Pozměňovací návrh za 800 miliard korun

Sluneční byznys. Boom výroby energie z obnovitelných zdrojů může výrazně zvýšit ceny elektřiny a přinést problémy celé ekonomice.

Když v roce 2005 poslanci schvalovali zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, vypadalo to na první pohled jako nevinný pokus rozhýbat v Česku výrobu zelené energie. Koneckonců, země se k tomu zavázala při vstupu do Evropské unie, pro kterou je podpora zelené energie jednou z hlavních priorit. Uprostřed Evropy však tyto zdroje stavělo jen pár nadšenců, větší investoři se do výstavby slunečních nebo jiných zelených zdrojů především kvůli vysokým pořizovacím nákladům nijak nehrnuli. V médiích se tehdy objevovaly články, jak Česko zaostává v podpoře zelené energie za zeměmi západní Evropy.

Stačilo pár let a z Česka se stal, jak říká šéf přenosové soustavy Petr Zeman, "fotovoltaický ráj". Nejvyšší dotovaná cena za vyrobenou kilowatthodinu elektřiny ve sluneční elektrárně přilákala do země houfy investorů, kteří hledají každé volné pole, aby na něm mohli své panely instalovat.

Boom přitom startoval nenápadně - ještě na začátku roku 2008 bylo po celém Česku rozeseto jen pár solárních panelů. Jenže pak výrazně - až o 40 procent - klesla cena solárních panelů, a s žádostmi o připojení nových "solárek" k síti se roztrhl pytel.

Fotovoltaika byla tehdy doménou hlavně menších firem. Vždyť komu by něco říkala jména společností jako Energy 21, Yellow Energy nebo Solartec? Jisté však je, že mnohdy za nimi stáli finančně silní partneři. I když banky poskytly často úvěr s chutí, vstupní investice přesto vyžaduje nemalé vlastní prostředky. Například ve společnosti Energy 21 má majoritu private equity fond Natland Group.

Teď už jsou "na lodi" i velcí hráči - ČEZ má tři sluneční elektrárny a připravuje dva obrovské projekty, v Ševětíně u Českých Budějovic a v prostorách bývalého vojenského letiště u Milovic. Pozadu ale nejsou ani další velcí hráči - Energetický a průmyslový holding (PPF + J&T + Daniel Křetínský) a Czech Coal se svou dceřinou firmou REN Power CZ.

Peníze pro zelenou energii

Vládní návrh na podporu obnovitelných zdrojů energie předložili do sněmovny tehdejší ministři průmyslu Milan Urban (ČSSD) a životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Museli, k vyšší podpoře zeleného byznysu tlačil tehdy Brusel. Zákon neprošel hladce. Poslanec ODS Oldřich Vojíř už tehdy v souvislosti s jeho projednáváním tvrdil, že zákon deformuje nově rodící se trh s energiemi. "Ve svém důsledku přinese výrazné zatížení celého hospodářství a v některých případech i paradoxně životního prostředí, bude-li například vystavěna velká větrná farma," řekl tehdy Vojíř.

Do zákona se ale tehdy dostalo i jedno ustanovení, které nyní komplikuje život regulačnímu úřadu reagovat na případný výrazný pokles vstupních nákladů.

Poslankyně ČSSD Iva Šedivá totiž vznesla pozměňovací návrh, který znemožnil snížení výkupní ceny zelené energie o více než pět procent ročně. Měla to být pojistka, že se z roku na rok nezmění výrazně investiční prostředí.

Když začal nový zákon platit, zvedl regulační úřad mezi lety 2006 a 2007 výkupní cenu elektřiny na dvojnásobek (kterou stát nyní garantuje po dobu 20 let). "Nemohli jsme jinak. Zákon stanovil nová pravidla, podle kterých jsme se museli při výpočtu regulované ceny tehdy řídit," říká nyní předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.

A jako mnozí další tvrdí, že nikdo nečekal výrazný pokles cen solárních panelů. Jenže, jak HN řekl člověk, který se investicemi v energetice zabývá, lidé, kteří se v oboru pohybují, už tehdy větřili, že ceny panelů výrazně klesnou: "Je to jako s každou jinou novou technologií. Její ceny se tři až pět let drží nahoře a pak prudce spadnou. Vezměte si třeba notebooky nebo LCD televize." A znalci už tehdy museli vidět masivní investice do nových výrobních linek na solární panely v Číně.

K boomu slunečních elektráren napomohl i velký zastánce jádra a uhlí, bývalý ministr průmyslu Martin Říman. Ve své snaze zjednodušit podnikání v energetice se v rámci novely energetického zákona zasadil o zrušení tzv. institutu autorizace, který znamenal povinnost ptát se přenosové soustavy, zda je možné připojit nový zdroj.

"Zastavte ten boom!"

Nyní hrozí, že Češi budou "zeleným" investorům zbytečně platit desítky miliard. Zatímco loni byl příspěvek na zelenou energii (schovaný na faktuře za elektřinu) 130 korun ročně, letos to bude 415 korun. Příští rok to bude až patnáct stovek. Fiřt odhaduje, že pokud by se nic nestalo, za 20 let by na podporu šlo celkem 800 miliard korun.

Ze všech stran se tak ozývají hlasy na zastavení boomu - poslanci chtějí ERÚ umožnit, aby mohl za určitých podmínek srazit výkupní ceny výrazněji než o současných pět procent. Jde o hodně, tento bod dokonce zařadili na mimořádnou schůzi, která se bude konat příští týden.

Distributoři zase vyslyšeli prosbu ČEPS a včera uvedli, že už nebudou přijímat nové žádosti o připojení. Otázkou je, zda to pomůže. Ten největší koláč už se rozdělil. Zatímco stojí zhruba 500 megawattů slunečních elektráren, povolení připojit se dostaly už zdroje o celkovém výkonu až šest tisíc megawattů.

S už vydanými přísliby připojení k síti se mezitím čile spekuluje. A nyní to bude ještě mnohem výnosnější byznys.

"Viníci"

Kořeny rozmachu solárních elektráren v České republice

Evropská unie
Hlavním předpokladem pro boom výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů se stala směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/EC z konce září roku 2001. V té se například píše o tom, že "členské státy provozují na vnitrostátní úrovni různé systémy podpory obnovitelných zdrojů energie, včetně (...) investiční pomoci, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně a programů přímé cenové podpory".

Česko
V srpnu 2005 začal v Česku platit zákon, který vychází z výše zmíněné směrnice. Zákon například stanoví, že výkupní "ceny stanovené ERÚ pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje". O změně této části zákona se nyní živě diskutuje. Stát chce prosadit možnost výraznějšího snížení výkupní ceny.

ERÚ
Energetický regulační úřad mezi lety 2006 až 2007 takřka zdvojnásobil výkupní cenu elektřiny z fotovoltaických elektráren.

1000 MW

Energetický regulační úřad (ERÚ) odhaduje, že do konce roku 2010 dosáhne instalovaný výkon v solárních elektrárnách 1000 MW.

12,50 Kč

Cena, kterou dostávají provozovatelé slunečních elektráren za každou kilowatthodinu energie, kterou prodají do sítě.

5,50 Kč

Průměrná cena, kterou letos platí domácnosti
za kilowatthodinu energie včetně všech poplatků a daní.

AUTOR: Martin Petříček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz