mi-liard korun ročně. Teď budou dvě. Ta díra v rozpočtu tak bude mnohem větší.

Solární daň má podle platné legislativy příští rok skončit, takže plánované výnosy byly nula. Na příští rok se počítalo s tím, že těch stávajících 11,7 miliardy půjde ze státního rozpočtu.

OTÁZKA: HN: Takže vy od solárních elektráren o čtyři miliardy méně vyberete a zároveň o čtyři miliardy zvýšíte náklady státu.

Ne, my na solár vybereme o dvě miliardy více, než bylo plánováno, což byla nula.

OTÁZKA: HN: Co říkáte na požadavek průmyslu na snížení poplatku na úroveň roku 2012, tedy na 419 korun?

Naprosto ho chápu, je to legitimní požadavek. Čím méně, tím lépe. Firmy namísto investic do inovací, marketingu či jiné přidané hodnoty platí solární elektrárny. A přitom je Česká republika co do tempa možná až příliš rychlá s instalací obnovitelných zdrojů. Závazky plníme dost intenzivně. Navíc dotace obnovitelných zdrojů bylo výsostně politické rozhodnutí, které nemá s náklady na elektřinu v tržním modelu nic společného. Je tedy správné, že se na něm podílí v rámci možností státní rozpočet.

OTÁZKA: HN: A proč tak nesnížíte poplatek na 419 korun?

To teď nešlo, to by byl zásah do státního rozpočtu další čtyři miliardy korun. Ale nevylučuji, že se k němu v budoucnosti dostaneme.

OTÁZKA: HN: Ono ani těch 15,4 miliardy není málo.

Ale podívejte. V té situaci, která tu dnes je, to je nezbytné. HDP opět neporoste, tak jak bylo plánováno, a my ty firmy nemůžeme ještě víc škrtit. Konsenzus byl původně snížit poplatek z 583 jen na 529 korun, ale museli jsme to dát na těch 495 korun, průmysl dnes trpí.

OTÁZKA: HN: Je tu ale problém. Novelu musí schválit sněmovna a hospodářský výbor odmítá zkrácený legislativní proces, parlament musí vaší vládě také schválit rozpočet. Je to v současné politické situaci vůbec reálné?

Já pevně věřím, že ano. A doufám, že si Poslanecká sněmovna plně uvědomuje, o co tu jde. Jsou to ale opravdu plány, které připravovali už naši předchůdci, a zabránit rozpadu průmyslu a odchodu jeho části jinam je společným zájmem všech, takže by to mělo projít.

OTÁZKA: HN: A neobáváte se opakování roku 2009? Tehdy v době Fischerovy vlády sněmovna neschválila novelu zákona a následoval solární boom. Věřím v to. Poslanci se musí rozhodnout, jestli zvítězí stranický boj, nebo publico bono.

OTÁZKA: HN: Nedělá celou novelu problematičtější narychlo připravený přílepek s desetiprocentní solární daní? Nebojíte se arbitráží?

Tak určitě ano. Ale kdo se bojí, nesmí do lesa. Pokud porušíme něčí práva, není to naším záměrem a podnikatelé se můžou obrátit na soudy.

OTÁZKA: HN: A máte nějakou analýzu k těm 10 procentům? Jedná se o nový scénář, o kterém se zatím nediskutovalo. Samozřejmě tyto analýzy máme hotovy. Jsme si jisti, že takto nastavená daň, pokud bude již tím konečným krokem, znamená definitivní vypořádání s nepřiměřenými zisky, které vznikly situací v roce 2009 a 2010, a současně neohrožuje patnáctiletou návratnost. Může se stát, že pár případů k soudu půjde, ale myslím, že to bude velká minorita. HN: Jak se stavíte k nekonečnému příběhu Státní energetické koncepce? Měla být schválena před čtyřmi roky.

Energetická koncepce byla hotova již loni v létě a vláda ji po projednávání na několika úrovních odsouhlasila v listopadu. Teď probíhá proces vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona.

OTÁZKA: HN: A jak se tedy postavíte k dokumentu připravenému ministrem Kubou?

Ten chceme schválit, s nastaveným směrem souhlasíme. Ještě v průběhu srpna bychom jej měli s připomínkami předat na ministerstvo životního prostředí.

OTÁZKA: HN: Souhlasíte tedy se stavbou dalších dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín?

Jaderná energie je v současné době ta nejlepší. Máme zdroje, know-how, je ekologická. Jádro je co do nákladovosti, stability a čistoty ovzduší rozhodně nejlepším kompromisem a jedinou alternativou k zemnímu plynu, přispěje k vyšší energetické bezpečnosti.

OTÁZKA: HN: Ale dnešní evropský energetický trh jádru není příliš nakloněn.

Je to absolutně pseudotržní prostředí. Je tu tolik regulátorů - ať už na státní, či evropské úrovni - a tolik netržních zásahů, že firmy nevědí, co čekat v příštím roce. Je to nestabilní a turbulentní prostředí, ve kterém by pouze blázen investoval do nového zdroje bez státních záruk, a je jedno jestli do jaderného, nebo jakéhokoliv jiného. Aby investoři měli nějaké jistoty, musíme začít hovořit o nějakých regulovaných cenách. Protože bez toho dnes stovky miliard korun nikdo neinvestuje.

OTÁZKA: HN: I společnost ČEZ minulý týden oznámila odložení rozhodnutí o dostavbě. Chtějí garantované ceny. Dáte jim je?

O těchto cenách budeme muset uvažovat. Letos na podzim se očekává vyvrcholení diskuse o další podobě trhu a o rozsahu povolených státních intervencí v Evropě. Takže naše rozhodnutí bude uděláno ve vazbě na výsledek evropské úpravy v tomto směru.

OTÁZKA: HN: Jak vidíte vývoj obnovitelných zdrojů v Česku?

Ať je to byznys jako každý jiný. Může rozumně pokračovat, ale bez dotací. To není takové riziko jako jádro. A stát nemá firmám dělat byznys snů.

Nadržovat těžkému průmyslu nebudu. Ani Chrenkovi


OTÁZKA: HN: Pojďme zpátky k podnikům. Jak plánujete podporovat malé a střední firmy?

Chceme primárně pokračovat v začatých operačních programech, chceme využít všechny prostředky v programu Podnikání a inovace a další. Je rozjetý seed-fond (stát chce investovat 1,3 miliardy do malých nadějných firem, pozn. red.), který ale nyní bohužel řeší antimonopolní úřad. Ale snad se brzy rozjede, jinak hrozí, že se nestihne. To může pomoci konkurenceschopnosti, může to přinést do Česka potřebné inovace i peníze do vzdělání.

OTÁZKA: HN: Nehrozí, že budete jako jeho zástupce příliš protežovat těžký průmysl?

Nesmysl. Tato vláda je přechodným jevem. Snažíme se vyplnit nějaké období a komplexně se věnovat potřebné problematice. Nikomu nadržovat nebudu.

OTÁZKA: HN: Co vaše napojení na pana Chrenka, nehrozí ani to, že budete nadržovat jeho Třineckým železárnám?

Nehrozí. Žádné vazby na Chrenka neexistují. To je jen jeden z vlastníků Třineckých železáren. A já jsem tam dělal čtrnáct let generálního ředitele, najatého manažera. Úzce jsem s ním tedy spolupracoval. Toť vše.

OTÁZKA: HN: Takže nehrozí, že byste mu vycházel vstříc?

A jak? Já takové věci nedělám. Byla to normální byznysová spolupráce. Ale podřídil jsem se všem zákonům.

OTÁZKA: HN: Co tím myslíte?

Na univerzitě jsem mohl zůstat, musel jsem ale opustit dozorčí radu Třineckých železáren. To jasně stanoví zákon o střetu zájmů. I když nechápu, kde tam ten střet je. Vidím v tom jedině synergii. Střet zájmů tam vidím jenom tehdy, pokud by Třinecké železárny dělaly státní zakázky.

OTÁZKA: HN: Zůstanete po skončení mandátu v politice, nebo půjdete zpět do byznysu?

Zatím o tom neuvažuji. Beru to jako přechodný jev, jde jen o zachování kontinuity.

OTÁZKA: HN: Jako rektor máte blízko k otázce vzdělávání. Česko dlouhodobě trápí nedostatek technicky vzdělaných lidí.

Dokud maminky a tatínkové neuvidí, že jsou vědci a technici oceňováni, že má to zaměstnání nějakou společenskou prestiž, nebudou tlačit své děti do náročného technického studia.

OTÁZKA: HN: Je to pro průmysl velký problém?

Ano, dost velký. Ale firmy to vše musí lépe vysvětlit, připravit, jít tomu naproti. Lidi se dají motivovat podmínkami, stážemi, stipendii, předem zaručenou prací či kapesným pro ty mladší... Dá se to dělat.

OTÁZKA: HN: Mohou tomu pomoci i firmy?

Svoji vysokou školu má Škodovka, Třinecké železárny mají zase učiliště i střední školu, dohromady asi 700 studentů. ČEZ si také vzdělává jaderné inženýry. Ale to je vše důsledek toho, že školství a praxe se za těch dvacet let trochu rozpojily. Stát by měl pomoci propojení vzdělávání a praxe, společnému výzkumu a vývoji. Ale lidé jak ze škol, tak z praxe musí být aktivní. Stát to má možnost stimulovat, od vzdělávacích programů po podporu výzkumu. Ale i vědci musí mít možnost aplikovat co nejrychleji výsledky svých výzkumů. Pak to bude atraktivnější. Stát musí vytvořit rámec a musí masově a jednoznačně, i finančně, tuto spolupráci podporovat.


Jiří Cienciala (63)

Vystudoval systémové inženýrství a kybernetiku v Ostravě. Deset let externě na Vysoké škole báňské vyučoval, získal i titul docent. Přes 37 let působil v Třineckých železárnách. Mezi roky 1997 a 2011 zde pracoval i jako generální ředitel. Od října 2012 pak působil v dozorčí radě společnosti. Působil ale i v dozorčí radě zkrachovalé Moravia Energo. Od února 2012 je rektorem soukromé Vysoké školy podnikání v Ostravě. Před měsícem přijal nabídku premiéra Jiřího Rusnoka na post ministra průmyslu a obchodu.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

www.EnviWeb.cz


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.

Toplist