Lesnictví se potýká s černými těžbami

Lesní hospodářství. Kdysi činnost, kterou prováděl výhradně stát prostřednictvím lesních závodů. Ředitelem jednoho z nich, v Brumově na Valašsku, byl Ing. Jaroslav Turek. Už není ve funkci, ale profesi neopustil, lesákem se cítí pořád, pracuje jako soudní znalec, vypomáhá ve svém bývalém podniku při některých pracích. Požádali jsme ho o rozhovor na téma Jak se dnes pečuje o lesní porosty. V čem je dnešní situace jiná? Většina vlastníků hospodaří tak, že z lesa chtějí mít užitek. Ale je také velký podíl těch, kteří k lesu nemají žádný vztah, les je svým způsobem zatěžuje. Z ekonomiky lesa vyplývá, že bilance je do určitého věku lesa vždy záporná. U jehličnanů začíná les vynášet až po 60-70 letech, u listnatých lesů je to 80 a více let. Majitelé se dostávají do ekonomických problémů a někteří to řeší tak, že nedělají ochranářská a pěstební opatření. Jejich potomci se v mnoha případech začínají zajímat o les až v okamžiku, kdy jim z toho má něco kápnout. Neuvědomují si, že pěstování lesa nese s sebou spoustu povinností. Nesmíte snížit počet stromů pod určitou mez, jinak narušíte strukturu lesa. Musíte mít přehled o tom, kolik dřeva se z lesa vytěžilo. Těžbu je třeba hlásit revírníkovi, ten ji dlouhodobě sleduje. Když těžbu nenahlásíte, jde vlastně již o černou těžbu. Jakým způsobem tato černá těžba vlastně probíhá? Já sám znám několik způsobů, kterými jsou naše lesy načerno těženy. Klasickým způsobem je ten, kdy část vlastníků těží v porostech víc materiálu, než je přípustné. Další je skupina podnikatelů, která nabízí těmto soukromníkům služby, že provedou práce v lese a dřevo vykoupí, téměř vždy soukromníka okradou. Dalším způsobem je situace, kdy z těchto podnikatelů se vyčleňuje skupina, která majitelům radí, aby jim les prodala. Mají vlastní znalce, les nízko ocení, vytěží ho, mnohdy ho i zalesní dřevinami, na které získají dotace a přestanou se o les starat. Dalším způsobem je vytěžení plochy větší než 1 hektar na holinu. Horší alternativou je stav, kdy koupí les, vytěží ho dřív, než dojde k přepsání na katastru, a tím poruší zákon. Viníkem v tomhle případě vlastně zůstává původní majitel, který za tento postup dostane pokutu a ještě musí onen les zalesnit. Zajímavým způsobem je tzv. kanafas, kdy dojde k vytěžení úzkých parcel na holinu a s výmluvou, že neznají hranici pozemku, vytěží vše okolo. K porušování zákona dochází často. Jaký bývá pak postup? Ten bývá taky klasický. Začíná vyšetřováním, kde je vše zamlžováno, pokud případ dojde až k soudu, následují průtahy, týkající se výše ocenění, katastrálních vymezení, vlastnických práv, odsouvání soudu, odvolání. Tak nejsou výjimkou případy staré 5 až 8 let, dokonce znám případ, že žalující vlastník lesa v průběhu případu zemřel stářím a výsledku sporu se nedočkal. Jedná se o jednoho podnikatele ze Slavičína, který dodnes není postižen a případ trvá už od roku 1993. Zmíněný podnikatel nejprve zapíral, do týdne zrušil firmu, která těžbu provedla, založil si jinou a vesele okrádá lidi dál. MIROSLAV KOPEČNÝ Zdroj: www.lesnictvi.cz