Pátek, 29. března 2024

Indičtí ekologové uspěli: geneticky modifikovaný lilek zatím nebude

Indičtí ekologové uspěli: geneticky modifikovaný lilek zatím nebude

Indický ministr životního prostředí vyšel vstříc tlaku ekologických organizací. Rozhodnutí zdůvodnil i stanovisky vlád některých indických států a nedostatečnou shodou vědců.

Indický ministr životního prostředí Džajram Rameš dnes uvalil šestiměsíční moratorium na pěstování geneticky modifikované odrůdy lilku. Důvodem je dle jeho vyjádření mohutný odpor regionálních vlád v Indii, odpor veřejnosti a nedostatečná shoda vědců.

"Byla by to první geneticky modifikovaná zelenina na světě. Proto jsem své rozhodnutí zvažoval velmi pečlivě, aby bylo odpovědné vůči vědě i společnosti," uvedl Rameš.

Rameš požaduje další vědecký výzkum, aby povolil pěstování lilku pro komerční účely. "Nerozhodnu se, dokud nezávislá vědecká studie nepotvrdí bezpečnost produktu z dlouhodobého hlediska s ohledem na lidské zdraví i životní prostředí," řekl Rameš.

Aktivisté spolu s odborníky jeho rozhodnutí přivítali. "Jedná se o rozhodnutí historického významu. Ministrovi bychom měli poblahopřát za to, že odolal obrovskému tlaku ... zvláště poté, co i Schvalovací výbor genetického inženýrství odrůdu doporučil," uvedl Devinder Šarma z organizace Fórum pro biotechnologii a potravinovou bezpečnost.

Podle odpůrců geneticky modifikované rostliny pomohlo Ramešovo rozhodnutí ochránit Indii před vážným ohrožením biodiverzity. Podle nich by pěstování nové odrůdy mohlo ohrozit více než dva tisíce druhů lilků, které v současnosti v Indii rostou.

Podle vědeckého pracovníka Národního úřadu pro genetickou výbavu rostlin v Novém Dillí Chitra Deviho může uvolnění Bt Brinjalu do životního prostředí vést k rychlé kontaminaci přírodních odrůd lilku bakteriálními geny prostřednictvím křížení.

Proti pěstování geneticky modifikovaného lilku se postavili i doktoři z Fóra lidského zdraví. Jeho vliv na zdraví totiž nebyl dostatečně prozkoumán a testován. Doktorka Mira Šiva z organizace uvedla, že potkani krmení geneticky modifikovanými potravinami měli těžce poškozené plíce, játra i ledviny. Podobné problémy se podle ní mohou objevit také u lidí.

Za vývojem geneticky modifikovaného lilku stála indická společnost Mahyco, jež je zčásti vlastněna americkou nadnárodní korporací Monsanto. Aktivisté proto Ramešovo rozhodnutí označili za "vítězství nad americkou korporací". Pravicoví i levicoví politici tvrdili, že pěstování této odrůdy může ohrozit indickou suverenitu.

Šestiměsíční lhůta pro další výzkum je výhodná cesta, jak se může Rameš vyhnout přímé konfrontaci s ostatními ministry, kteří si schválení geneticky modifikovaného lilku přejí. Guardian oceňuje Rameše jako reformního ministra, který rovněž pomohl zprostředkovat politickou shodu na kodaňské konferenci.

Lobbisté průmyslu geneticky modifikovaných potravin byli zklamáni. "Je politováníhodné, že 1,4 milionu indických zemědělců pořád nebude moci těžit z výhod biotechnologických lilků," řekla Denisa Dewarová z Croplife, mezinárodního průmyslového sdružení pro rostlinné biotechnologie, jejímž členem je také Monsanto.

"Pokud by se z nich stala běžná plodina, zažily by jejich výhody i miliony indických spotřebitelů, zlepšila by se kvalita výrobků a zvětšil by se výběr na trhu," dodala Dewarová.

Ředitel indické pobočky společnosti Monsanto Gdžánéndra Šukla uvedl v tiskovém prohlášení, že geneticky modifikované rostliny "jsou zkoumány v mnohem větší míře, než jakýkoliv jiný rostlinný produkt na světě." Poskytuje proto podle něj "stejné nebo větší záruky bezpečnosti."

Indie povolila využití geneticky modifikovaného osiva pro produkci bavlny v roce 2002 na základě výzkumu, podle kterého potřebují o sedmdesát procent méně pesticidů a jejich úroda je o sedmaosmdesát procent větší než u tradičních odrůd. Tato nová bavlna je nyní pěstovaná na devětatřiceti procentech indických bavlníkových plantáží.

Stejně jako i v případě lilku povolil pěstování bavlny indický Schvalovací výbor genetického inženýrství. Podle Devindera Šarmy může současné rozhodnutí indického ministra životního prostředí, které jde proti rozhodnutí výboru, zpochybnit celkovou autoritu tohoto úřadu.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů