Výzva OSN: Zachraňte šperky v klenotnici lesů

Ochrana pečlivě vybraných celistvých lesních porostů má podle UNEP daleko vyšší naději na úspěch, než snaha chránit různě devastované lesy po celé planetě. Vybrané nejrozsáhlejší a nejvýznamnější lesy v 15 zemích relativně nejméně poškodila činnost člověka. Právě jen tyto vegetační oblasti lze považovat z ekologického hlediska za zdravé. V mnohých z nich žijí nejvzácnější zvířecí druhy na světě. Patří k nim například panda velká (viz foto) nebo horská gorila. Zázrak nebo rychlá akce UNEP ke svému překvapivému doporučení věnovat se jen vybraným lesním porostům došla ve zprávě \"Posouzení stavu zbývajících světových uzavřených lesů\" - za uzavřený les považuje takový, jehož klenba zůstává celistvá nejméně na 40 procentech rozlohy. Zpráva vznikla na základě vůbec prvního globálního družicového průzkumu stavu lesů. Na rozdíl od dosavadních sledování, jejichž výsledky silně závisely na informacích dodaných z jednotlivých zemí, představuje objektivní východisko i pro budoucí porovnávání stavů lesních porostů ve světě. \"Pokud by nenastala nějaká takřka zázračná změna v přístupu jednotlivců i států, zbytek světových uzavřených lesů, včetně rozmanitosti druhů, která je s nimi spjata, bude odsouzen k zániku v nejbližších desetiletích,\" varoval pro BBC výkonný ředitel UNEP Klaus Toepfer. \"Vzhledem k tomu, že nelze paušálně chránit všechny lesy, zdá se vhodnější zaměřit se na priority v cílových oblastech, které budou mít nejlepší vyhlídky na přežití,\" dodal. Seznam zemí, na jejichž území se nacházejí nejvýznamnější uzavřené lesy, obsahuje stejnou měrou hospodářsky vyspělé země, jako země rozvojové: Rusko, Kanadu, Brazílii, Spojené státy, Kongo, Čínu, Indonésii, Mexiko, Peru, Kolumbii, Bolívii, Venezuelu, Indii, Austrálii a Papuu-Novou Guineu. Obyvatelstvo žijící v tamních lesích nebo v jejich blízkosti podle UNEP působí na 88 procentech rozlohy \"zanedbatelným tlakem\". V zemích jako Čína nebo Indie husté osídlení lesy zasahuje, kdežto v Bolívii nebo v Peru civilizační tlak takřka nepůsobí. Výrazně se také liší míra oficiální ochrany lesů v jednotlivých zemích. Tak například Venezuela chrání 63 procent uzavřených lesních porostů, zatímco Rusko jen zhruba dvě procenta. Selekce slibuje naději Zpráva UNEP dává vybraným oblastem dobrou naději: \"Řídké osídlení v okolí tamních lesních porostů nabízí vynikající příležitost pro ochranu lesů, ovšem za předpokladu, že národní vlády a mezinárodní společenství přijmou odpovídající opatření okamžitě.\" Zpráva vyzývá jednotlivé státy, aby lesům poskytovaly vyšší ochranu a vypracovaly akční plány, které by ukázaly, jak si zachování lesů představují. Požaduje také tvrdší opatření proti pytláctví a pašování zvířat žijících ve volné přírodě. Vlády bohatých zemí by neměly váhat investovat prostředky do ochrany lesů s tím, že potřebné investice jsou pravděpodobně \"skromné\". Návrh na soustředění zdrojů a sil k ochraně v 15 zemích pravděpodobně pobouří ty, kdo se domnívají, že je třeba chránit lesy, ať se nacházejí kdekoli a že lesy v méně atraktivních zemích nevyhnutelně přijdou o mezinárodní podporu. Zastánci prioritního přístupu však tvrdí, že z přísně ochranářského hlediska má smysl věnovat se přednostně \"šperkům v klenotnici lesů\". Pokud se je podaří ochránit, vzroste i naděje pro ostatní lesyve světě. Dokladem toho, že prosazení ochrany prioritních lesů bude zřejmě během na dlouhé trati, je vývoj v oblasti takzvaného tropického koridoru o ploše 30 miliónů hektarů, který se táhne přes území Peru a Bolívie. Ekologové se tam snaží chránit oblast proslulou rozmanitostí živočišných a rostlinných druhů, kterou stále citelněji ohrožuje sílící důlní činnost, těžba ropy a plynu, výstavba silnic, přehrad a těžba dřeva. Mezinárodní ochranářská organizace Charity Conservation International sídlící ve Washingtonu (CI) a Peruis National Institute of Natural Resources (INRENA) společně přesvědčují tamní úředníky a obyvatele o prospěšnosti ochranářského projektu. Jedinečný koridor, zahrnující 15 samostatně chráněných území, se rozkládá v přechodové oblasti mezi horskými hřebeny And a Amazonskou nížinou ve výškách mezi 6000 a 300 metry nad hladinou moře. Ožehavá andská oblast Koridor se nachází v regionu, který CI označuje za hotspot tropických And čili ožehavou oblast - jednu z 25 na světě, které organizace vytyčila pro jejich druhovou rozmanitost a sílící ohrožení člověkem. Tropické Andy, označované za světové centrum biodiverzity, se nacházejí v části Venezuely, Kolumbie, Ekvádoru, také Bolívie a Argentiny. Nejcennější část leží však v Peru, Bolívii a v Ekvádoru. V ožehavé oblasti žije přes 45 tisíc druhů rostlin, tedy asi 15 procent všech druhů na světě. Takřka polovina z nich patří k endemickým druhům spjatým jen s jediným regionem světa. V oblasti žije také 677 endemických druhů ptáků, což představuje nejvyšší soustředění na planetě. Chránit ovšem vzácný koridor je krajně problematické. Jen na bolivijské straně v něm leží 57 nižších správních celků a čtyři departmenty, kde si každý po svém nakládá se spravovanou půdou. Podle tamních odborníků nelze jednotný přístupu k ochraně koridoru mezi jednotlivými úřady zajistit bez závazné lokální plánovací politiky. Regionální ekologické plánování však musí pocházet od špiček ústřední vlády a mít podporu výkonných orgánů. Jedním z příslibů příznivého budoucího vývoje je skutečnost, že ekologické koridory už zmiňuje bolivijská národní strategie biodiverzity a předběžná smlouva podepsaná prezidenty Bolívie a Peru. Proces však probíhá velmi zvolna a nepochybně bude trvat mnoho let. Bořek Otava www.ihned.cz Zdroj: Hospodářské noviny