Lovné zvěře stále ubývá, myslivci však střílejí dál
PRAHA - Doby, kdy atmosféru českých lesů určovali zajíci, králíci, koroptve a
další drobná zvěř, jsou definitivně pryč. Situace se obrací: v současné době se
například v českých lesích prohání šestkrát více loveckých psů než divokých
králíků. Počet králíků se ale už léta snižuje a letos dosáhl hranice pěti tisíc.
Některým druhům drobných zvířat hrozí dokonce vyhynutí. Jen za poslední rok
kupříkladu v českých lesích ubylo dvacet čtyři tisíc zajíců. Na stav jejich
populace mají tradičně značný vliv čeští myslivci: loni jich zastřelili přesně
80 500. Podle myslivců ovšem zákaz odstřelu drobné zvěře její vymírání
nezastaví. \"Je to otázka výměny živočišných druhů,\" vysvětluje situaci
jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Vladimír Broukal. Ochránci přírody
vidí celou věc opačně. \"Zajíců je tak málo, že by to jejich populaci velmi
pomohlo, kdyby se alespoň trochu obnovila,\" říká Pavel Marhoul z Agentury
ochrany přírody a krajiny. Pokračování na straně 4 Dokončení ze strany 1 Zajíc
je v českých krajích doma. Na rozdíl od králíka, který zde byl vysazen uměle a
jeho domovskou zemí je Portugalsko a Španělsko. Právě proto považují ochránci za
nemožné, aby byl nahrazen jiným živočišným druhem. \"Je to nesmysl. Žádná
přirozená výměna zvěře není. Žádný náš ekosystém na to není adaptovaný. Vždy to
bude výměna původního druhu za nepůvodní a naše zkušenost je taková, že druhy,
které zde byly vysazeny uměle, páchají mnoho škody, a to jak v lesích, tak
zemědělcům. Příkladem jsou mufloni,\" říká Jan Řezáč, mluvčí Lesů ČR. Početní
stavy drobné zvěře jsou v některých regionech natolik nízké, že myslivci už
nemají co lovit. Někde proto platí zákaz odstřelu určitých druhů už několik let,
jinde k němu přistoupili letos. \"Vždy to záleží na jednotlivých honitbách, jak
si to určí, o nějakém plošném zákazu ale neuvažujeme, není důvod,\" říká
Broukal. K zákazu lovu zajíců přistoupila většina mysliveckých sdružení v
jižních, středních a severních Čechách, kde bylo kvůli povodním vysazeno 2900
zajíců dovezených z Maďarska. Ministerstvo zemědělství, které za jejich nákup
zaplatilo sedm milionů korun, zároveň zakázalo jejich lov po dobu tří let. V
minulosti byl přitom zajíc běžným druhem lovné zvěře. V uplynulých letech, kdy
ranou z myslivecké pušky skončily životy statisíců ušáků, jich po lesích
pobíhalo několik milionů. Jejich počet však soustavně klesá už od poloviny 70.
let. Například před 30 lety jich byl napočítán víc než milion, v roce 1995
polovina a letos už jen necelých 330 tisíc. Počet králíků během posledních 30
let klesl ze 30 tisíc na 5800. Nejinak je tomu se stavem koroptví, kterých z 800
tisíc zbylo 53 tisíc kusů. Vinu mají i zemědělci I když o příčinách markantního
úbytku zvěře se zatím jen spekuluje, jak ochranáři, tak myslivci se shodují, že
hlavním důvodem je špatná kvalita životního prostředí, používání hnojiv a úbytek
mezí či remízků. \"Životní prostředí je nejdůležitější faktor a není moc
přívětivé. I když se lepší, zvěře stále ubývá,\" říká Marhoul. Rozmnožování
zvěře příliš neprospívá hospodářská činnost zemědělců. Nejenže rozorávají meze,
ale v posledních letech také opět narostla spotřeba hnojiv a pesticidů. Tyto
chemikálie mají přitom dopad zejména na reprodukční schopnosti zvířat. Způsobují
jim také nádorová bujení, v jejichž důsledku pak zvířata hynou. Počty drobné
zvěře v ČR ZAJÍC KRÁLÍK 1975 1 076 256 91 087 413 520 10 957 2001 351 990 6 877
2002 328 318 5 691 KOROPTEV 1975 624 503 1995 80 008 2001 58 355 2002 52 827
Zdroj: Lidové noviny
PRAHA - Doby, kdy atmosféru českých lesů určovali zajíci, králíci, koroptve a další drobná zvěř, jsou definitivně pryč.
Situace se obrací: v současné době se například v českých lesích prohání šestkrát více loveckých psů než divokých králíků.
Počet králíků se ale už léta snižuje a letos dosáhl hranice pěti tisíc. Některým druhům drobných zvířat hrozí dokonce vyhynutí.
Jen za poslední rok kupříkladu v českých lesích ubylo dvacet čtyři tisíc zajíců. Na stav jejich populace mají tradičně značný vliv čeští myslivci: loni jich zastřelili přesně 80 500.
Podle myslivců ovšem zákaz odstřelu drobné zvěře její vymírání nezastaví. \"Je to otázka výměny živočišných druhů,\" vysvětluje situaci jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Vladimír Broukal.
Ochránci přírody vidí celou věc opačně. \"Zajíců je tak málo, že by to jejich populaci velmi pomohlo, kdyby se alespoň trochu obnovila,\" říká Pavel Marhoul z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Zajíc je v českých krajích doma. Na rozdíl od králíka, který zde byl vysazen uměle a jeho domovskou zemí je Portugalsko a Španělsko. Právě proto považují ochránci za nemožné, aby byl nahrazen jiným živočišným druhem. \"Je to nesmysl. Žádná přirozená výměna zvěře není. Žádný náš ekosystém na to není adaptovaný. Vždy to bude výměna původního druhu za nepůvodní a naše zkušenost je taková, že druhy, které zde byly vysazeny uměle, páchají mnoho škody, a to jak v lesích, tak zemědělcům. Příkladem jsou mufloni,\" říká Jan Řezáč, mluvčí Lesů ČR.
Početní stavy drobné zvěře jsou v některých regionech natolik nízké, že myslivci už nemají co lovit. Někde proto platí zákaz odstřelu určitých druhů už několik let, jinde k němu přistoupili letos. \"Vždy to záleží na jednotlivých honitbách, jak si to určí, o nějakém plošném zákazu ale neuvažujeme, není důvod,\" říká Broukal. K zákazu lovu zajíců přistoupila většina mysliveckých sdružení v jižních, středních a severních Čechách, kde bylo kvůli povodním vysazeno 2900 zajíců dovezených z Maďarska. Ministerstvo zemědělství, které za jejich nákup zaplatilo sedm milionů korun, zároveň zakázalo jejich lov po dobu tří let.
V minulosti byl přitom zajíc běžným druhem lovné zvěře. V uplynulých letech, kdy ranou z myslivecké pušky skončily životy statisíců ušáků, jich po lesích pobíhalo několik milionů. Jejich počet však soustavně klesá už od poloviny 70. let. Například před 30 lety jich byl napočítán víc než milion, v roce 1995 polovina a letos už jen necelých 330 tisíc. Počet králíků během posledních 30 let klesl ze 30 tisíc na 5800. Nejinak je tomu se stavem koroptví, kterých z 800 tisíc zbylo 53 tisíc kusů.
Vinu mají i zemědělci
I když o příčinách markantního úbytku zvěře se zatím jen spekuluje, jak ochranáři, tak myslivci se shodují, že hlavním důvodem je špatná kvalita životního prostředí, používání hnojiv a úbytek mezí či remízků. \"Životní prostředí je nejdůležitější faktor a není moc přívětivé. I když se lepší, zvěře stále ubývá,\" říká Marhoul. Rozmnožování zvěře příliš neprospívá hospodářská činnost zemědělců. Nejenže rozorávají meze, ale v posledních letech také opět narostla spotřeba hnojiv a pesticidů. Tyto chemikálie mají přitom dopad zejména na reprodukční schopnosti zvířat. Způsobují jim také nádorová bujení, v jejichž důsledku pak zvířata hynou.
Počty drobné zvěře v ČR
ZAJÍC KRÁLÍK
1975 1 076 256 91 087
413 520 10 957
2001 351 990 6 877
2002 328 318 5 691
KOROPTEV
1975 624 503
1995 80 008
2001 58 355
2002 52 827
Zdroj: Lidové noviny
Sdílet článek na sociálních sítích