Kodaňská konference o klimatických změnách: ACCA formulovala osm doporučení

Globální ekonomická nestabilita by mohla vést k poklesu přímých investic do životního prostředí a ovlivnit budoucí legislativu týkající se klimatických změn. Tvrdí to globální Asociace profesních účetních ACCA v dikusním materiále k probíhající konferenci COP 15.

ACCA se věnuje otázkám trvale udržitelného rozvoje a jejich souvislosti s podnikáním od roku 1990. Její aktuální materiál formuluje osm doporučení vládám a podnikům na pozadí probíhajícího summitu COP 15 v Kodani.

ACCA zejména doporučuje, aby vlády využily současného pohybu a změn ve světové ekonomice na zavedení více environmentálně orientovaného přistupu k podnikání. Ekonomická krize totiž státy dovedla do situace, kdy se bude znovu definovat řada legislativních změn.

Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Česko, Slovensko a Maďarsko, k dokumentu uvedla: "Podnikání sehrává v environmentálních otázkách naprosto klíčovou roli. ACCA proto již řadu let podporuje monitorování přispění firem k emisím oxidu uhličitého. V nejvíce dotčených a rizikových zemích jako jsou Austrálie, Nový Zéland, Hongkong, Malajsie, Pákistán, Singapur, Jižní Afrika, Srí Lanka, USA a Kanada, ACCA také zavedla vlastní ocenění za přínos firem k monitorování vlastních emisí CO2."

Osm hlavních doporučení ACCA zní:
1. Nová dohoda musí obsahovat společnou vizi a také jasný rámec regulací, které budou v ideálním případě platné až do roku 2030, nebo dokonce 2050.

2. Podnikání sehrává klíčovou roli při redukci emisí CO2; vlády a nadnárodní struktury by proto podnikatele měly podpořit vytvořením fiskálních instrumentů, které promítnou environmentální dopad jejich činnosti dovnitř ekonomických subjektů.

3. Úsilí rozvojových zemí musí reflektovat jejich reálné možnosti. Nicméně také tyto země budou muset být aktivní v problematice klimatických změn. Rozvinuté země by je měly podporovat a jít příkladem. USA a Čína by se měly přidat ke Kjótskému protokolu.

4. Schéma Evropské unie pro obchodování s emisemi (ETS) musí být zachováno.

5. Globální trh s emisemi CO2 musí být měřitelný a verifikovatelný. Jen tak je totiž možné kvantifikovat snahu jednotlivých zemí o skutečné environmentální změny.

6. Vlády by měly naléhat na podnikatele, aby produkovaly strukturované reporty o svých vlastních emisích CO2. Nadnárodní organizace by měly podporovat veřejné reporty o CO2, které budou založeny na principech GRI.

7. Regulátoři by měli spolupracovat s tvůrci mezinárodních účetních standardů, aby vzniknul univerzální standard reportu emisí CO2 pro organizace všech velikostí.

8. Malé a střední podniky by měly obdržet podporu vlád při zavádění čistších technologií. Vlády by je také měly podpořit při měření jejich vlastního dopadu na životní prostředí.

Kateřina Benešová k doporučením dodala: "Podpůrné balíčky vlád a jejich všemožná snaha znovu nastartovat ekonomiku, a to zejména průmysl, by mohla vést k situaci, která stála u zrodu našich současných problémů s emisemi. Musíme se proto mít na pozoru a naopak využít současného pohybu v ekonomice k nastolení trvale udržitelného rozvoje."