Omyly klimatických extremistů

Dost často se tvrdí, že jedním z důvodů, proč podniknout tvrdé kroky proti globálnímu oteplování, je extrémní počasí. Nemine jediný hurikán nebo vlna veder, aniž by ten či onen politik nebo aktivista prohlásil, že je to důkaz nutnosti uzavřít dohodu o globálním klimatu podobnou té, která byla před několika dny v jihoafrickém Durbanu odsunuta na konec tohoto desetiletí.

Taková tvrzení si však zasluhují bližší zkoumání. Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) zveřejnil v roce 2007 zprávu o klimatických extrémech, která si získala značnou mediální pozornost. O dva roky později se však zjistilo, že některá klíčová tvrzení ze zprávy, že se sníží úroda afrických plodin na polovinu do roku 2020, byla založena na apelech ekologických organizací a neopírala se o žádné nebo v lepším případě jen minimální důkazy.

Senzace a deformace

Navzdory tomuto omylu je IPCC už dlouho poměrně spolehlivým zdrojem rozumných a zodpovědných odhadů v jinak fanfarónské debatě. Ty se ale bohužel nedostanou do bleskových zpráv. Podle IPCC se například mořská hladina zvýší do konce století o relativně zvládnutelných 18-59 cm, ovšem média a aktivisté pravidelně tvrdí, že stoupnou o několik metrů.

Podobně média dezinterpretovala závěry loňské zprávy IPCC o klimatických extrémech. Nejprestižnější švédský deník Svenske Dagbladet zaplnil téměř celou titulní stránku řezem lidského těla s obnaženými tepnami a varováním: "Stále teplejší klima ohrožuje více životů." Na vnitřních stranách pak přinesl graf zachycující počet úmrtí v jednotlivých ročních obdobích a pomocí alarmujících červených teček ukázal, že letní vlny veder zabily desítky Švédů. I letmá prohlídka grafu přitom jasně ukazovala, že zimou zemře mnohem víc lidí než horkem.

Zpráva IPCC skutečně konstatovala, že globální oteplování by znamenalo víc extrémně teplých dní, ale zároveň méně dní extrémně chladných. A protože každý rok zemře v důsledku nízkých teplot víc lidí než v důsledku teplot vysokých, bude celkovým výsledkem globálního oteplování menší počet úmrtí vlivem teplotních extrémů.

Řada odborníků vysvětluje nedávné ničivé povodně v Austrálii nebo Thajsku větším množstvím srážek, hlavně prudkých dešťů, způsobených globálním oteplováním. IPCC ale říká, že chybí jasné důkazy pro to, že zvýšené srážky měly skutečně vliv na velikost a četnost záplav. Je třeba si však uvědomit, že se výrazně změnila krajina. Zejména přehrady a rozsáhlé osídlování záplavových oblastí sebraly řekám prostor, kde by se mohly přirozeně vylévat z břehů. Víc srážek ale může na druhou stranu přinést žíznivému světu větší množství sladké vody. Přibližně dvě miliardy lidí dnes trpí jejím nedostatkem.

Musíme se přizpůsobit

Děsivé historky o klimatu se opírají o jednoduchý výklad: více CO2 znamená větší ekologické škody a víc mrtvých - a jediným řešením je snížit emise uhlíku. To je sice chytlavé, ale pomýlené politické poselství. Globální oteplení způsobí, že některé jevy - například vlny veder nebo rychlosti hurikánů - budou extrémnější, zatímco jiné - například vlny chladného počasí nebo četnost hurikánů - budou mírnější. A v některých případech, jako je zvýšené množství srážek, bude mít globální oteplení pozitivní i negativní dopad. To samozřejmě neznamená, že bychom se dál neměli zaměřovat na zelenou energii.

Nejnovější zpráva IPCC je důležitá právě proto, že poskytuje spolehlivé informace o klimatu a zdůrazňuje, že pro zlepšení kvality života budoucích generací je nutná adaptace. Zároveň ukazuje, proč poslední neúspěch snahy o uzavření rozsáhlé klimatické smlouvy není tak špatnou zprávou. Pokud však jde o klimatické změny, média jiné než špatné zprávy zjevně nemají ráda.

AUTOR: Bjorn Lomborg
Autor je ředitelem Centra Kodaňského konsenzu a mimořádným profesorem Kodaňské obchodní fakulty