Bedřich Moldan: Pěstovat" solární panely na polích je holý nesmysl

Někdejší ministr životního prostředí v rozhovoru pro HN také vysvětluje, proč mu nevadí aféra s maily britských klimatologů, proč je podle něj nesmysl "pěstovat" na polích solární panely a co klimatické změny seberou a dají Česku.

HN: S Václavem Klausem se znáte přes dvacet let. Jak byste mu vysvětlil, že klimatické změny existují?

Je to jednoduché. Všechny výkyvy klimatu v historii byly spojeny s větším množstvím CO2 v atmosféře. Zároveň prokazatelně víme, že člověk působí svou činností zvýšení jeho obsahu. Ten je ve srovnání s předprůmyslovou dobou o dvě třetiny vyšší.

Už v předminulém století nositel Nobelovy ceny za chemii Svante Arrhenius spočítal, že kdyby se koncentrace kysličníku uhličitého zdvojnásobila, dojde k oteplení o pět stupňů. Fyzikální a chemické konstanty stále platí. Zkrátka, když je víc CO2 v atmosféře, zvýší se skleníkový efekt. A s ním i teplota.

HN: Zkoušel jste to prezidentovi skutečně vysvětlit?

Bohužel jsem k tomu neměl příležitost, ale asi bych stejně moc velkou naději neměl. Jeho skepticismus mě mrzí a, upřímně řečeno, ho moc nechápu. Klimatické změny jsou jednoznačně prokázané.

HN: Na druhou stranu je pravda, že nejteplejším rokem za poslední dekády byl rok 1998. Od té doby se neotepluje.

No to je otázka. Ukazuje se, že poslední rok bude zase nejteplejší. Teplota se ale musí sledovat za delší období. Navíc zaznamenáváme stále víc extrémních jevů, které s tím souvisejí - povodně a hurikány.

Aféra s falšováním dat je zveličená

HN: Jak máme klimatologům věřit, když třeba ti teď proslulí britští se v mailech domlouvali na vynechání dat, která se jim nehodí?

Především těch mailů, které naznačují, že mohlo dojít k nějaké falzifikaci, nebylo mnoho. A když se na to podíváte podrobně, zjistíte, že je to naprosto zveličené. Dám jediný příklad. Jeden klimatolog napsal: "Musíme s tou křivkou udělat nějaký pěkný trik." Všichni novináři světa se na to vrhli a začali křičet: Vidíte, chtějí dělat triky. Jenže ze své praxe vím, že kdybych něco takového psal, tak bych naprosto neměl na mysli, že chci falšovat data. Chtěl bych třeba jen změnit strukturu stupnic, aby některé trendy lépe vynikly. Tomu klidně budu říkat trik a nikdy by mě nenapadlo, že mě za to někdo bude vláčet.

HN: Vědci se ale také domlouvali, jak oponentům zabránit v přístupu do odborných časopisů.

Dovedu si živě představit, jak to mohlo být, protože se ve vědě pohybuju desítky let. Klidně kolegovi řeknu: "Prosím tě, tomuhle můj výzkum nedávej k oponentuře, vždyť je to pitomec, navíc nebude objektivní." A mezi kamarády klidně napíšu do mailu, že je to vůl. Takže to, co se stalo, mě ani v nejmenším neznepokojuje. Na kodaňskou konferenci a vývoj klimatologického výzkumu to nebude mít žádný vliv.

HN: A na důvěru veřejnosti?

To máte pravdu, ta může být otřesená. Ale to se čas od času stane.

HN: Skeptici, třeba právě Václav Klaus, říkají, že když se teď v Kodani hledá způsob, jak zabránit klimatickým změnám, jde ve skutečnosti jen o to, jak přerozdělit co nejvíc peněz.

Nemám rád slovo přerozdělit, to není adekvátní. Spotřeba energie poroste a je jasné, že se do energetiky bude v dalších dvaceti nebo třiceti letech mohutně investovat. Teď jde o to, jestli se bude investovat do mírného vylepšení uhelných elektráren nebo do zcela nových technologií, které dlouhodobě přinesou obrovský pokrok. Takže jde spíš o nasměrování investic než o nějaké přerozdělování.

HN: Někdo to v každém případě bude muset zaplatit. Máme se připravit na pokles životní úrovně?

Kategoricky říkám, že v žádném případě. Není to první případ v dějinách ekologických problémů, kdy ekonomové a průmyslníci říkali, že část obyvatel bude trpět. Říkalo se to třeba, když se zakazovalo užívání freonů, které ničily ozónovou vrstvu. Dosud to vždy bylo přehnané, zveličené. A ještě jedna věc: nezapomínejme, že ekologické regulace jsou vůbec nejdůležitějším motorem technologických inovací.

MHN: Ale ceny energií se zvednou. O kolik?

V průběhu příštích deseti let dvojnásobně, možná víc. Týkat se to bude elektřiny, tepla, benzinu, všeho. Nesouvisí to ale jen s klimatickými změnami. I bez ohledu na ně rostou ceny za posledních deset let dost dramaticky.

HN: Takže k poklesu životní úrovně dojde.

To je, jako byste řekl, že když stoupne cena chleba, budeme hladovět. Už nyní se obnovuje hospodářský růst a ten má obecně takovou dynamiku, že k poklesu životní úrovně v průměru nedojde. Ale různých částí populace se to bude týkat různě.

V každém případě si musíme uvědomit, že jsme závislí na "službách přírody". Regulace klimatického systému je jednou z nich. My jsme si zvykli, že je to zadarmo, ale musíme si odvyknout. Je to něco, co bylo ve skutečnosti na dluh. My jsme atmosféru zatížili a teď budeme muset dluh splatit.

Bicykl se taky nepodařilo vyladit hned

HN: Říkáte, že nové technologie jsou progresivní, ale třeba u solárních elektráren v Česku vidíme pravý opak. Jsou neefektivní a zdražují všem elektřinu.

To je extrémní případ. Dotace na cenu solární elektřiny by měly být dočasné, a fungovat jako impulz pro rozvoj technologie. Jestli se ukáže, že to žádnou technologii nerozvíjí, že se jenom dováží z Číny solární panely a zastavuje se jimi zemědělská půda, musí se proti tomu něco udělat. Fotovoltaika v takovémhle masovém rozšíření je vyloženě úlet.

Při boji proti změně klimatu se dělá přirozeně spousta nesmyslů. Je nutné to rychle zreflektovat a zvolit ty cesty, které skutečně vedou k cíli. Když jsme u sluneční energie, smysl mají třeba solární elektrárny na Sahaře. Jsou to vlastně klasické tepelné elektrárny, jen voda se v nich neohřívá uhlím, ale sluncem. Prostě, když chcete "přeladit" celou energetiku, je jasné, že to nepůjde hladce. Hladce se nevyvíjela ani konstrukce bicyklu - také se vyráběla různá legrační monstra, ale nakonec se na to přišlo...

HN: Není rozumnější se na klimatické změny adaptovat, než nákladně a někdy naslepo bojovat s emisemi?

To by se nemělo stavět proti sobě. Adaptace je krátkodobá na hrozby, kterým musíte čelit hned. Třeba v Česku je jasné, že to přinese jednoznačně nedostatek zdrojů vody, hlavně v létě, takže to se musí řešit. Ale zároveň je nutné zajistit, aby změny klimatu nepřesáhly nekontrolovatelnou mez. A panuje většinová shoda, že ta mez je dána oteplením o dva stupně.

HN: Proč zrovna o dva stupně?

Jen jeden příklad. Když se oteplí víc, rozmrzne půda na severu, uvolní se obrovské množství CO2 a metanu, který je ještě asi dvacetkrát nebezpečnější. A situace bude ještě horší.

HN: Vraťme se do Kodaně. K jakému závěru musí summit dojít, aby umlkly hlasy, které říkají, že do Dánska jen přiletělo tisíc tryskáčů a nic z toho?

Musí být na stole konkrétní závazky vyspělých států. Třeba EU sníží emise o 30 procent. Rozvojové země by měly oznámit své závazky, které nemusí být nutně v procentech snížení emisí. A všechny státy musí souhlasit se zavedením kontrolních mechanismů. Že to všechno nebudou jen řeči.

HN: Nepůjde to bez Spojených států. A Barack Obama zatím nic slíbit nemůže, má problémy v Senátu.

Ale může. Přiveze závazek snížení emisí o 17 procent. Se Senátem je to pravda, takže v Kodani by se mělo zatím dospět k zásadním politickým dohodám a nechat ještě rok na doladění všech čísel a mechanismů.

HN: Může se stát, že rozhovory zkrachují. Co to bude znamenat?

Všichni budou otrávení. Politici ztratí důvěryhodnost. Když se podíváme na průzkumy, tak si čtyři z pěti lidí myslí, že změna klimatu je vážná hrozba, a 60 procent, že by se mělo něco dělat i za cenu, že to bude ekonomicky náročné.

Krach by také vedl ke krizi v mezinárodních vztazích. A navíc: dobře známá Sternova zpráva říká, že čím dříve se s omezováním emisí začne, tím levnější to bude. Efekt omezování emisí se dostaví za dvacet třicet let. Když teď neuděláme nic, bude v tu dobu Bangladéš pod vodou, bude hrozit nedostatek potravin... a řešení bude mnohem dražší.

Alternativní zdroje porazí Temelín

HN: Co konkrétně hrozí v Česku?

Klimatické změny se podepíšou hlavně na zemědělství. Po staletí se utvářelo tak, že přesně odpovídá klimatu jednotlivých regionů. To se změní. Budou hrozit nové nemoci. Známý příklad jsou klíšťata, která se rozmnožují víc než v minulosti. Mám chalupu ve výšce 900 metrů, první klíště jsme tam chytili loni. Bude také extrémnější počasí: třeba silnější vichr. Budou se proto muset změnit stavební normy, aby každou chvíli neuletěly střechy.

Lidi se přizpůsobit dokážou. Máme peníze a technologie. Ale co příroda? Po poslední době ledové jí to trvalo 3000 let....

HN: Obejdeme se bez nových jaderných elektráren, které jsou "klimaticky čisté"?

Jaderná energetika se bude určitě v příštích dvaceti letech rozvíjet. Její podíl se v zemích OECD zvedne ze 16 na 20 procent. Nebude to ale příliš výrazné ani dlouhodobé. Perspektivu mají obnovitelné zdroje: solární technologie, větrná energie, zatím nevyužitý potenciál geotermální energie.

A přijdou také nové, ještě neznámé technologie - například se intenzivně zkoumá energie moře. Všechny tyhle zdroje mají oproti jádru výhodu: jsou podstatně levnější. ČEZ mluví o Temelínu za 80 miliard, já jsem kuloárově slyšel, že bude ve skutečnosti stát půl bilionu. Takže můžete si vybrat.

Jsme závislí na "službách přírody". Regulace klimatického systému je jednou z nich. My jsme si zvykli, že je zadarmo, ale musíme si odvyknout.

AUTOR: Petr Honzejk
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Bedřich Moldan, senátor a přírodovědec.
Vystudoval chemii na UK. Do listopadu 1989 pracoval v Ústředním geologickém ústavu. V prosinci 1989 se stal ministrem bez portfeje. V roce 1990 byl zvolen do České národní rady, stal se českým ministrem životního prostředí a stál u vzniku polistopadové ekologické legislativy. Spoluzakládal ODS, v roce 2004 byl zvolen senátorem. Souběžně s politickou kariérou rozvíjel vědeckou činnost. Založil a řídí Centrum pro otázky životního prostředí při UK a na své alma mater působí ve stejném oboru jako profesor.