Budeme pod Mělníkem spalovat uhlí?

Na přelomu minulého a letošního roku byla mnoha obcím a městům okresu Mladá Boleslav a Mělník doručena prostřednictvím Ministerstva životního prostředí žádost organizace Wildhorse Energy CZ s.r.o. o stanovení prostoru pro průzkum ložiska černého uhlí za účelem jeho případného vytěžení. Mělo by se jednat o území velikosti takřka 375 km² vymezené na západě městem Mělník, na jihu Benátkami nad Jizerou, na severu obcí Krnsko a na východě obcemi Semčice a Jabkenice.

O tom, že se v tomto prostoru nachází ve velkých hloubkách černé uhlí, se ví již poměrně dlouho a poslední průzkum tohoto ložiska byl ukončen v devadesátých letech minulého století. Podle starosty Semčic Jiřího Čejky by měla být použita metoda podzemního zplyňování. Princip je přitom poměrně jednoduchý. "Ložisko uhlí se pomocí vrtu v podzemí zapálí, vhání se do něho vzduch a vzniklý plyn se druhým vrtem odvádí na povrch, kde se dále využívá pro chemický průmysl nebo výrobu energie," říká starosta a připomíná, že je tato metoda stále ve stavu výzkumu. "Zůstává zde totiž mnoho nedořešených problémů a nezodpovězených otázek z jejího dopadu na životní prostředí. Jaký bude mít vliv na změnu kvality podzemních vod? Některá zjištění upozorňují na její pronikavé zhoršení. Jaké změny nastanou na povrchu vlivem sesuvu půdy během hoření a po úplném vyhoření uhlí a jaký to tudíž bude mít vliv na stabilitu staveb? Jak velké mohou být emise plynu unikajícího do ovzduší trhlinami v nadloží mimo hlavní vrt?"

Podle některých odborníků je však tato metoda velmi šetrná k životnímu prostředí. Emise oxidů uhlíku, síry či dusíku jsou oproti tradičnímu spalování uhlí nepatrné - oxid uhličitý může být při procesu jednodušeji oddělen a posléze uložen. Následky podzemního zplyňování uhlí na životní prostředí však nejsou zcela jasné.

Záporná odezva je podle informací i z dalších dotčených obcí. První pokusné práce zaměřené na využití způsobu zplyňování uhlí v podmínkách severočeské hnědouhelné pánve jsou datovány rokem 1956 na lokalitě Bořislav u Teplic. V provozu tak bylo v té době postupně několik odzemních generátorů a byly sledovány a vyhodnocovány nejen kvalitativní parametry vznikajícího plynu v závislosti na kvalitě zplyňovaného uhlí, ale také vlivy provozu generátoru v různých geologických podmínkách na okolí. Česká republika se tak řadí mezi několik málo zemí, kde se testovala technologie podzemního zplyňování již před více jak půl stoletím.

Přestože se zatím jedná pouze o průzkum, který neznamená automatické zahájení těžby, může být podle obcí prvním krokem pro její uskutečnění. Pokud totiž někdo investuje nemalé finanční prostředky, pak se bude přirozeně snažit o jejich návratnost a třeba i zrealizovat svůj projekt, byť v menším měřítku. Ve vymezené oblasti se přitom nachází řada podzemních zdrojů pitné vody, kterou ničím na rozdíl od energie nenahradíme.

ZDROJ: http://cs-cz.facebook.com/MBnoviny