Doposud nejvýznamnější výskyt Mo-mineralizace v hydrotermálně alterovaných
granitoidních horninách brněnského masivu se nachází zhruba 2 km jižně od Černé
Hory. Podle místního názvu blízké kóty (512 m n.m.) je tato lokalita někdy v
literatuře označována jako Dubská skála. V minulosti zde byly těženy granitoidy
využívané na výrobu drceného kameniva. V 70. letech 20. stol. byla při ražení
průzkumné štoly v blízkosti kamenolomu zachycena Mo-mineralizace, která ve
srovnání s dřívějšími nálezy molybdenitu v brněnském masivu představuje první
výskyt ložiskového charakteru. Přístup k lokalitě je ze silnice č. 43 Brno -
Svitavy. Lokalita leží v severní části brněnského masivu. Její bezprostřední
okolí se vyznačuje složitou geologickou stavbou, podmíněnou křížením dvou
výrazných tektonických struktur - boskovické brázdy a blanenského prolomu. Území
je budováno granitoidy, tvořícími dva pruhy sj. směru po obou stranách
metabazitové zóny. Západní pruh budují silně alterované a tektonicky deformované
granitoidy, odpovídající převážně leukokratním až biotitovým granitům s
lokálními přechody do granodioritů. Poněkud odlišnou pozicí se vyznačují granity
s Mo-zrudněním, které jsou v dnešní denudační úrovni bezprostředně obklopeny
horninami metabazitové zóny. Granitoidy situované v. od metabazitové zóny
odpovídají svým charakterem granodioritům blanenského typu.Metabazitová zóna je
tvořena převážně pruhem dioritoidů a tmavých bazitů. Dioritoidy jsou zastoupeny
leukokratními až mezokratními amfibolovými diority, s místními přechody do
křemenných dioritů. Tmavé bazity jsou rozšířeny hlavně v jižní a východní části
metabazitové zóny, kde se střídají s diority, dioritovými porfyrity,
pegmatoidními horninami a světlými afanity.
Doposud nejvýznamnější výskyt Mo-mineralizace v hydrotermálně alterovaných granitoidních horninách brněnského masivu se nachází zhruba 2 km jižně od Černé Hory. Podle místního názvu blízké kóty (512 m n.m.) je tato lokalita někdy v literatuře označována jako Dubská skála. V minulosti zde byly těženy granitoidy využívané na výrobu drceného kameniva. V 70. letech 20. stol. byla při ražení průzkumné štoly v blízkosti kamenolomu zachycena Mo-mineralizace, která ve srovnání s dřívějšími nálezy molybdenitu v brněnském masivu představuje první výskyt ložiskového charakteru. Přístup k lokalitě je ze silnice č. 43 Brno - Svitavy. Lokalita leží v severní části brněnského masivu. Její bezprostřední okolí se vyznačuje složitou geologickou stavbou, podmíněnou křížením dvou výrazných tektonických struktur - boskovické brázdy a blanenského prolomu. Území je budováno granitoidy, tvořícími dva pruhy sj. směru po obou stranách metabazitové zóny. Západní pruh budují silně alterované a tektonicky deformované granitoidy, odpovídající převážně leukokratním až biotitovým granitům s lokálními přechody do granodioritů. Poněkud odlišnou pozicí se vyznačují granity s Mo-zrudněním, které jsou v dnešní denudační úrovni bezprostředně obklopeny horninami metabazitové zóny. Granitoidy situované v. od metabazitové zóny odpovídají svým charakterem granodioritům blanenského typu.Metabazitová zóna je tvořena převážně pruhem dioritoidů a tmavých bazitů. Dioritoidy jsou zastoupeny leukokratními až mezokratními amfibolovými diority, s místními přechody do křemenných dioritů. Tmavé bazity jsou rozšířeny hlavně v jižní a východní části metabazitové zóny, kde se střídají s diority, dioritovými porfyrity, pegmatoidními horninami a světlými afanity.